pondělí 22. prosince 2014

Let´s make Christmas Cake! Vol II.


Tak, z fotky poznáte, že kdybych se trochu víc soustředila, potáhla bych dort marcipánem z té druhé strany, takže by byl hladký - takže se budeme tvářit, že přítomní sobi skáčou přes zasněžené minivrcholky, jo? Jinak dokončení už je práce tak na 20 min, takže jdeme do toho.

Na potažení:

300 g marcipánu/fondánu (marcipán je podle mě chuťově lepší)
moučkový cukru na podsypání
4-5 lžic meruňkové marmelády
volitelně - 3 lžíce brandy/koňaku/dobrého rumu

Na dozdobení:

širší mašle
malé ozdobičky nebo cokoli, co vás napadne ;)

Postup:
 
Pokud chcete ještě polívat brandy, udělejte to jako první krok - dort ještě pěkně nasákne, když ho tak 10 min necháte. Následně otočíme dort nahoru tou stranou, která je hladká, aby to po potažení marcipánem vypadalo lépe ;) Správnou stranou nahoru umístíme dort na talíř nebo stojan, kde ho budeme následně servírovat. Když je dort umístěný, potřeme ho ještě celý na povrchu i po stranách meruňkovou marmeládou - funguje jako takové lepidlo na marcipán.
 
Na vále nebo silikonové podložce vyválíme marcipán na kruh o kus větší, než je průměr dortu, aby vystačil i na boky - aby se při válení nelepil, můžeme trochu podsypat moučkovým cukrem. Výsledkem by měla být placka marcipánu o tloušťce tak 3 mm a průměru cca 25-30 cm. Vyválený marcipán opatrně namotáme na váleček, přeneseme nad dort a zase z válečku odmotáme - ideálně se trefíme tak, aby nám na všech stranách přečuhoval dostatek marcipánu a prostředek byl celý zakrytý (kdyžtak mrkněte na youtube, je tam spousta videí). Marcipán na povrchu uhladíme a hranou dlaně postupně přitiskáváme přečuhující marcipán i na boky - pokud se vám to nepovede úplně hladce, tak se vůbec nic neděje, klidně tam mohou být sklady. Přebývající marcipán jednoduše odřízněte, buď rádýlkem nebo klidně příborovým nožem, aby byly zarovnané se spodním okrajem dortu. Připravený dort můžete buď hned nazdobit a podávat, nebo ještě takhle překrýt folií a uložit až do Štědrého dne zpátky do chladu - tentokrát ale určitě ne do lednice, marcipán špatně snáší vlhkost, takže ho spíš šoupněte někam na chodbu nebo tak. Před podáváním jednoduše sundáte folii a dozdobíte během 10 min ;) 
 
Teď něco ke zdobení. Kolem spodního okraje můžete uvázat mašli, která zakryje případné nedostatky, na povrch můžete dát malé ozdobičky, já zvolila ještě flitrové soby, případně můžete poházet (s citem) jedlými dekorativními flitry, pomalovat jedlými barvami - prostě co budete chtít :)
 
Ten echt tradiční Christmas Cake má ještě na vrstvě marcipánu pořádnou dávku royal icing - spousta cukru vyšlehaná s bílkem a trochou citronové šťávy, receptů najdete spoustu - pokud byste se rozhodli pro tuhle variantu, je třeba po pokrytí dortu royal icing nechat aspoň 2, ale nejlépe 3 dny vyschnout a až potom nazdobit, aby se povrchu nepoškodil. To už vám ale cukr poleze i ušima :))
 

pondělí 1. prosince 2014

Let´s make Christmas Cake! Vol I.



Tak jo, je to dost slabej rým a fotka taky není zrovna nejlákavější, ale! Když se to povede, může to vypadat třeba takhle:



Bystří už poznali, že se jedná o tradiční vánoční dort z Britských ostrovů, tento konkrétně od Mary Berry. Takže, jestli vás omrzela vánočka (což mě ne, ale vím, že jí dostanu po návštěvách dost), nebo chcete prostě jenom zkusit něco nového, a nebo něco slavnostního na štědrovečerní stůl, zkuste to se mnou. Tenhle recept totiž nemám vyzkoušený, takže mě na konci bude čekat stejné překvapení jako všechny, kdo to se mnou zkusí - a já doufám, že se někdo najde :) 

Teď k receptu - základem je korpus nacpaný sušeným ovocem naloženým v brandy (a jestli vás nepřesvědčí tohle, tak už fakt nevím), následuje další brandy, meruňková marmeláda, potažení marcipánem a případně vrstva royal icing - ale tu já s dovolením vynechám, moc jí nemusím.

Začínáme právě teď, korpus, který se nechává aspoň 3 týdny odležet ještě akorát stíháte. Tři dny před samotným pečením dortu ještě musíte nechat namáčet ovoce v brandy, takže není čas ztrácet čas:

Sušené ovoce:
280 g brusinek
100 g meruněk, pokrájených
50 g višní
250 g rozinek - sultánek, klasických, namíchaných, korintek - co máte
100 ml brandy/koňaku/dobrého rumu

Všechno uvedené sušené ovoce zalijeme v míse 75 ml brandy/etc., přikryjeme folii a necháme tři dny marinovat v lednici. Každý den ovocem trochu potřeseme, aby se nasáklo rovnoměrně.

Na korpus:
lžíce kandované pomerančové kůry/kůra z 1 biopomeranče
125 g změklého másla
125 g cukru muscovado/jemného třtinového
2 vejce
lžíce melasy nebo medu
35 g mandlí nebo ořechů, nahrubo posekaných
125 g hl. mouky
1/2 lžičky mletého hřebíčku
1/4 lžičky mletého badyánu
1 zarovnaná lžička skořice

Na kulatou formu o průměru 18-20 cm.

Postup:

Ovoce vesele odpočívá v lednici už třetí dne, jdeme na to. Do velké mísy (aby se tam pak vlezlo i ovoce) dáme změklé máslo a cukru a vyšleháme do zesvětlání ručním šlehačem. Přidáme vejce, zašleháme, melasu, ořechy a znovu zašleháme. Poslední přidáme mouku, kterou do těsta zašleháme pro změnu taky. Hmota je hutná, barvy mokrého písku. Teď přidáme pomerančovou kůru, koření a nasáklé ovoce - vařečkou nebo stěrkou promícháme s těstem. 

Troubu zapneme na 140°C a jdeme vyložit formu. Je třeba udělat na bocích dvojitou vrstvu pečícího papíru, aby se dort nepřipálil, kolečko papíru dáme i naspod. Mery Barry na to má takovou fintu s nastříháváním pečícího papíru, takže buď zalovte na youtube.com nebo si určitě poradíte ;) 

Do vyložené formy přendáme hmotu a lžící povrch co nejlíp zarovnáme a uhladíme. Vsadíme do trouby a pečeme, celkem cca 2 hodiny, po hodině zkontrolujeme, jestli povrch už moc nehnědne - jestli jo, přijkryjeme alobalem a jedeme dál. Po zapíchnutí vyjde špejle z hotového dortu čistá. Nejdřív necháme dort chladnout 20 min ve formě, potom vyndáme na mřížku a necháme úplně vychladnout. Pečící papír nesundávat, ušetří nám později práci. 

Pokud jste zbylou brandy nenalili do sebe, nalijeme jí na vychladlý dort - párátkem dort propícháme, aby se brandy lépe vsákla - stačí do půlky hloubky korpusu, rozestupy vpichů odhaduju tak na 1,5 cm - mřížka ;) Hotový dort zabalíme do pečícího papíru, jednak ve kterém se pekl, ale pak je potřeba přidat ještě jednu vrstvu, a dále do potravinářské folie. Tak, těžký balíček můžete buď uchovávat v lednici nebo na jiném chladném místě (chodba, sklep) aspoň 3 týdny. Po třech týdnech, tedy tak v předvánoční neděli, se s vámi podělím o dokončení :)

PS: Pokud ještě pořád zbyla nějaká brandy, asi tak za 2 týdny dort rozbalte, znovu polijte brandy a zase zabalte - určitě ho to může jenom vylepšit ;)


sobota 29. listopadu 2014

Daring Bakers November - Paris-Brest (Paris-New York)



Moje výroční výzva DB a já jí dávám na blog s dvoudenním zpožděním, achjo. Ale všechny komponenty jsem měla hotové už 27., takže jsem to vlastně skoro stihla. 

Listopadovou výzvu pro nás připravila Luisa z blogu Rise of the Sourdough Preacher. Měli jsme upéct věnečky z odpalovaného těsto s oříškovým žloutkovým krémem - Paris-Brest (dezert vymyšlený jedním francouzským cukrářem na počet cyklistického závodu trasa Paris - Brest). 

 The November Daring Baker’s challenge took us for a ride! Luisa from Rise of the Sourdough Preacher challenged us to make Paris-Brest, a beautiful pastry celebrating the Paris-Brest bicycle race.

Paris-Brest je dezert s mandlemi, které jsou jednak na povrchu a pak také ve žloutkovém krému, ale mohli jsme udělat i variaci z jiných ořechů. V mé oblíbené Bouchon Bakery byl recept  na Paris-New York - místo mandlí arašídy. Recept na krém mousseline jsem ale použila od Luisy, Keller plní věnečky tzv. krémem diplomat (créme patissiere se šlehačkou a želatinou), který se mi tolik nelíbil. A rozhodně jsem zvolila dobře, protože náplň byla božská ;)

U odpalovaného těsta se chudák M. trochu nadřel, protože náš robot moc nedává malé množství těsta (a já zas nechci péct jako pro regiment, protože bych to pak všechno musela sníst, chápete), takže statečně operoval s vařečkou. Buď zkuste robota, a nebo namastěte svaly ;) 

Na dva plechy věnečků, které budou mít dostatek životního prostoru:

Odpalované těsto:

90 g hladké mouky
16 g krupicového cukru
120 g vody
60 g másla
1,5 g soli (špetka)
125 g vajec (4 menší, ze kterých odeberete část žloutku)
hrst arašídů na posyp

Praliné (oříšková pasta):

60 g arašídů, nesolených
40 g krupicového cukru
8 g vody

Créme mousseline:

80 g praliné (ale když tam dáte všechno, tak se podle mě nic hroznýho nestane)
250 ml plnotučného mléka
2 žloutky (nebo 3 z malých vajec)
55 g krupicového cukru
20 g hladké mouky
125 g másla pokojové teploty
1 vanilkový lusk

cukrářský pytlík s tzv. french star koncovkou, teploměr

Postup:

Začneme odpalovaným těstem. Do rendlíku nalijeme vodu, přidáme máslo a pomalu na mírném žáru máslo ve vodě necháme rozpustit. Mezitím v misce smícháme cukru s moukou a solí, vajíčka prošleháme vidličkou a k ruce vezmeme dřevěnou vařečku. Když je máslo rozpuštěné, přivedeme vodu k mírnému varu. Jakmile začne vařit, sundáme z ohně a najednou vsypeme všechnu mouku a rychle vařečkou rozmícháme když je hmota už trochu homogenní, vrátíme rendlík na střední žár a 1-2 min šmrdláme těsto vařečkou. Mělo by se následně odlepovat od stěn, je hladké a lesklé, ale nevypadá suše. Rendlík s těstem zase sundáme z žáru a buď dáme do robota a 30 s necháme na nízkou rychlost míchat, nebo mícháme sami - těsto musí vychladnout, aby se přidaná vajíčka neuvařila. Když je těsto chladnější, postupně přilíváme vejce - cca tak po těch lžících, důkladně zapracujeme, potom teprve přidáme další dávku vajec. Vznikne lesklé těsto, které necháme dojít pokojové teploty. Arašídy nasekáme nahrubo.

