Daring Bakers May - Pão de Queijo

Květnovou výzvu pro nás připravila Renata z  Testado, Provado & Aprovado!. Měli jsme upéct tradiční brazilské sýrové bochánky, mohli jsme si vybrat z několika receptů nebo použít svůj vlastní, případně i experimentovat s příchutěmi.

This month's Daring Bakers' Challenge took us on a trip to beautiful Brazil! Renata of "Testado, Provado & Aprovado!" taught us how to make Pao De Queijo, tasty cheese buns that make the perfect snack or treat, and that will make your taste buds samba!

No, recept nevypadal nijak složitě, ale s tapiokovým škrobem jsem zatím nikdy nepracovala, takže určitý respekt tam byl. Brazilský sýr jsem bohužel opravdu nenašla (a chudák slečna v prodejně sýrů na mě koukala jak zjara), tak jsem použila nějaký speciální Emmental, jehož přesný název jsem samozřejmě zapomněla, takže se budu muset do prodejny sýrů vrátit a pak slibuju, že ho doplním - byl totiž chuťově skvělý i samotný.

O něco méně úspěšná jsem byla při hledání tapiokového škrobu, neb ve vietnamském obchodě, kam jednou za čas zajdeme na nákup trochy toho autentična, měli jenom tapiokové škrobové perličky. Nevadí! Přesně tohle jsem si řekla, že to jako bude v pohodě a prostě to rozmixuju, no ne, žádnej problém. Hm, dělala jsem naštěstí bochánky jenom z poloviční dávky, takže jsem potřebovala "jen" 250 g tapiokového škrobu. I tak mi to zabralo skoro 20 min (!) než jsem ty mrchy aspoň trochu rozmixovala, a o prášku bych teda rozhodně nemluvila. Perličky jsou značně tvrdé a náš malý mixerek, který mě ovšem zatím nikdy nezklamal (a ani teď mu to, chudáčkovi, nevyčítám), musel zpracovávat tapioku po cca 5 lžících/dávka/4 min mixování, což byl teda kardinální opruz a ještě se málem zavařil. Poučení pro příště a pro vás: kupte si rovnou škrob. Jinak je recept jednoduchý a moc dobrý, bochánky chutnají hlavně po použitém sýru, takže čím bude lepší, tím lepší získáte výsledek. Jediná případná nevýhoda je, že se musí jíst ještě teplé, protože když vychladnou, můžete je klidně použít na golf, ale dají se opět rozehřát v troubě, takže žádný problém. Eventuálně je můžete před upečením zamrazit a upéct jenom tolik, kolik zrovna potřebujete.

Původní recept najdete zde, uvádím už poloviční množství na cca 15 bochánků o velikosti golfového míčku:

250 g tapiokového škrobu
130 g sýra typu gouda, Emmental nebo podobně, nastrouhaného nahrubo
1/2 lžičky soli
125 ml plnotučného mléka
20 g másla
1 velké vejce - rozšlehané, případně můžete po troškách přidávat další

Postup:

Škrob prosejeme do mísy. Máslo, mléko a sůl dáme do rendlíku a na středním plameni přivedeme k varu, necháme chvilku odstát a horkou směs nalijeme ke škrobu - mícháme vidličkou a snažíme se rozbít větší kusy, které se budou tvořit. Když už je hmota jenom teplá, přichází chvilka pro sýr - zapracujeme ho do těsta už rukama. Potom přilijeme rozšlehané vejce a zapracujeme ho do sýrového těsta - moje bylo trochu tužší a mírně lepivé.  Pokud je těsto spíš suché, můžeme po troškách přidávat další rozmíchané vejce (jako po troškách to jedno, chápeme), než se spojí v poměrně hladkou hmotu. Kompaktní těsto trochu prohněteme - není potřeba moc dlouho. 