Troubu předehřejeme na 190°C, plechy vyložíme pečícím papírem. Kdo si věří, může věnečky dělat od oka, zbytek nás nedokonalých si na plech obkreslí kolečka třeba podle malé skleničky. Je důležité nechat dostatečné rozestupy, protože těsto se nafoukne. Připravíme si cukrářský pytlík s koncovkou french star (nebo hladkou a pak do věnečků uděláme rýhy vidličkou, aby se dobře nafoukly). Těsto přemístíme do pytlíku a na plech s papírem nastříkáme požadované tvary (můžete si všimnout, že já měla jednu várku velkých tenkých věnečků a druhou malých ale plnějších). Konce zahladíme prstem namočeným ve studené vodě a každý věneček posypeme asi tak lžičkou sekaných arašídů (není bezpodmínečně nutné). Arašídy do těsta trochu přitlačíme a celý plech mírně orosíme vodou z rozprašovače (pára pomáhá lépe se nafouknout).

Plech strčíme do trouby a teplotu snížíme na 180°C, pečeme cca 18 min, až začnou lehce hnědnout, potom snížíme na 160°C na další 4 min a konečně na 140°C na posledních 5 min. Kdyby začaly vypadat moc hnědě ještě před koncem celé procedury, tak je prostě vyndejte dřív, ale jinak troubu v žádném případě neotvíráme, jinak to celé spadne. Pokud budete péct dva plechy zároveň, dejte jeden do spodní a druhý do horní třetiny trouby, jinak jeden plech doprostřed. Hned jak plech vyndáme, uděláme z boku do každého věnečku díru párátkem, aby mohla uniknout případná pára. Necháme vychladnout na mřížce a jdeme na krém.

Nejdřív musíme udělat praliné. Připravíme si kus pečícího papíru, který lehce potřeme olejem. Do rendlíku nasypeme cukr, zalejeme vodou a necháme bez míchání na středním žáru dojít 120°C (nebo prostě tak nějak zhoustnout a zesirupovatět), potom přidáme arašídy a obalíme v cukrovém sirupu. Začne se to drobit a krystalizovat, ale vytrváme a za stálého míchání necháme ořechy zkaramelizovat. Hotové ořechy přemístíme na pečící papír a necháme vychladnout. Vychladlé je v robotu nasekáme tak, aby nám vznikla hustá pasta.

Poslední komponent - créme mousseline. Mléko nalijeme do rendlíku a svaříme s vanilkovým luskem (rozpůleným). Necháme tak 15 min vychladnout. Žloutky vyšleháme s cukrem do světlé pěny, přidáme mouky a zašleháme, až se všechno spojí. K vaječné směsi přilijeme trochu vychladlého mléka (pozor na míchaná vejce), potom celou směs přelijeme ke zbylému mléku a vrátíme na mírný žár. Hmotu zahříváme, dokud nezačne houstnout zhruba do podoby vanilkového pudingu. Odstavíme, přikryjeme folií a necháme vychladnout na pokojovou teplotu. Praliné prošleháme se změklým máslem a přidáme k vychladlému krému, prošleháme do spojení. Créme mousseline - done. 

A teď finální fáze a servírování. Créme mousseline nacpeme do cukrářského sáčku (ideálně hvězdicová koncovka). Každý věneček rozřízneme, naplníme krémem - shora nastříkáme na spodní díl několik "hvězdiček" krému, až celý věneček naplněný. Přiklopíme vrchním dílem, pocukrujeme moučkovým cukrem a můžeme servírovat. 

Celá tahle sranda vám zabere podle zkušeností tak 3 - 4 hodiny, věnečky nejlépe chutnají samozřejmě čerstvé, ale jsou bez problému konzumovatelné i druhý den ;) 

Díky Luise za pěknou výzvu, na nějaký zázrak z odpalovaného těsta jsem se chystala už dlouho - a není čeho se bát ;)


čtvrtek 13. listopadu 2014

Rozinkové muffiny se sušeným banánem


Sušené banány byly jednou ze zajímavých potravin v říjnových Zajících v krabici (mrkněte sem). Tenhle projekt považuju za super způsob, jak vyzkoušet a vlastně se vůbec dozvědět o potravinách, na které běžně nenarazíte nebo byste si je nekoupili, protože vás ani nenapadne, co byste s tím pak proboha dělali. V krabici najdete kromě surovin rovnou i pár receptů, takže tenhle problém odpadá - už jsem jich pár vyzkoušela a ani jednou jsme nešlápli vedle ;) Navíc, krabice je moc pěkná a můžete jí pak dál na něco používat - třeba jako box na koření nebo tak něco. Konec vychvalování, teď něco k receptu. Tyhle muffiny bych označila jako "svačinové", jsou plné sušeného ovoce, které dodá energii, navíc částečně z celozrnné mouky a se semínky, takže je rozhodně považuju za to zdravější, co tady u mě můžete najít :)

Na 9 větších muffinů:

130 g hladké mouky
70 g celozrnné pšeničné mouky
75 g třtinového cukru
150 g podmáslí (acidofilní mléko)
2 vejce
2 lžíce oleje
1 lžíce kakaa
lžička jedlé sody
100 g rozinek
50 g sušených banánů, na kostičky
2 lžíce drcených lněných semínek
1 lžíce semínek chia
40 g mandlí, nasekaných nahrubo, případně jiných ořechů

Postup:

Troubu zapneme na 180°C a připravíme si plech na muffiny. V míse smícháme obě mouky s cukrem a jedlou sodou, prosejeme lžíci kakaa a dobře promícháme. V jiné misce prošleháme vidličkou vajíčka s podmáslím a olejem, nalijeme k sypké směsi a vidličkou promícháme. Když je směs už skoro promíchaná, přisypeme semínka, sušené ovoce a mandle a rozmícháme tak, aby už nebyly vidět ostrůvky mouky. Těsto je spíš hutnější.
Muffinový plech vyložíme papírovými košíčky, do každého košíčku vpravíme cca 2 lžíce těsta a dáme péct. Pečeme 15 - 20 min, upečení zkusíme špejlí. Upečené muffiny vyklopíme z plechu a necháme vychladnout na mřížce.

M. snědl čtyři během jednoho dne - lepší potvrzení, že jsou dobré už nedostanete ;)

Dezert s vodou z pomerančových květů



Pomerančová voda mě uchvátila úplně náhodou v jednom malém obchůdku s orientálními potravinami v Korunní (stránky zde), ale určitě jí seženete i jinde. Lahvička mě stála velmi příjemných 40 Kč a vzhledem k tomu, jak malé množství se do různých dezertů používá, vám vydrží nejméně několik let ;) Předem upozorňuju, že je to zřejmě jedna ze surovin love/hate vztahu - já jsem z ní nadšená, M. mističku s díky odložil a netvářil se, že by chtěl kdy zkusit znova :) Zřejmě způsobeno nezaměnitelným aroma, které některým jedincům prostě učaruje a na jiné naopak působí značně repelentně. Následuje snadný recept:

Na 4 malé mističky:

4 - 6 savoiardi (dlouhé cukrářské piškoty s vrstvou cukru)
šťáva z 1 pomeranče
šťáva z 1/2 citronu
4-6 lžic krupicového cukru

300 g kysané smetany (nebo prostě dva kelímky)
4 lžíce moučkového cukru
1-2 lžičky vody z pomerančových květů (někdy také pomerančová voda)

volitelně kandovaná citrusová kůra na ozdobu

Postup:

Začneme sirupem - v rendlíku svaříme šťávu z pomeranče a citronu s cukrem, cukr přidávejte postupně a ochutnávejte, sirup může být malinko kyselejší, protože to pak vyrovnáte krémem, ale zase ať se vám nekřiví pusa. Vaříme na středním žáru, až se sirup zredukuje tak o třetinu objemu. Necháme aspoň 10 min vychladnout.  
Dno mističek vyložíme cukrářskými piškoty, které následně lžičkou přelíváme sirupem. Měly by být tak akorát nasáklé, počítejte s tím, že další vlhkost pustí krém, takže to nemusíte přehánět. Pokud vám nějaký sirup zbyde, můžete ho upotřebit jako základ limonády.
V misce rozmícháme kysanou smetanu a postupně přidáváme moučkový cukr - ochutnejte, aby to ladilo s kyselostí sirupu. Když je oslazeno dle našich představ, vmícháme postupně jednu a pak případně druhou lžičku vody z pomerančových květů - podle toho, jak moc silné chceme aroma (já preferuju dvě). Krém navrstvíme na nasáklé piškoty, případně ozdobíme citrusovou kůrou, a šoupneme aspoň na dvě hodiny do lednice. Hotovo :)

Tak co, love nebo hate? ;)

úterý 28. října 2014

Daring Bakers October - Sachertorte


No, do vídeňské kavárny by mě asi nevzali, protože jsem korpus trestuhodně přepekla, takže výsledkem je poněkud sušší sacher než jsem doufala, ale i tak vypadá celkem slušně ;) Říjnovou výzvu pro nás připravila Korena z Korena in the kitchen a dala nám za úkol upéct Sachertorte čili Sachrův dort. 

The October Daring Bakers’ challenge was brought to us by Korena of Korena in the Kitchen. She took us to Austria and introduced us to the wonders of the Sachertorte.

Tentokrát bylo jako výzva něco, co jsem sama chtěla upéct už dlouho (minimálně od toho dílu Great British Bake Off, kde byl jako technická výzva), ale zatím jsem se k tomu neodhodlala - zejména mě děsila čokoládová poleva s cukrovým rozvarem, neb malá chyba v teplotě vám z budoucí polevy udělá velkou čokoládovou kouli neidentifikovatelné hmoty - paráda. Takže ano, jsem srab, ale dělala jsem polevu úplně jinou, podle receptu Mary Berry a pracovalo se s ní celkem dobře. Rozhodně dopadla líp, než u některých DB, kteří zkusili rozvar a nepovedlo se... Konec pohádky, tady je recept:

Na dort o průměru  23 cm:

6 velkých vajec, bílky a žloutky zvlášť
125 g dobré hořké čokolády (moje byla s 60 % kakaa, Belcolade)
125 g moučkového cukru
125 g změklého másla
125 g hladké mouky
100 g krupicového cukru

Meruňkové glazé:

400 g meruňkové marmelády
2 lžíce vody nebo likéru (např. Grand Marnier)

Poleva podle Mary Berry:

100 g hořké čokolády
140 ml smetany ke šlehání
samozřejmě si můžete udělat tu s rozvarem, ale v tom vám nepomůžu ;)

Kdo chce tak ještě 50 g čokolády na popisek

Postup:

Dort neobsahuje žádné kypřidlo, takže všechen vzduch musí být ze šlehání bílků - proto je potřeba si při oddělování dávat pozor na sebemenší kousek žloutku, který by vám později dost zatopil.

Otevírací dortovou formu o průměru 23 cm vyložíme na dně pečícím papírem, boky vymažeme tukem a vysypeme hrubou moukou. Troubu zapneme na 185°C. Čokoládu nalámeme na menší kousky a ve vodní lázni opatrně rozpustíme, odstavíme stranou a za občasného míchání necháme trochu vychladnout. Mezitím v míse robota nebo ručním mixérem našleháme máslo do světlé barvy a trochu nadýchané textury. K máslu přidáme moučkový cukr, nejdřív promícháme lžící, jinak bude cukr úplně všude, a pak znovu vyšleháme do nadýchané světlé hmoty. Po jednom zašleháme žloutky a následně vychladlou čokoládu. Výsledkem je krémová čokoládová hmota.

V čisté míse vyšleháme bílky s krupicovým cukrem do tuhého sněhu - po vytažení metly se ale špičky ještě ohýbají. Nejlepší je bílky trochu prošlehat, přidat tak dvě lžíce cukru, šlehat dál a když už hmota vypadá jako sníh, nasypat tam ten zbytek. Teď přichází velmi důležitá část - bílky je potřeba zašlehat do čokolády, aby ztratily co nejméně vzduchu. Stěrkou přendáme k čokoládové hmotě třetinu bílků a opatrným překládáním spojíme - hmota se nadlehčí a zbytek bílků pak ztratí ještě méně vzduchu. Znovu opatrně překládáním zapracujeme další třetinu bílků a nakonec i poslední třetinu - ne úplně, aby ještě byly vidět bílé stopy bílků. Do ne úplně spojené hmoty prosejeme (ale vážně, kdo bude švindlovat, bude mít hnusnej dort!) polovinu mouky, opatrným překládáním zapracujeme a prosejeme druhou polovinu mouky, zase zapracujeme. Měla by vzniknout světle hnědá nadýchaná hmota, kterou opatrně přesuneme do formy. Ve formě uhladíme a vsadíme do trouby. Rozmezí pečení je značně individuální, mně by bývalo stačilo tak 25 min, Korena psala 35 min, takže doporučuju po 20 min korpus zkontrolovat a zkusit test špejlí. V troubě se trochu nafoukne, ale pak zase splaskne, takže povrch je nakonec celkem rovný.

Jakmile špejle vyjde čistá, vyndáme korpus, objedeme strany ostrým nožem a necháme 10 min chladnout ve formě. Potom korpus opatrně vyklopíme na mřížku, sundáme kolečko papíru a necháme úplně vychladnout. Když dort necháte takhle, je to hezčí stranou nahoru ;) 

Vychladlý korpus opatrně prokrojíme na dvě stejné části (snaha se cení). Teď jdeme na glazé - meruňkovou marmeládu a vodu/likér nalijeme do rendlíku a svaříme, aby hmota zhoustla. Pokud máte marmeládu s kousky, přichází zábavná část pasírování přes sítko, pokus máte rozmixovanou (jako já od Marti, byla super!), tuhle část si můžete odpustit. Každopádně budete potřebovat tak 300 g glazé. Polovinu natřete na spodní část korpusu a nechte vsáknout, přiklopte druhou polovinou a pomažte korpus z vrchu i ze stran. Je třeba tohle všechno zvládnout, dokud je meruňková hmota ještě teplá. Na povrchu uhladíme širokým plochým nožem a jdeme na polevu.

Korpus postavíme na mřížku, pod mřížku dáme plát pečícího papíru. V rendlíku zahřejeme smetanu, čokoládu nalámeme na co nejmenší kousky a dáme do misky, ze které se bude poleva dobře nalívat. Horkou smetanu přelijeme přes čokoládu a rozmícháme do hladké polevy. Polevu nalijeme na vršek korpusu, stékáním po bocích by se měl obalit do polevy celý - kdyžtak si pomůžeme lžící. Širokým nožem uhladíme vršek i boky dortu.

Na ozdobné psaní už jen rozehřejeme čokoládu ve vodní lázni, necháme trochu zchladnout, přesuneme do zdobícího sáčku nebo kornoutku z papíru na pečení a napíšeme na korpus nápis - doporučuju zkusit na kousku pečícího papíru ;) 

Pokud bude váš sacher nedopatřením tak suchý jako ten můj, stejně to celkem zachráníte pořádnou porcí šlehačky, která se k tomuhle dortu prostě servírovat musí ;) 

pátek 24. října 2014

Florentýnky/Florentines



Poslední dobou to tu nějak flákám, ale fakt se polepším a začnu hned teď tímhle receptem na úžasné florentýnky. Je to z kategorie nejsem-přece-máslo-je-to-jenom-recept-to-zvládnu, čímž jsem chtěla říct, že jsem se odhodlávala opravdu dlouho, než jsem se do nich pustila. Není to zrovna nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak vyrobit oříškové sušenky s medem, takže pokud na tenhle typ receptů nejste, kupte si v cukrárně marokánku a na tohle zapomeňte ;) Jenže, florentýnka je sice tak trochu jako marokánka, ale je v ní navíc vrstva sušenky, spousta medu a mandle a pistácie a tak a je hrozně dobrá a tak vůbec - vykašlete se na marokánku a hecněte se jako já :) Recept je opět z Bouchon Bakery (jako všechna "vyšší cukrařina", která se tu vyskytuje), takže postup vypadá složitě, ale rozhodně ne neproveditelně! Odměnou budou křupavé oříškové sušenky s medem a hořkou čokoládou, které jen tak z chuťové paměti nevyženete ;)

Na plát o velikosti cca 25 x 35 cm:

1 dávka křehkého těsta (cca 325-350 g)
126 g plátkovaných mandlí
42 g loupaných pistácií (zbavené i jemné slupky, takže případně blanšírované a "svlečené")
42 g kandované citrusové kůry (třeba v Marks&Spencer)
42 g medu
42 g zlatého sirupu nebo glukózy
52 g plnotučného mléka
79 g krupicového cukru
105 g másla pokojové teploty, na malé kostičky
špetka soli
150 g hořké čokolády (min. 60 % kakaa)

Povinná výbava:

pekáček o rozměrech 25 x 35 cm, kuchařský teploměr, roztírací cukrářský nebo jiný plochý větší nůž, stěrka, volitelně cukrářská karta se zoubky, případně vidlička

Postup:

Je třeba začít křehkým těstem, viz odkaz. Odpočaté hotové těsto vyndáme z lednice a rozválíme na plát o velikosti dna pekáčku - válíme nepříliš vehementně a postupně těsto otáčíme vždy o 90°, aby se potom při pečení v troubě nesmrsklo, výška zhruba 2-3 mm. Troubu předehřejeme na 180°C. Dno pekáčku vyložíme pečícím papírem (klidně může být i výš po stěnách, pak se bude aspoň líp vyndávat), na něj opatrně přeneseme vyválené křehké těsto namotané na válečku. Těsto propícháme vidličkou, aby se při pečení nevzdouvalo. Na těsto dáme další kus pečícího papíru a zatížíme rýží/fazolemi/tak něco na slepé pečení, rovnoměrně rozprostřeme a vsadíme do trouby na cca 20 min - až bude po okrajích světle hnědé a upečené. Sundáme papír s fazolemi (nevyhazujeme, schováme na později a ten pod těstem tam necháme) a upečenou sušenkovou vrstvu necháme v pekáči mírně vychladnout, mezitím si připravíme oříškovo-medovou vrstvu. Troubu nevypínáme, za chvíli budeme zase péct.

Do rendlíku se silnějším dnem nalijeme mléko, přidáme med, zlatý sirup a cukr, na mírném plameni mícháme do rozpuštění cukru. Připravíme si teploměr a nervy, protože následuje 8-10 min snahy o dosažení 120°C medové hmoty. Pění to jako blázen, musíte míchat jako ještě větší blázen, ale jde to. Horkou hmotu odstavíme a vmícháme postupně máslo a špetku soli, potom přidáme mandle, pistácie a citrusovou kůru a promícháme. Výsledná konzistence je taková, že se dá akorát nalít/rozetřít na plát sušenkové vrstvy v pekáčku a zarovnat. Rozetřeme pěkně až do krajů, ať jsou stejně poživatelné všechny florentýnky, které pak z plátu nakrájíme. Sušenkový plát s medovo-oříškovou hmotou přemístíme do trouby (která pořád jede na 180°C) a pečeme 20-25 min, v půlce pečení plech otočíme, aby se všechno propeklo rovnoměrně. Nedopečená vrstva nebude držet, přepečená bude naopak hodně tuhá, takže to radši hlídejte a kdyby to tmavlo moc, honem vyndat. Medovo-ořechová vrstva ještě trochu ztmavne a zpevní, ale taky se lehce rozlije do krajů.

Upečenou velkou skoroflorentýnku vyndáme z trouby a jdeme na další zábavnou část. Dokud je hmota ještě teplá a tudíž tvárná, je potřeba jí trochu zatlačit zpátky na okraje plátu, protože jinak to z pekáče nevyklopíte ani za nic. Dobře to jde třeba dřevěnou obracečkou, můžete si pomoc i prsty ale pozor na spálení, je to přece jen pořád dost horké. Obracečkou se zkuste dostat pod vrstvu pečícího papíru a plát odlepit, pokud se k pekáčku trochu připekl. Teplá je placka ještě celkem ohebná, takže s trochou opatrnosti by si nemusela zlomit ;) Když máme spodek odlepený, přikryjeme medovo-oříškovou vrstvu tím kusem papíru, na kterém se pekly zatěžkávací fazole, dále přiměřeně velkým prkýnkem a překlopíme - skončíme tak, že máme nahoře sušenkovou vrstvu, prostřední je medovo-oříšková a úplně naspodu pečící papír a prkýnko. V tomto stavu necháme plát úplně vychladnout. Kdo je hodně velkej estét, může ořezat okraje (a pak samozřejmě sníst), aby měl dokonalý obdélník.

Když je plát vychladlý, přemístíme ho na mřížku (dá se použít i ta z trouby, na které normálně pečete) a pustíme se do poslední čokoládové vrstvy. Ideální je ještě pod mřížku dát plát pečícího papíru, ať nemáte celou kuchyň od čokolády, jako se to povedlo mně. Čokoládu nalámeme na menší kousky a rozpustíme opatrně ve vodní lázni (dno misky se nedotýká vody a voda jen tak lehce bublá). Rozpuštěnou čokoládu necháme lehce zchladnout, aby měla konzistenci vhodnou k polévání, tzn. ne moc řídká, protože taková steče, ale ani ne už tuhnoucí, protože tu fakt nenalejete. Čokoládu nalijeme na plát a roztíracím nožem nebo jiným vhodným nástrojem ji rovnoměrně rozetřeme. Bude trochu stékat po okrajích, ale s tím se smíříme, případně jí můžeme po zatuhnutí schovat do uzavíratelné sklenice a použít příště (vždycky je tu samozřejmě varianta, že jí rovnou sníte). Jdeme na poslední frajeřinku - vlnky v čokoládě. Když je čokoláda na plátu už trochu ztuhlá, kartou se zoubky nebo vidličkou "vyryjeme" na plát vlnky, kdyby to nešlo, stačí jen dalších 5 min počkat, až čokoláda ještě víc ztuhne. Necháme úplně vychladnout a ztuhnout při pokojové teplotě.