Troubu zapneme na 200°C, plech vyložíme pečícím papírem. Z těsta vytvoříme kuličky tak velikosti pingpongového míčku a naskládáme je na plech s menšími rozestupy - při pečení ještě trochu nabydou. Plech dáme do trouby a pečeme přibližně 20 min. Hotové jsou, když kousky sýra v těstě začnou zlátnou a bochánky jsou tmavě zlaté zespoda. Minutku si radši nastavte na kratší dobu, protože při přepečení je prý tapioka spíš nepoživatelná než cokoli jiného, takže pečeme opravdu jen do světlé barvy. Zásadní je konzumace zatepla, ale stejně to voní tak dobře, že nemám strach, že by někdo zbytečně čekal ;)  

Sice pořád ještě nevím, jak se správně tyhle sýrové míčky vyslovují, ale každopádně jsem si květnovou výzvu moc užila - určitě zopakuju, až půjdu zjistit název toho sýru :)

Avokádový puding

Je mi úplně jasný, jak se minimálně půlka lidí, co otevřeli tenhle post (pokud vůbec), zatvářila. Tipla bych něco jako avokádonasladkoježišifuj, hm? ;) Nejdřív mi tahle představa taky nepřišla nijak lákavá i přesto, že avokádo mi hrozně moc chutná - v salátu, jenom tak na chleba s trochou soli a pepře, v guacamole... puding mě, pravda, při tomto výčtu ještě před pár dny nenapadl. Jenže pak jsem na nějakém z mnoha zahraničních blogů zahlídla avokádo na sladko, podotýkám, že ten recept byl bez kakaa a tudíž celý zelený, což teda bylo trochu moc i na mě, ale každopádně mě to velmi zaujalo. Jako varianta na puding avokádo nechutná vůbec špatně, navíc nehrozí mytí připáleného hrnce, nemusíte nic míchat jako blázen a navíc je to vitamínová bomba. Kdo se pořád ještě ušklíbá, tak si takovou super svačinu vůbec nezaslouží ;)

Na 1 svačinovou porci:

1/2 zralého měkkého avokáda
1/2 zralého banánu
3 lžičky medu (podle sladkosti banánu, můžete případně přidat i ubrat)
2 zarovnané lžičky holandského kakaa

Postup:

Brnkačka do 10 min - začneme avokádem, které rozpůlíme, vyndáme pecku (dřív jsem to dělala tak, že jsem do pecky zasekla nůž a pak otočením vyndala, ale od té doby, co jsem si jednou ten nůž zasekla taky částečně do prstu, už vyndavám pecku jenom lžící...) a dužinu lžičkou vydlabeme do nádobky mixéru. Za avokádem putuje půlka banánu, samozřejmě oloupaná, na větší kusy, med a kakao. Teď už jen stačí zapnout mixér a nechat pracovat nože, do dvou minut získáte úžasně hladký a krémový puding.

Puding ochutnali dva moji kolegové z práce i M. a čestně prohlašuju, že se nikdo neotrávil a všichni přežili, kdyby to náhodou někoho zajímalo... ;)

PS: Kdo by případně měl doma raw kakao, může jím nahradit kakao holandské a mít raw dezert, ale to jen tak na okraj.

Irské ovesné bochánky

Jak jsme se shodly s kamarádkou Marťou, někdy je nejlepší terapie dělat něco rukama - nejlépe něco, u čeho není třeba moc přemýšlet. Tohle je navíc úplně win win strategie, protože až bochánky dopečete a začnete v rámci další terapie (terapie jídlem) likvidovat, není to žádná tragédie, protože jsou 100% celozrnné, navíc s ovesnými vločkami a medem, takže naopak vlastně jenom uděláte něco pro svoje zdraví - takže hned dvakrát, jak při výrobě, tak i při konzumaci. Pivo obsahuje vitamín B12, alkohol se z něj vypaří, takže zůstane taky jenom ta zdravá část - jasný. Recept je z knížky Chuť domácí kuchyně od Nigelly Lawson a přiznávám, že ty její vypadají o trošku líp, protože z těsta dělá rukou malé bochánky, kdežto my prostě a jednoduše dělaly hromádky lžící, ale já tak nějak nesdílím Nigellinu radost z hrabání se v lepkavém těstě (stejně jako její vášeň pro sahání na syrové maso - to mě už vůbec nebere), takže lžíce byly jasná volba. Bochánky můžete jíst jen tak, ideálně hned po tom, co trochu vychladnou, jinak vydrží bez obtíží dva dny ve vzduchotěsné nádobě a můžete si je užít naslano i nasladko.