Tak, teď už zbývá jen plát nakrájet na čtverce tak velké, jak velké chcete mít florentýnky. Upřímně, málem mě u krájení kleplo, když začala čokoláda praskat jinak, než jsem chtěla, takže si vezměte opravdu ostrý nůž a ještě před krájením (já měla čokoládovou vrstvu nahoře) ponořte čepel do hrnku s horkou vodou - čokoláda by neměla tolik praskat, po každém zakrojení zopakujte a mělo by to jít líp než mně ;) Tadááá, tak teď už je opravdu hotovo - není to krása?

Já se znám, vždycky nadávám, že takhle složitou věc už v životě dělat nebudu, ale pak si tak nějak nemůžu pomoct... ;)

čtvrtek 9. října 2014

Pekanové bagety


Dnešní příspěvek bude trochu delší, tak se na to psychicky připravte.

Ráda bych napsala, že se díváte na bagetu upečenou z mnou vlastnoručně vypiplaného kvásku, ale není tomu tak. Poslední tak dva týdny trpím kváskovou mánií a desítky hodiny jsem strávila procházením receptů na internetu i v kuchařkách, sledováním videí jak překládat a tvarovat chleba, jak nařezávat bagety, už mi chybí jenom vlastnoruční upletení pedigové ošatky, abych začala sama sebe fakt považovat za cvoka. Vlastně mi chybí ještě jedna věc - kvásek (ale už na tom pracuju a snažím se ho vyžebrat jinde). Původně jsem se rozhodla vypěstovat kvásek vlastní, pšeničný, návod zde. Čtyři dny jsem z práce chodila na oběd domů, poctivě krmila tohohle "tamagočiho" ve sklenici, nahřívala jsem ho na routeru, aby měl ideální teplotu a tak podobně. V pátek jsem strčila kvásek do lednice, aby hezky hibernoval, než se vrátíme z víkendu. Samozřejmě, když jsem v pondělí kvásek vyndala a přivoněla, rozhodně bych to nepřirovnala k vůni jablek. Spíš tak nějak... odlakovač. Úplně jako odlakovač, aceton jako blázen. Takže další hodina googlení prozradila, že jsem svůj pracně vypěstovaný kvásek utrápila hlady a kvasinky začaly odumírat. K tomu moje drahá maminka prohlásila, že když mi chcípne i kvásek, nemám si radši nikdy pořizovat děti - bez komentáře. Takže kvásek si radši pořídím od někoho, ten už snad silnější jedinec a hned tak hlady nepojde.

Jenže, v záchvatu těšení na kváskový chleba, už jsem nakoupila zásobu pekanových ořechů na ořechový bochník. Ne že by byl problém je zkonzumovat jenom tak, ale já se na to pečení už fakt těšila, takže jsem se pokusila ořechy udat někde jinde. Jako obvykle, má oblíbená kniha Bouchon Bakery nezklamala a zjevila mi recept na pekanové bagety.

Upřímně, čekala jsem, že mi to po té super přípravě půjde líp, ale nešlo ;) Udělala jsem pár chyb, které ale naštěstí neměly nijak velký dopad na chuť výsledku, takže se zase nemusíte tak bát a můžete si domácí bagety zkusit taky - jinak jsou totiž luxusní. Určitě si nejdřív přečtěte celý recept včetně upozornění, ať zbytečně nezmatkujete.

Na 3 cca 20 cm dlouhé bagetky:

331 g hladké pšeničné mouky (já měla jenom 250 g a přidala jsem zbytek žitnou chlebovou, což byla velká chyba...ale i tak se povedlo)
18 g světlého třtinového cukru nebo muscovado cukru
2 g instantního droždí
18 g másla
35 g pekanových ořechů, nasekaných na menší kousky
221 g ledové vody (já použila víc, ale kvůli změně mouky)
21 g soli

Další vybavení: pekáč se silným dnem nebo litinový hrnec, další pekáč na odpaření vody, PETka s vodou, ostrý nůž

Postup:

Jen pro info - vyhraďte si tak 4 hodiny času - začala jsem v sedm večer a bagety vyndávala z trouby něco před jedenáctou.
 
Nejdřív pořešíme máslo - Keller uvádí "brown butter", které se musí nejen pražit do světle hnědé barvy, cedit a podobně, což se mi fakt nechtělo, takže jinak: máslo rozpustíme v malém kastrůlku, na středním žáru a za neustálého míchání chvíli "pražíme" do tmavě zlaté nebo světle hnědé barvy, odstavíme a necháme trochu vychladnout.

Ideální na další práci je robot, s vařečkou se trochu nadřete, ale jde to určitě taky. Mouku a droždí promícháme, přidáme cukr, máslo a všechnu vodu a 5 minut hněteme na nejnižší výkon. Potom posypeme povrch těsta solí a hněteme dalších 15 - 20 min (v originále 30 min). Těsto by mělo být nelepivé a ne moc řídké (já teda měla tuhnou kouli nalepenou na hnětacím háku, ale nevadí). Přisypeme ořechy a necháme jenom zapracovat. Těsto vyndáme z mísy na pomoučený vál (pokud to nejde, pomůžeme si stěrkou nebo cukrářskou kartou) a teď začíná trochu ta legrace. Je potřeba těsto tzv. přeložit, což vám asi nezvládnu popsat slovy jako normální člověk, takže se podívejte na video. Pak těsto přendáme do lehce olejem vymazané mísy, přikryjeme fólií a necháme 30 min kynout na teplém místě (třeba v troubě, kterou jste zapnuli jen na pár minut a není v ní moc velké teplo).

Vykynuté těsto vysvobodíme z mísy na pomoučený vál a rozdělíme na tři stejné díly (ideální je předem těsto zvážit a pak zvážit i jednotlivé kusy) - rozdělování zde. Teď je potřeba vytvarovat takový "předtvar" pro bagety - postup zde, ale nebudeme vyvalovat do délky, skončíme u podlouhlého bochánku/bagety a necháme je tak 15 min odpočinout. Dotvarujeme na bagetky asi tak 20 cm na délku, takže bochánky prostě trochu povytáhneme, aby alespoň vzdáleně připomínaly bagetky. Bagety naskládáme spojem dolů na pekáček nebo velký talíř podsypaný moukou, potřeme na povrchu olejem a celý strčíme do čisté igelitové tašky, kterou zavážeme, aby měly ideální podmínky pro kynutí. Opět necháme kynout, tentokrát 1,5 - 2 hodiny, dokud nezdvojnásobí objem (a opět hlasuju za vlažnou troubu). Pusťte si třeba film ;)

Půl hodiny před plánovaným koncem kynutí připravte troubu (bagety nechte případně dokynout venku). Do trouby dáme úplně naspod jeden plech, na který na začátku pečení stříkneme trochu vody z PETky, aby vznikla pára a bagety líp vyběhly a nepopraskaly. Případně to můžete udělat tak, že dáte na spod hlubší pekáč, na začátku pečení do něj nalijete horkou vodu a po prvních 10 min ho z trouby vyndáte, aby se mohla utvořit kůrka - osobně vyzkoušeno, že to funguje. Na mřížku umístíme pekáč se silným dnem (já použila keramický od Emile Henry a šlo to báječně), troubu zapneme na 240°C a necháme aspoň 30 min nahřívat.

Už se blížíme k bagetě, slibuju. Vykynuté bagety opatrně, abyste neponičili povrch a neunikl vám všechen vzduch ze vzduchových bublin jako mně ;), přesuňte na prkénko nebo kus kartonu hojně posypaný moukou - bagetu pak "sešoupnete" rovnou na pekáč a nemusíte s ní pak u manipulovat rukama. Teď ale nejdřív bagety na povrchu trochu posypejte moukou a nařezejte - inspirace tady, prostě pár šikmých řezů ostrým nožem, hloubka tak 2 mm.

Přichází adrenalinová fáze pečení. Úkolem je sesunout bagety do pekáče se silným dnem, stříknout na pekáč na dně trochu vody a troubu zavřít, aby pára ani teplo zbytečně neunikaly (nebo nalít vodu do hlubšího pekáče na dně trouby a zavřít). Kdo se trochu bojí, vyndá si pekáč před sázením baget z trouby na linku, v klidu sešoupne bagety, plech vrátí zpátky do trouby, vykoná fintičku s vodou a zase zavře - je to jenom na vás. Kdo dal hlubší pekáč s vodou na dno, nastaví si minutku na 10 min a následně pekáč vyndá, celkový čas pečení je tak 20-25 min, osobně bych řekla, že je lepší mít bagety trochu tmavší, než nedopečené. Hotová bageta zní při poklepu na spodek dutě, případně můžete zkusit vnitřní teplotu - 90°C. Upečené bagetky necháme vychladnout na mřížce, pogratulujeme si k přežití a sníme. 
 
Upozornění - lepší jsou dlouhé rukávy, ideálně i silné chňapky, abyste se zbytečně nepopálili o pekáč nebo o dvířka, manipulace s vodou v okolí skleněných dvířek vyžaduje soustředění - pokud vám kápne na sklo, komplet popraská - takže bacha.


 
Tak jo, vypadá to složitě, ale za ten výsledek to opravdu stojí - až si na svojí první vlastnoručně upečenou bagetu namažete máslo, pochopíte ;)


sobota 27. září 2014

Daring Bakers September - Koláče (dvojctihodné koláčky)


Zářijovou výzvu DB pro nás připravila Chez Lucie. Měli jsme upéct jeden ze tří druhů koláčů - chodské, Pražský koláč nebo dvojctihodné koláče. 

The September Daring Bakers’ challenge was brought to us by Lucie from ChezLucie. She challenged us to make a true Czech treat –Kolaches!

Chodské koláče už jsem pekla, takže jsem se rozhodovala mezi Pražským a dvojctihodnými. Já sice chápu, že majonéza v těstě Pražského koláče není cítit a je to vlastně jenom olej a vajíčka a všechno, ale představa majonézy ve spojení s čímkoli sladkým se mi prostě neuvěřitelně ekluje, takže jsem se rozhodla pro dvojctihodné. Dalo mi nakonec poměrně velkou práci vybrat pár kousků, které by se daly nafotit, protože mi většina koláčů zespoda praskla a tvaroh vytekl po půlce plechu, takže zkuste být sami k sobě trochu míň přející než já a třeba se vám to nestane ;) 

Dávka na 2 plechy (asi 20 ks):

500 g hladké mouky
250 ml mléka
1 čerstvé droždí
100 g cukru krupice
75 g rozpuštěného másla
2 žloutky

Náplň:

500 g tvarohu
1 žloutek
cca 4 lžíce moučkového cukru

Na dokončení:

1/2 sklenice povidel
trocha horké vody nebo rumu na rozředění

50 g hl. mouky
50 g krupicového cukru
50 g studeného másla (drobenka ještě zbude, ale dá se zamrazit)

Postup:

Kynuté těsto je prostě klasika - do menší misky nalijeme trochu vlažného mléka, lžičku cukru, lžičku mouky, rozdrobíme droždí a necháme tak 10 min vzejít. Mezitím ve velké míse (od robotu) smícháme zbývající mouku, cukr, mléko, žloutky a přilijeme vzešlý kvásek. Hněteme za pomocí robota nebo ručně alespoň 10 min, potom těsto přikryjeme utěrkou a necháme tak hodinu kynout, aby zdvojnásobilo svůj objem. 

Mezitím smícháme tvaroh s cukrem a žloutkem, rozředíme povidla a připravíme si drobenku - hotová může počkat v lednici, aby se s ní lépe pracovalo - jednoduše smícháme všechny ingredience v misce a prsty rozdrobíme. 

Vykynuté těsto přendáme na vál, rozválíme asi na 2 cm vysoký plát (a tady se asi udála chyba, protože moje těsto bylo zřejmě podstatně tenčí, takže poučení pro příště), z něho sklenicí nebo hrnek vykrájíme kolečka. Zbytky znovu vyválíme, znovu vykrájíme, a tak pořád dokola,až zpracujeme všechno těsto. Vykrájená kolečka ještě mírně vytáhneme rukama a plníme přiměřeným množstvím tvarohové náplně. Okraje kolečka "scvakneme" k sobě a skládáme na plech vyložený pečícím papírem, spojem dolů. 

Troubu zapneme na 170°C. Do každého z připravených naplněných koláčků je teď potřeba udělat důlek - Mírova maminka na to má super systém: dobře omyjeme vajíčko, špičku lehce "namočíme" do mouky a důlek děláme vajíčkem - tadáá. Do vzniklé prohlubně dáme vždy tak půl lžičky povidel a nakonec celý koláč posypeme drobenkou. V receptu od Lucie se ještě před povidly a drobenkou potírá koláč vajíčkem, ale to jsem nějak nezvládla. Koláčky pečeme asi 20 min do zlato-hněda, v půlce pečení plech otočíme, aby se upekly všechny rovnoměrně. 

No, sice se mi půlka tvarohu upekla na plechu mimo koláče a nevypadaly zrovna ukázkově, ale i tak byla zářijová výzva zábavná a hlavně moc dobrá :)

pátek 26. září 2014

Tiramisu - by Maria


Jsou to asi dva roky, kdy jsem byla naposledy navštívit kamaráda Giordana a jeho báječnou ženu Mariu v Benátkách. Nevím, jestli to mají Italky vrozené, ale Maria každopádně úplně úžasně vaří (na její risotto a geniální úpravu sépie nikdy nezapomenu), naštěstí byla tak hodná, že mi dala recept na "své" tiramisu. Tehdy ho udělala celou velkou mísu a nám nedělalo vůbec žádný problém jí sníst skoro na posezení, takže to klidně udělejte taky tak, nebo to můžete udělat jako já - pro každého jedna sklenice zhmotnělého štěstí ;)  

Na 4 porce:

450 - 500 g mascarpone (na tvaroh ani pomazánkové máslo ani nemyslet!)
80 g krupicového cukru
2 žloutky
1 bílek (kdo má radši tekutější krém, dá bílky klidně dva)
cca 8 lžic holandského kakaa
100 g hořké čokolády
1 balení savoiardy (nebo cukrářských piškotů)
hrnek silného espresa

Postup:

Není moc co vysvětlovat, ale tak pro jistotu. Uvaříme espreso a necháme ho trochu vychladnout (nesladíme!), žloutky oddělíme od bílků, bílky dáme do samostatné mísy, kde je vyšleháme do sněhu. Čokoládu nakrájíme na malé kousky. Žloutky utřeme s cukrem do světlé pěny, potom přidáme mascarpone a vymícháme dohladka. Přidáme opatrně stěrkou vyšlehaný sníh a spojíme do hladkého krému. Dno mísy nebo samostatných misek/sklenic vyskládáme piškoty, zalijeme lžičkou adekvátním množstvím espresa (nejhorší věc na světě je suché tiramisu, tak si dejte záležet), lžící navrstvíme krém, posypeme čokoládou a poprášíme kakaem. Postup opakujeme, poslední vrstva je mascarpone s čokoládou a kakaem.
Když jsem se ptala, kdy že se ke kávě přidá ten slavný likér, podívala se na mě María dost šokovaně, takže v Benátském tiramisu očividně není Amaretto - zato je tam navíc vrstva čokolády ;) Hotový výtvor necháme odležet nejméně 3 hodiny v lednici, aby se chutě propojily a piškoty nasákly co se dá.
 
Mé vřelé díky, Mario!



středa 27. srpna 2014

Daring Bakers August - Tubular and Coiled Treats: Kürtőskalács /Chimney cake and Ensaimada /Spanish Pastry (aka trdelník)


Červencovou výzvu DB jsem vynechala (kaju se), takže na tu srpnovou jsem se těšila o to víc. No, když nám Swathi z Zesty South Indian Kitchen oznámila, že výzvou bude trdelník nebo jiná obdoba skořicového pečiva, nemůžu říct, že bych zrovna skákala nadšením.

The August Daring Bakers' Challenge took us for a spin! Swathi of Zesty South Indian Kitchen taught us to make rolled pastries inspired by Kurtoskalacs, a traditional Hungarian wedding pastry. These tasty yeasted delights gave us lots to celebrate!

Já prostě nejsem zrovna trdelníkovej fanda - představa, že ze mě na Staromáku (nebo teď už na Svoboďáku) někdo vytáhne padesátku za kousek těsta s cukrem a skořicí mě nijak nečiní šťastnou. Šťastnou mě pak nečiní ani inkriminovaný zakoupený trdelník, takže se téhle lidové zábavy prostě radši nezúčastním (ale beru, že to někomu chutná i za ty peníze). Takže, výroba trdelníku doma byla dost velká výzva, protože jsem se mohla dozvědět, kolik práce to ve výsledku dá. S klidným srdcem můžu říct, že nic moc, je to docela pohoda, neb těsto si samo vykyne, vy ho pak už jenom nakrájíte a namotáte - tadááá. Z čehož plyne, že si ani letos na vánočním trhu trdelník nekoupím a když na něj budu mít jó velkou chuť, tak si ho radši upeču - další zájemci o stejný postup? ;)

Na cca 4 trdelníky:

120 g hladké mouky
1/2 sáčku sušeného droždí
15 g cukru (krupice)
špetka soli
1 malé nebo půlka velkého vejce
23 g rozpuštěného másla
60 ml vlažného mléka

další asi tak 4 lžíce rozpuštěného másla na potírání

Na obalení:

cca 50 g cukru krupice
lžička mleté skořice

Další povinná výbava: váleček, dostatek alobalu na jeho trojité obalení, hluboký menší plech, mašlovačka

Postup:

Do misky dáme vlažné mléko, smícháme se lžičkou cukru a droždím, necháme vzejít kvásek (cca 10 min). Mezitím do větší mísy prosejeme mouku, přidáme sůl, zbytek cukru, vejce a máslo, nakonec i vzešlý kvásek. Těsto promícháme vařečkou a následně dalších aspoň 5 min hněteme (klíďo robotem). Těsto je spíš tekutější a dost se lepí, ale mouku v žádném případě nepřidáváme. Prohnětené těsto dáme do mísy lehce vymaštěné olejem, přikryjeme utěrkou a dáme na hodinou kynout. Mezitím si na mělkém talíři nebo na prkénku smícháme cukr se skořicí a rozpustíme máslo.

Vykynuté těsto vyklopíme na pomoučený vál, posypeme moukou i z vrchu a vyválíme na obdélník asi tak 4 mm silný. Z plátu nakrájíme asi palec (2,5 cm) silné pruhy, troubu zapneme na 200°C a váleček obalíme třemi vrstvami alobalu. Váleček potřeme důkladně máslem, začneme namotávat postupně tolik pruhů těsta, kolik se jich na váleček přiměřeně vejde - ne až ke kraji, špatně se potom sundavá. Namotaný trdelník ještě zploštíme mírným poválením po ploše, potom znovu potřeme rozpuštěným máslem a vyválíme ve skořicovém cukru. Takhle připravený nainstalujeme trdelník na válečku na plech - držadla válečku opřeme o protilehlé strany plechu, takže "tělo" válečku je v prohlubni a trdelník se nedotýká dna plechu. Pečeme celkem 20 minut, po 10 minutách trdelník otočíme, aby byl zlatohnědý ze všech stran. Trdelník stáhneme z válečku ideálně ještě teplý - dobře to jde kuchařskými kleštěmi, i když dobře asi není to úplně přesné slovo, první se vám možná trochu potrhá, ale na chuti mu to neubere. Postup opakujeme, než dojde těsto, případně rozpustíme další trochu másla nebo domícháme dávku skořicového cukru ;) 

Díky Swathi za zajímavou výzvu něčeho, co jsem si v domácích podmínkách moc neuměla představit. Jelikož M. ztrestal první dva trdelníky ještě zatepla, odhaduju, že by mohlo chutnat i ostatním smrtelníkům. Jenom chci upozornit, že je opravdu lepší obalit váleček až PO vyválení těsta (zvlášť pokud máte doma jenom jeden), jinak dopadnete jako já - těsto budete válet lahví od vinného octa, ale váleček už bude ležet vedle připraven ;)

pondělí 18. srpna 2014

Švestkový koláč s mákem


Mám hrozně ráda mák. Na víkend přijela Denča. Denča má taky ráda mák. Takže? Upečeme něco s mákem, protože když už někdo sebere odvahu dojet za mnou takovou dálku až do Brna, nemůžu většinou jinak, než se odvděčit nějakým jídlem ;)
Ačkoli makové pečivo je můj velký favorit, vůbec nemusím klasický makovník. Většinou je to suchá záležitost, mák potom člověka spíš dusí, no prostě nic moc. Jenže tohle není suchý koláč, díky švestkám právě naopak, plus v těstě je navíc kefír, takže suchosti se opravdu bát nemusíte. Už mě nenapadá žádné další moudro, takže si radši přečtěte recept :)

Těsto (pekáček cca 20x30 cm):

200 g polohrubé mouky
50 g hrubé mouky
50 g hladké celozrnné mouky (nebo obyčejné)
110 g krupicového cukru
lžička jedlé sody
špetka soli
50 g máku, umletého nebo nasekaného v robotu
200 ml kefíru nebo podmáslí
4 lžíce oleje (slunečnicový, řepkový)
2 velká vejce

cca 600 g švestek
1-2 lžíce třtinového cukru

Postup:

Švestky omyjeme, osušíme a vypeckujeme rozkrojením na poloviny. Troubu předehřejeme na 200°C, pekáček vyložíme pečícím papírem.
Na těsto smícháme v jedné míse všechny mouky, cukr, jedlou sodu, špetku soli a mletý mák, ve druhé lehce prošleháme vejce s kefírem a olejem. Mokrou směs nalijeme k suché a dobře promícháme. Hotové těsto nalijeme/přendáme do pekáčku a rovnoměrně rozprostřeme. Na těsto začneme skládat švestky řeznou stranou nahoru, ideálně do řad a sloupců tak, aby se nám upečený koláč dobře krájel ;) Na závěr posypeme každou švestku špetkou třtinového cukru (nebo prostě celý koláč poprášíme třtinovým cukrem) a dáme péct. Pečeme přibližně 20 min, špejlí zkusíme, jestli už je koláč hotový. Koláč necháme vychladnout v pekáčku na mřížce a jakmile dosáhne teploty vhodné ke konzumaci, neváháme a jíme.