Recept na 12 bochánků:

300 ml černého piva
150 ml podmáslí (nebo řídký bílý jogurt)
4 lžíce oleje - slunečnicový, řepkový
4 lžíce medu
2 lžičky jedlé sody
zarovnaná lžička soli
100 g ovesných vloček + hrst na posypání
400 g žitné nebo pšeničné hladké celozrnné mouky

Postup:

Troubu předehřejeme na 210°C, plech vyložíme pečícím papírem. Ve větší míse smícháme suché ingredience, v menší mokré a následně spojíme. Těsto je spíš lepkavé, ale za chvíli ještě trochu "zatuhne", až začne reagovat soda s podmáslím, takže ho nechte klidně 5 min odpočinout. Rukama nebo dvěma lžícemi tvarujeme na plech přibližně 12 stejných bochánků, které následně posypeme trochou ovesných vloček a vsadíme do trouby. Pečeme cca 15-20 min než lehce zezlátnou okraje, můžeme zkusit špejlí, na které ovšem ulpí ještě pár drobečků, protože díky podmáslí je těsto opravdu hodně vláčné. Nečekejte na kůrku, ta se neobjeví, ale pivo ucítíte ještě po upečení :)

Varování: pocit sytosti se u slabších jedinců (většiny zkušebních králíků včetně mě) dostavil již po požití max 2 bochánků, takže se radši moc nepřeceňujte a nenaložte si na snídani víc než tři najednou ;)

Rebarborový koláč s krémem

Nejlepší reklamou pro tenhle koláč by byly zvuky, které vydávaly ochutnávající osoby - ty ale bohužel neumím přepsat ;) Na recept jsem narazila, když jsem na netu hledala uplatnění pro zbylé 3 stonky rebarbory po jahodovo-rebarborovém koláči a BBC Good Food mě opět nezklamalo. Příprava není úplně z nejrychlejších, ale ve výsledku je to jenom kvůli chvilkám čekání než se předpeče korpus, než náplň, aby udržela drobenku a tak, ale žádná velká práce se nekoná. V receptu jsem snížila množství cukru, originál nalezněte zde.

Korpus na koláč:

křehké těsto

Krémová náplň:

280 ml smetany ke šlehání
40 g třtinového cukru
lžíce hladké mouky
1 žloutek a 1 celé vejce
lžička vanilkového extraktu

300 g rebarbory (3 stonky)
3 lžičky vanilkového cukru

Ovesná drobenka:

50 g ovesných vloček
50 g třtinového cukru
50 g rozpuštěného másla
1/2 lžičky zázvoru

Postup:

Křehké těsto vypracujeme a necháme odpočinout jako obvykle, viz odkaz na recept u korpusu. Troubu předehřejeme na 180°C. Odpočaté těsto vyválíme, vyložíme s ním koláčovou formu (průměr 24 - 26 cm), na dno položíme kolo z pečícího papíru a zatížíme fazolemi, rýží apod., pečeme na slepo cca 15 min, než se korpus lehce upeče a těsto už nebude syrové. Mezitím rebarboru oloupeme, zbavíme tuhých vláken a nakrájíme na 1 cm velké kousky. Vložíme do pánve, zasypeme vanilkovým cukrem a zalijeme 2 lžícemi vody. Necháme na pánvi "ohřát" jen dokud se cukr nerozpustí a rebarbora nezahřeje a trochu nepovolí, pak hned dáme do misky i se vší šťávou a necháme vychladnout. V malé misce nebo nejlépe odměrce promícháme vejce, cukr, vanilkový extrakt a mouku, potom přidáme smetanu a šťávu z rebarbory a dobře promícháme. Na předpečený korpus rozmístíme kousky rebarbory, zalijeme smetanovou směsí, troubu zvýšíme na 200°C a dáme na 5-10 min péct - než se na povrchu dostatečně zpevní, aby udržel drobenku.

Na drobenku jednoduše smícháme všechny přísady a lžící naneseme na koláč, teplotu opět snížíme na 180°C a dáme dopéct, až drobenka zezlátne a krémová náplň už se bude jenom mírně třást uprostřed.

No, trochu se mi chytly okraje, což sice nevadilo, ale radši do trouby občas jedním okem mrkněte ;) Vzhledem k tomu, že rebarbora je vlastně zelenina a na drobenku použijete ovesné vločky, nemají výčitky svědomí vůbec žádnou šanci (teda ne, že by normálně měly).