Ideální koláč na srpen, no ne? Jen si pořád nejsem jistá, jestli je to švestkový koláč s mákem, nebo makový koláč se švestkami...

sobota 2. srpna 2014

Lavender milk


Tenhle recept je tak trošku úlet, aspoň tak mi to na první přečtení přišlo. Vytvořili ho v britském podniku jménem Ethicurean, kde jsem sice nikdy nebyla, ale už teď je mi to tam sympatické, pokud podávají samé podobné drinky. O recept se podělili s deníkem The Guardian a já se o něj podělím zase s vámi.
Neznám moc lidí, co by si dali jen tak skleničku mléka, M. mezi ně až dodnes taky nepatřil, ale skleničku mléka s levandulovým sirupem vysál brčkem v rekordním čase, z čehož vyplývá - dejte mléku šanci! ;) Samotná příprava je blesková, pokud už budete mít připravený sirup, který sebere na přípravu všehovšudy tak 5 min a pak vám ještě zbude do zásoby na další použití. Takže, koncentrovaná vůně Provence v mléku zde:

Levandulový sirup:

100 ml vody
100 g cukru
10 hlaviček levandule (bezpodmínečně chemicky neošetřené), čerstvých nebo sušených

Levandulové mléko:

20 - 30 ml levandulového sirupu
200 ml mléka
pár kostek ledu

Postup: 

Připravíme sirup. Do rendlíku nasypeme cukr, zalijeme vodou a pomalu přivedeme k lehkému varu. Vaříme pár minut, dokud se cukr nerozpustí a sirup nezprůhlední, potom přidáme hlavičky levandule a ještě minutku povaříme. Sirup i s levandulí odstavíme z tepla a necháme 40 min louhovat. Hotový sirup nalijeme do čisté  uzavíratelné sklenice a uložíme do lednice, kde by měl vydržet až měsíc.

Na koktejl (nebo spíš mocktail) nasypeme do sklenice led, odměříme várku sirupu a zalijeme mlékem. Já si dávám sirupu 30 ml a M. zase jenom 15 ml, takže si přizpůsobte podle své lásky ke sladkému. 

Pijeme brčkem, aby to mělo styl ;) 


neděle 20. července 2014

Čokoládová zmrzlina s nugátem


Tadááá, moje první domácí zmrzlina. Ještě pořád mám nacpaný mrazák nugátem, takže zkouším, do jakých sladkostí ho napasovat tak, aby to fungovalo - a tahle varianta rozhodně funguje. Základní recept na zmrzlinu je od Ottolenghiho, jen mírně jsem ho upravila, aby množství výsledné zmrzliny zvládl pojmout náš nový zmrzlinovač (můj nový oblíbenec od první chvíle). Pokud zmrzlinovač nemáte, tak to vůbec neznamená, že si zmrzku udělat nemůžete - jen to bude malinko víc práce, protože místo robota to holt budete muset ušlehat vy. Takže až dáte zmrzlinu ztuhnout do mrazáku, každých 30 - 60 min, prostě jak to vyjde, jí vyndejte a pořádně prošlehejte elektrickým šlehačem, aby se rozbily krystalky ledu a výsledek byl pěkně hladký. Není to žádná věda a výsledkem je troufám si říct jedna z nejlepších čokoládových zmrzlin, jaké jste kdy ochutnali - směle do toho!

Čokoládová zmrzlina:

150 ml smetany ke šlehání
200 ml plnotučného mléka
60 g cukru
2 žloutky
10 g holandského kakaa
75 g hořké čokolády (min. 70% kakaa, já dala 85% - na tu na vaření rovnou zapomeňte)

100 g nugátu nebo mix bílé čokolády a mandlí

nachlazená nádoba zmrzlinovače v pohotovosti

Postup:

Začneme tím, že si připravíme všechny přísady k ruce - kakao odvážíme do malé mističky, žloutky a cukr do jiné misky, čokoládu nasekáme na malé kousky. Pokračujeme přípravou custard (pudinko-krém) - smetanu a mléko nalijeme do rendlíku a opatrně přivedeme k jemnému varu, abychom směs nepřipálili. Necháme 2-3 min za častého míchání povařit, mezitím si přichystáme mističku s kakaem. Žár pod směsí stáhneme na minimum, ke kakau přilijeme asi tak naběračku horké směsi a kakao metličkou rozmícháme, aby se netvořily hrudky, následně vlijeme ke zbytku směsi. Vzniklou kakaovou směs necháme opět pár minut povařit za stálého míchání (aby se kakao opravdu důkladně rozpustilo) a sejmeme z plotny. Teď je na čase prošlehat žloutky s cukrem do zesvětlání a rozpuštění cukru, jakmile je hmota světle žlutá, přilijeme opatrně půl naběračky horké kakaové směsi a metličkou rozmícháme (kdybychom vlili žloutky do horké smetany, tak máme super kakaová vařená vejce, takže s přidáváním horké směsi opatrně), přidáme další naběračku a opět rozmícháme, teď už můžeme žloutkovou směs přilít ke kakaové a rozmíchat. Přidáme nakrájenou čokoládou, rozmícháme a vrátíme zpátky na plotnu, na středním žáru pomalu zahříváme a důkladně mícháme, až začne směs houstnout a konzistencí připomíná horký čokoládový pudink. Hotovou čokoládovou hmotu necháme zchladnout na pokojovou teplotu.

Pokud máte přístroj, tak teď začíná chvilka flákání. Namrazenou nádobu vyndáme z mrazáku, vlijeme směs a okamžitě začneme šlehat, aby nepřimrzla na stěnách. Šleháme na nejnižší chod, mezitím si nakrájíme nugát (nebo čokoládu a mandle) na tak velké kousky, jaké chceme mít ve výsledné zmrzlině, takže spíš menší. Po cca 10 min přidáme nakrájený nugát (nebo něco jiného) a necháme ještě zhruba dalších 10 min šlehat - můj robot začne ohlašovat takovým praskáním, kdy už je hmota na šlehání moc tuhá a v tu chvíli je zmrzlina hotová. Špachtlí vyndáme zmrzlinu do mrazuvzdorné nádoby, pečlivě uhladíme a přesuneme ji alespoň na 2 hodiny do mrazáku.

Pokud přístroj nemáte, přesunete vychladlou směs do mrazuvzdorné nádoby, potom dále chladit do lednice (aspoň 1,5-2 hodiny) a následně ještě do mrazáku. Z mrazáku každých 30-60 min vyndejte, prošlehejte ručním šlehačem a zase vraťte. Až budete tuhle legraci dělat podruhé, přidejte nasekaný nugát nebo čokoládu s oříšky, v částečně zmrzlé hmotě se kousky lépe rozmístí a neudělají jeden velký chuchvalec. Cvičení se šlehačem zopakujte min 3x, klidně i vícekrát - zmrzlina bude hladší. Další variantou je místo do nádoby od zmrzlinovače dát směs do normální mísy, kterou postavíte do větší mísy plné ledu a 20 min budete pomalu šlehat ručně - sama jsem nezkoušela, ale zní to celkem smysluplně, takže když to vyzkoušíte, dejte mi rozhodně vědět jestli to funguje. Před finálním "zmrznutím" opět uhladit, jinak se nabírá ještě hůř, než si dokážete představit ;)

Před podáváním necháme zmrzlinu buď 15-20 min povolit v ledničce, nebo chvilku při pokojové teplotě, aby se lépe nabírala.

Kdo viděl díl Jídlo s.r.o. o točené zmrzlině, ještě rád stráví trochu času s její domácí přípravou - žádné míchání práškových směsí s vodou, žádné umělé přísady, prostě jenom spousta dobré čokolády. Hrozně dobré ;)

neděle 13. července 2014

Angreštové želé s vanilkovou panna cottou


Strašně se stydím, že poslední příspěvek byl z 27. června, ale prostě tak nějak nestíhám - tak snad to dneškem trochu vynahradím.
Před pár týdny jsme byli v kavárně Era, kde jsem ochutnala strašně dobrý angreštový smetanový krém. Od té doby mi kombinace angreštu a smetany nedala spát... Když mi mamka věnovala jednu lahev svého domácího bezinkového sirupu, napadlo mě angreštové želé s bezinkovou šťávou, panna cotta už se k tomu nachomýtla tak nějak sama. Tenhle příspěvek tedy věnuji Ditě, která se mě zeptala, jak by zmíněný angreštový krém šel udělat (a hrozně mě potěšila, že jí vůbec napadlo zeptat se zrovna mě) - akorát to není tak úplně angreštový krém, což mi snad promine, nicméně je to její zásluha, že jsem se do toho vůbec pustila ;) Kdo bude mít místo červeného angreštu angrešt klasický zelený, nebude mít logicky růžové želé - ale i s tím se dá žit.
Uvedené množství vystačí na 3 sklenice o objemu 200 ml, pokud budete mít o trochu menší skleničky nebo misky, pro 4 to vystačí úplně akorát. Jelikož je třeba čekat, než želé a smetana vychladnou a ztuhnout, doporučuju připravit den předem nebo alespoň začít s dostatečným předstihem ;) 

Angreštové želé:

200 ml studené vody
2 lžíce bezinkového sirupu
lžíce citronové šťávy
hrst angreštu (cca 20 bobulí)
1/2 lžičky agar-agaru (želé z mořských řas, koupíme ve zdravé výživě)

Panna cotta:

200 ml smetany ke šlehání
2-3 lžičky vanilkového cukru (podle sladkosti želé)
1/4 lžičky agar-agaru

další hrst angreštu na dokončení

Postup:

Začneme želé s angreštem. Angrešt omyjeme a nakrájíme na půlky, bezinkový sirup smícháme v rendlíku s vodou a citronovou šťávou. Ideální chvíle pro ochutnání - pokud máte málo sladký sirup, teď je ideální přidat případně trochu cukru, ale pro lepší chuťový kontrast je nechat želé trochu kyselkavé. Přidáme nakrájený angrešt, agar-agar a přivedeme k varu, potom hned odstavíme. Mezitím do připravených sklenic/misek nakrájíme půl hrsti angreštu na dokončení. Angrešt v lázni trochu rozmačkáme lžící, aby se co nejvíc uvolnila chuť a přes sítko rozlijeme horké želé do připravených sklenic, necháme zatuhnout. Angrešt, který prošel varem, můžeme s klidným srdcem vyhodit. 
Na ztuhlé želé nakrájíme zbytek angreštu na dokončení a připravíme panna cottu. V rendlíku smícháme smetanu s cukrem a agar-agarem, pomalu přivedeme k varu, aby se smetana nepřipálila. Jakmile přijde k varu, sundáme z žáru a opatrně nalijeme na želé a kousky angreštu, necháme znovu zatuhnout a vychladnout. Vychladlý dezert přesuneme do lednice alespoň na 2 hodiny vychladit a můžeme servírovat. 


Škoda, že sezóna angreštu není celoročně, protože bych ho mohla jíst pořád...

čtvrtek 26. června 2014

Daring Bakers June - Cinnamon Rolls/Ořechoví šneci s javorovým sirupem


Červnovou výzvu Daring Bakers pro nás připravila Shelley z C Mom Cook. Měli jsme upéct skořicové rolky, ale ne nutně jenom skořicové - prostě sladké nebo slané rolky s prakticky jakoukoli náplní.

  This month the Daring Bakers kept our creativity rolling with cinnamon bun inspired treats. Shelley from C Mom Cook dared us to create our own dough and fill it with any filling we wanted to craft tasty rolled treats, cinnamon not required!

Klasicky jsem si nechala výzvu na poslední chvíli, takže jsem musela péct po návratu z vína s kamarádkou. Ke cti tohoto receptu, který jsem částečně převzala z BBC Good Food (zde originál), patří zejména to, že šneky můžete upéct i lehce navátí po dvou sklenkách vína - a to se rozhodně o každém receptu říct nedá, zejména aby výsledek dopadl tak dobře ;) M. byl zrovna mimo město, takže jsem musela svoje nebohé kolegy v práci nutit, aby si dali aspoň jednoho šneka s omáčkou, protože sníst je všechny sama bych prostě fyzicky nezvládla. Tenhle recept totiž není pro žádné slečinky, které se klepou strachem při pohledu na kostičku čokolády. Tohle je dezert, který se nebojí nějaké té kalorie navíc, protože v součtu toho množství je to prostě jedno. Je to sladkost pro všechny, kteří si rádi aspoň jednou začas rádi dopřejí pořádnou bombu z másla, cukru a v tomto případě ořechů - troufnete si? ;)

Těsto na 7 šneků:

225 g hladké mouky
1/2 balíčku sušeného droždí (cca 4 g)
25 g cukru
75 ml plnotučného mléka
1 vejce
45 g másla pokojové teploty
špetka soli

Náplň:

lžička skořice
40 g tmavého cukru muscovado (případně třtinového)
50 g vlašských ořechů
+ 4 lžíce změklého másla

Javorová poleva:

3 lžíce másla
4-5 lžíc javorového sirupu
1/2 lžíce tmavého cukru muscovado (třtinový)

volitelně hrst nasekaných vlašských ořechů

Postup:

Těsto je kynutá klasika, takže smícháme v míse prosátou mouku, přidáme cukr, sušené droždí, špetku soli a promícháme. Pokud máte robota jako já, tak prostě přidáte do mísy zbytek surovin na těsto a necháte tak 5-7 min přístroj hníst těsto samovolně, kdo musí zapojit vlastní sádlo, přidá postupně nejdřív máslo a mléko, nakonec mléko a hněte ručně tak 10 min. Výsledkem v obou případech bude měkké a pružné těsto, které necháme v míse přikryté čistou utěrkou alespoň hodinu nakynout.
Jak těsto nakyne (přibližně jednou tolik co na začátku), můžeme si připravit náplň. Do mixéru nasypeme muscovado, skořici, ořechy a rozmixujeme, abychom získali konzistenci tak asi hrubšího písku. Menší pekáček nebo dortovou formu vymažeme máslem.
Z vykynutého těsta vyválíme obdélník, kratší stranou směrem k nám, cca 3-5 mm tloušťka. Zhruba třetinu obdelníku - aby zbyl pás o cca 5 cm bez náplně kvůli budoucímu rolování - potřeme změklým máslem (nejlépe to jde rukou), posypeme náplní, lehce přitlačíme a srolujeme tak, abychom končili okrajem bez náplně. Ostrým nožem nakrájíme vzniklé "poleno" na 7 kusů (nebo jak to vyjde) a naskládáme je s rozestupy aspoň 2 cm vedle sebe do pekáčku. Troubu zapneme na 180°C, šneky znovu přikryjeme utěrkou a necháme lehce dokynout, než se předehřeje trouba. Pečeme přibližně 15 min do světle hnědých okrajů.
Hotové šneky necháme vychladnout na mřížce a připravíme si polevu - všechny ingredience dáme do rendlíku a zahřejeme, až se cukr rozpustí. Po vychladnutí poleva rychle tuhne, ale dá se s úspěchem rozehřát opakovaně v mikrovlnce.
Před podáváním polijeme šneky javorovou polevou a posypeme sekanými ořechy.



Jak řekl jeden z mých kolegů: "Je to eňo ňůňo!" A já souhlasím, tohle byla výzva podle mého gusta, takže velký dík Shelley :)

úterý 24. června 2014

Maliny s meduňkou a vanilkovým tvarohem


Tenhle recept je opět (možná až trapně) jednoduchý, ale fakt dobrý, takže jsem se rozhodla přidat štítek "easy peasy", kde budou k nalezení právě takové rychlé a jednoduché věci - nalezněte na pravé straně. Zpět k malinám: meduňka je neprávem opomíjenou příbuznou máty, není tolik mentolová, zato víc citrusová, což se k malinám výborně hodí. Tvaroh chutí asi nejvíc ze všeho připomíná Pribiňáčka, takže jestli je to váš favorit, můžete ho vylepšit o ochucené, lehce nakyslé maliny ;)
 
Na 2 porce:
 
2 menší hrstě malin, pár si můžete nechat na ozdobu
cca 10 lístků meduňky
2 vrchovaté lžičky moučkového cukru
 
Vanilkový tvaroh:
 
250 g plnotučného tvarohu
3 vrchovaté lžíce kysané smetany
3-4 lžičky domácího vanilkového cukru/normálního + 1/2 lžičky vanilkového extraktu
 
Postup:
 
Maliny rozdělíme do misek a zasypeme dvěma lžičkami moučkového cukru (do každé misky jednu, chápeme). Meduňku najemno nasekáme, přidáme k malinám a lehce rozmačkáme a promícháme. Tvaroh smícháme s kysanou smetanu, rozmícháme dohladka a podle chuti osladíme vanilkovým cukrem. Velké finále - na maliny navrstvíme vanilkový tvaroh a dáme na půl hodiny vychladit, případně zkonzumujeme klidně hned ;)

pondělí 23. června 2014

Borůvkové muffiny s hořkou čokoládou


V sobotu večer byla na plánu grilovačka. M. naložil maso, já se rozhodla, že něco upeču, protože do společnosti, kde vás nikdo nezná, je vhodné se dobře uvést - zejména chutně. Na trhu měli lákavě vypadající maliny a borůvky, což mi značně ztížilo výběr surovin k pečení, takže jsem nakonec koupila obojí. Možná vám přijde zvláštní, že píšu "maliny a borůvky", ale recept je jenom na borůvkové - přičemž pekla jsem borůvkové s hořkou a malinové s bílou čokoládou. No, přiznávám, že důvod je vcelku prozaicky - malinové se mi nelíbíly na fotce. Asi jsem trochu ujetá, ale přišly mi tak nějak zvláštně namodralé-nafialovělé po tom, co se do těsta (světlého) zamíchaly maliny, že jsem je ani nechtěla původně vzít s sebou, ale M. mě ubezpečil, že chutnají reprezentativně, takže nakonec jsem vzala všechno - jenom fotka chybí. Vzhledem k výše uvedenému můžete v receptu volně zaměnit maliny za borůvky a hořkou čokoládu za bílou - výsledek bude chuťově skvělý, jenom trošinku namodralý, ale normálním lidem to nevadí a snědly se všechny ;) A pokud těsto obarvíte kakaem, nebudete vůbec muset řešit takto zásadní dilema.

Na 12 muffinů:

100 g borůvek
100 g hořké čokolády
180 g polohrubé mouky (můžete dát i 130 g bílé a 50 g celozrnné)
1/2 lžičky prášku do pečiva
lžička sody bikarbony
3 zarovnané lžíce holandského kakaa
špetka soli
2 vrchovaté lžíce kysané smetany
30 g třtinového cukru
3 lžíce javorového sirupu
3 lžíce melasy (nebo tmavého medu)
1 vejce
3 lžíce chuťově neutrálního oleje (např. slunečnicový)
120 ml mléka

Postup:

Troubu předehřejeme na 180°C, muffinový plech vyložíme papírovými košíčky nebo jinak adekvátně připravíme. Z borůvek vybereme jehličí a ostatní borčus, pár jich dáme stranou na ozdobu. Čokoládu nasekáme nahrubo a opět si část necháme stranou na ozdobu. Do větší mísy prosejeme mouku s kakaem, práškem do pečiva a sodou, přidáme třtinový cukr, špetku soli a dobře promícháme. V jiné misce promícháme kysanou smetanu s vajíčkem, olejem, mlékem, javorovým syrupem a melasou (ideálním nástrojem je metlička). Tekutou směs nalijeme k sypké, promícháme, aby se vše propojilo a přisypeme nasekanou čokoládu a borůvky, které už jen zlehka zapracujeme do těsta. Těsto rozdělíme do připravených košíčků, uměleckým okem vhodně dozdobíme zbylými borůvkami a kousky čokolády a pečeme cca 15 min - zkusíme špejlí radši dříve než později :)

Naštěstí už byla večer tma, takže nikdo neviděl, jak nám všem lehce zfialověla pusa ;)

úterý 17. června 2014

Nektarinkový galette



Přemíra nektarinek v naší míse na ovoce a mé neustávající brouzdání po netu zapříčinili vznik tohoto nektarinkového galette - což je takový "free-form fruit tart". Nicméně, náplň může být i slaná, jedná se prostě a jednoduše o rustikální koláč. Co se týče těsta, můžete použít Paté Sucrée jako já, případně i klasické křehké těsto, ale výsledek bude pravděpodobně víc drobivý. Pro slanou náplň bych se přiklonila k Paté Brisé, které v nejbližší době plánuju vyzkoušet na nějaký zajímavý slaný koláč ;) Naplnit můžete galette celkem libovolně, v tomto receptu volně zaměňte nektarinky za broskve nebo koneckonců jakékoli jiné šťavnaté ovoce. Zcela a naprosto zásadní je ovšem to, že musíte nechat těsto odpočinout minimálně 2 hodiny - prostě musíte. Ne že bych si to k vám domů přišla zkontrolovat, ale pokud tenhle postup nedodržíte, tak z těsta jednoduše vůbec nic nevyválíte - i po 2 hodinách v lednici se dost trhalo a při skládání kolem náplně mě málem trefilo. Z toho plyne poučení pro práci s Paté Sucrée, že pokud to jen trošku jde, udělejte si těsto den předem a nechte ho v chladu rozležet, ušetříte si nervy a spoustu nadávek ;) A až koláč ochutnáte, dojdete k názoru, že Paté Sucrée od Thomase Kellera je prostě a jednoduše správná volba. Z uvedeného množství získáte 6 normálních a 8 decentních porcí ;)
 
 
Paté Sucrée:
110 g změklého másla
190 g hl. mouky
23 g mletých mandlí
23 g + 47 g moučkového cukru
půl lusku vanilky
28 g vajec (jedno, ze kterého bude potřeba ubrat trochu bílku)
špetka soli
 
 
Náplň:
3 středně velké zralé nektarinky
30 g mletých mandlí (mandle nasáknout šťávu z nektarinek, ale pokud to s množstvím přeženete, bude koláč zbytečně suchý - nemusíte tedy použít celé množství)
lžíce třtinového cukru (pokud bude ovoce kyselejší, můžete přidat)
 
 
Postup:
Ideálně den předem, nejméně 2 hodiny před plánovaným vložením do trouby, spácháme Paté Sucrée. Do mísy prosejeme mouku, první část moučkového cukru (23g), špetku soli a přidáme mandle. Dobře promícháme, aby nikde nezůstaly hrudky (zejména mandlí). V míse kuchyňské robota, nebo v jiné, ve které se dobře šlehá ručním šlehačem, ušleháme měkké máslo do konzistence majonézy - zesvětlá a bude vypadat hodně hladké. Přidáme druhou část moučkového cukru (47g) a šleháme dál, dokud není máslo nadýchané (celkem tuto operaci odhaduji tak na 3 min i s prvním šleháním). Přisypeme půlku sypké směsi a opatrně zašleháme, aby mouka nelítala úplně všude. Přidáme vejce, opět zašleháme. Kdo šlehá ručním šlehačem, zapracuje zbytek suché směsi ručně, ostatní můžou zkusit štěstí s robotem. Na propracování Paté Sucrée je nějaký super speciální postup, ale přežila jsem i bez něj, takže ho odkládám na neurčito. Hotové těsto dáme minimálně na 2 hodiny do lednice, nejlépe přes noc.
Na náplň stačí pomlít (v mixéru) mandle a nakrájet nektarinky na měsíčky - paráda ne? :)
Odpočaté těsto se pokusíme vyválet do kruhu v průměru o 10 cm většího, než chceme výsledný galette. Těsto válíme na podložce/pečícím papíru a přikryté pečícím papírem, nebo ještě jednodušeji mezi dvěma kusy potravinářské folie, protože se trochu lepí a takhle se nebude tolik trhat. Cílíme na tloušťku cca 3-5 mm. Těsto si při válení otáčíme postupně vždy o 90°, což by mělo zapříčinit, že se při pečení nebude zbytečně hýbat. Vyválený kruh opatrně přeneseme na plech vyložený pečícím papírem a zapneme troubu na 180°C.
Z mletých mandlí vysypeme na těstě kruh, který končí cca 5 cm od okraje (který následně budeme přehýbat dovnitř), na mandle vyskládáme nektarinky a celé zasypeme třtinovým cukrem. Teď už stačí jen okraj postupně začít překládat do středu galette, budete potřebovat obě ruce a trochu trpělivosti ;) Před pečením (a pokud se vejde) odložíme koláč ještě na chvíli do lednice, než se předehřeje trouba. Pečeme celkem cca 25 min, na posledních 5 min jsem pekla jen shora a v horní části trouby, aby povrch galette lehce zezlátl. Necháme vychladnout na mřížce a můžeme zkonzumovat - případně se lžící zakysané smetany.
   

neděle 15. června 2014

Jahodový pohár s mátovým cukrem


Tohle není nijak sofistikovaný recept - prostě jenom jahody s krémem z mascarpone. Jiný rozměr tomu dodá až mátový cukr, který s jahodami funguje naprosto báječně - můžete si ho ostatně dát jenom do mačkaných jahod s cukrem místo klasického a bude to pecka - ozkoušeno ;) Příprava rychlá, výsledek jako od profíka, takže není na co čekat, tady je recept:

Jahodový pohár:

2 hrstě jahod (mistička - prostě vrstvíte, dokud máte co)
250 g mascarpone
150 g zakysané smetany
2 lžičky obyčejného moučkového cukru

Mátový cukr:

velká hrst čerstvé máty
70 g cukru krystal

Postup:

Jahody omyjeme a nakrájíme na větší kusy, menší stačí na půlky. Mascarpone utřeme v misce s cukrem a kysanou smetanou, dobře promícháme. Mátu a cukr dáme do mixéru a rozmixujeme napadrť - a to je vážně všechno, teď už stačí jenom poskládat. Do misek/skleniček vrstvíme postupně jahody a krém, navrch zasypeme mátovým cukrem. That´s all Folks!


Krém není potřeba moc sladit, takže ty dvě lžičky na celou misku krému myslím opravdu vážně ;)

úterý 27. května 2014

Daring Bakers May - Pão de Queijo


Květnovou výzvu pro nás připravila Renata z  Testado, Provado & Aprovado!. Měli jsme upéct tradiční brazilské sýrové bochánky, mohli jsme si vybrat z několika receptů nebo použít svůj vlastní, případně i experimentovat s příchutěmi.

This month's Daring Bakers' Challenge took us on a trip to beautiful Brazil! Renata of "Testado, Provado & Aprovado!" taught us how to make Pao De Queijo, tasty cheese buns that make the perfect snack or treat, and that will make your taste buds samba!

No, recept nevypadal nijak složitě, ale s tapiokovým škrobem jsem zatím nikdy nepracovala, takže určitý respekt tam byl. Brazilský sýr jsem bohužel opravdu nenašla (a chudák slečna v prodejně sýrů na mě koukala jak zjara), tak jsem použila nějaký speciální Emmental, jehož přesný název jsem samozřejmě zapomněla, takže se budu muset do prodejny sýrů vrátit a pak slibuju, že ho doplním - byl totiž chuťově skvělý i samotný.
O něco méně úspěšná jsem byla při hledání tapiokového škrobu, neb ve vietnamském obchodě, kam jednou za čas zajdeme na nákup trochy toho autentična, měli jenom tapiokové škrobové perličky. Nevadí! Přesně tohle jsem si řekla, že to jako bude v pohodě a prostě to rozmixuju, no ne, žádnej problém. Hm, dělala jsem naštěstí bochánky jenom z poloviční dávky, takže jsem potřebovala "jen" 250 g tapiokového škrobu. I tak mi to zabralo skoro 20 min (!) než jsem ty mrchy aspoň trochu rozmixovala, a o prášku bych teda rozhodně nemluvila. Perličky jsou značně tvrdé a náš malý mixerek, který mě ovšem zatím nikdy nezklamal (a ani teď mu to, chudáčkovi, nevyčítám), musel zpracovávat tapioku po cca 5 lžících/dávka/4 min mixování, což byl teda kardinální opruz a ještě se málem zavařil. Poučení pro příště a pro vás: kupte si rovnou škrob. Jinak je recept jednoduchý a moc dobrý, bochánky chutnají hlavně po použitém sýru, takže čím bude lepší, tím lepší získáte výsledek. Jediná případná nevýhoda je, že se musí jíst ještě teplé, protože když vychladnou, můžete je klidně použít na golf, ale dají se opět rozehřát v troubě, takže žádný problém. Eventuálně je můžete před upečením zamrazit a upéct jenom tolik, kolik zrovna potřebujete.

Původní recept najdete zde, uvádím už poloviční množství na cca 15 bochánků o velikosti golfového míčku:

250 g tapiokového škrobu
130 g sýra typu gouda, Emmental nebo podobně, nastrouhaného nahrubo
1/2 lžičky soli
125 ml plnotučného mléka
20 g másla
1 velké vejce - rozšlehané, případně můžete po troškách přidávat další

Postup:

Škrob prosejeme do mísy. Máslo, mléko a sůl dáme do rendlíku a na středním plameni přivedeme k varu, necháme chvilku odstát a horkou směs nalijeme ke škrobu - mícháme vidličkou a snažíme se rozbít větší kusy, které se budou tvořit. Když už je hmota jenom teplá, přichází chvilka pro sýr - zapracujeme ho do těsta už rukama. Potom přilijeme rozšlehané vejce a zapracujeme ho do sýrového těsta - moje bylo trochu tužší a mírně lepivé.  Pokud je těsto spíš suché, můžeme po troškách přidávat další rozmíchané vejce (jako po troškách to jedno, chápeme), než se spojí v poměrně hladkou hmotu. Kompaktní těsto trochu prohněteme - není potřeba moc dlouho. 
Troubu zapneme na 200°C, plech vyložíme pečícím papírem. Z těsta vytvoříme kuličky tak velikosti pingpongového míčku a naskládáme je na plech s menšími rozestupy - při pečení ještě trochu nabydou. Plech dáme do trouby a pečeme přibližně 20 min. Hotové jsou, když kousky sýra v těstě začnou zlátnou a bochánky jsou tmavě zlaté zespoda. Minutku si radši nastavte na kratší dobu, protože při přepečení je prý tapioka spíš nepoživatelná než cokoli jiného, takže pečeme opravdu jen do světlé barvy. Zásadní je konzumace zatepla, ale stejně to voní tak dobře, že nemám strach, že by někdo zbytečně čekal ;)  

Sice pořád ještě nevím, jak se správně tyhle sýrové míčky vyslovují, ale každopádně jsem si květnovou výzvu moc užila - určitě zopakuju, až půjdu zjistit název toho sýru :)

neděle 25. května 2014

Avokádový puding


Je mi úplně jasný, jak se minimálně půlka lidí, co otevřeli tenhle post (pokud vůbec), zatvářila. Tipla bych něco jako avokádonasladkoježišifuj, hm? ;) Nejdřív mi tahle představa taky nepřišla nijak lákavá i přesto, že avokádo mi hrozně moc chutná - v salátu, jenom tak na chleba s trochou soli a pepře, v guacamole... puding mě, pravda, při tomto výčtu ještě před pár dny nenapadl. Jenže pak jsem na nějakém z mnoha zahraničních blogů zahlídla avokádo na sladko, podotýkám, že ten recept byl bez kakaa a tudíž celý zelený, což teda bylo trochu moc i na mě, ale každopádně mě to velmi zaujalo. Jako varianta na puding avokádo nechutná vůbec špatně, navíc nehrozí mytí připáleného hrnce, nemusíte nic míchat jako blázen a navíc je to vitamínová bomba. Kdo se pořád ještě ušklíbá, tak si takovou super svačinu vůbec nezaslouží ;)

Na 1 svačinovou porci:

1/2 zralého měkkého avokáda
1/2 zralého banánu
3 lžičky medu (podle sladkosti banánu, můžete případně přidat i ubrat)
2 zarovnané lžičky holandského kakaa

Postup:

Brnkačka do 10 min - začneme avokádem, které rozpůlíme, vyndáme pecku (dřív jsem to dělala tak, že jsem do pecky zasekla nůž a pak otočením vyndala, ale od té doby, co jsem si jednou ten nůž zasekla taky částečně do prstu, už vyndavám pecku jenom lžící...) a dužinu lžičkou vydlabeme do nádobky mixéru. Za avokádem putuje půlka banánu, samozřejmě oloupaná, na větší kusy, med a kakao. Teď už jen stačí zapnout mixér a nechat pracovat nože, do dvou minut získáte úžasně hladký a krémový puding.

Puding ochutnali dva moji kolegové z práce i M. a čestně prohlašuju, že se nikdo neotrávil a všichni přežili, kdyby to náhodou někoho zajímalo... ;)

PS: Kdo by případně měl doma raw kakao, může jím nahradit kakao holandské a mít raw dezert, ale to jen tak na okraj.