Jahodovo-rebarborový koláč s mandlovou drobenkou

Ve středu jsem se s ustupující chřipkou a velkým očekáváním vypravila do obchodu s biozázraky, který mám k mému značnému překvapení kousek od domova. Nebudu to protahovat, nechala jsem tam šest stovek a odcházeli jsme s M. s kachnou v podpaží, chlebovou bagetou, chřestem, jahodama, nepřekonatelným uzeným ovčím sýrem a - rebarborou! Milovala jsem, když babička upekla rebarborový koláč (na rozdíl od mojí mamky, která rebarboru fakt nemusí a vzhledem k proběhlé návštěvě kamarádky zřejmě není jediná na světě, jak jsem si vždycky myslela), jenže babičce stačilo dojít si pro pár stonků na zahradu a měla vystaráno, kdežto já se musím vyhýbat té strašně hnusně dřevnaté ze supermarketu a hledat na farmářských trzích. Konec příběhu, rebarbora prostě vypadala báječně, takže jsem jí musela vzít s myšlenkou, že upeču ten skvělý babiččin koláč. Bohužel, recept na něj nevlastním, takže jsem musela pohledat jinde. Tohle je recept původně na jahodový koláč z jednoho ze starých Apetitů, který jsem vylepšila (nejmíň o 100% !) rebarborou a mandlovou drobenkou a trochu upravila. Kousek snědla dokonce i kamarádka, která rebarboru fakt ráda nemá a neotrávila se, takže pokud chcete třeba s konzumací této báječné zeleniny teprve začít, vřele doporučuji smíchat s jahodama a to nejlépe ve formě koláče ;) 

Na pekáč 25x35 cm, což dělá 8 velkorysých nebo 16 decentnějších porcí:

300 g jahod

150 g rebarbory (3 stonky)

3 lžičky vanilkového cukru na posypání jahod a rebarbory

200 g polohrubé mouky

200 g hrubé mouky

lžička prášku do pečiva

1/2 lžičky jedlé sody

140 g třtinového cukru

1 vejce 

300 ml podmáslí

50 ml slunečnicového oleje

Mandlová drobenka:

100 g hladké mouky

100 g studeného másla, nakrájeného na kostky

100 g třtinového cukru

100 g blanšírovaných celých mandlí nebo plátků

Postup:

Začneme mandlemi - celé nahrubo nasekáme, plátkové necháme a opražíme je na suché pánvi, dokud nechytnou zlatavý nádech a nezačnou trošku vonět. Přesypeme je do misky a necháme vychladnout. Jahody nakrájíme na větší kousky, rebarboru oloupeme a zbavíme dřevitých vláken, stačí jí zlomit v půlce a vlákna stáhnout. Očištěnou rebarboru nakrájíme na 2 cm dlouhé špalíčky, přidáme k jahodám a obojí zasypeme vanilkovým cukrem, aby pustily šťávu. Troubu zapneme na 200°C, plech vyložíme pečícím papírem. Do mísy prosejeme obě mouky, smícháme s cukrem, práškem do pečiva, sodou a dobře promícháme. V jiné misce smícháme podmáslí s olejem a vejcem, vlijeme k suchým přísadám a promícháme. Těsto je spíš tužší, takže ho stěrkou přeneseme do pekáče a rozvrstvíme. Z jahod a rebarbory slijeme šťávu (a vypijeme) a rovnoměrně je rozmístíme na povrch koláče. V misce připravíme drobenku - smícháme cukr a mouku, přidáme studené máslo a mezi palcem a ukazováčkem promneme vždycky trochu másla se sypkou směsí, dokud nedostaneme konzistenci mokrého písku, na závěr zapracujeme do drobenky opražené mandle a posypeme koláč. Pečeme cca 40 - 45 min, na posledních 5 min přesuneme z prostřední do spodní části trouby, abychom měli jistotu, že se koláč dobře propekl i odspodu. S klidným srdcem konzumujeme ještě teplé :)

Ještě mi 3 stonky zbyly, takže hádejte, jaký asi bude další příspěvek? ;)

Celozrnné muffiny s pečenými jahodami (s balsamicem!)

Mám nový foodblog, který sjíždím od začátku do konce (teda vlastně dva, oba přidám do postranního seznamu) a jmenuje se White On Rice Couple. Krásný fotky, úžasně vypadající recepty, no prostě paráda ;) Recept na pečené jahody a následné muffiny mě přitahoval a děsil zároveň, protože kombinaci jahody-balsamico už jsem sice měla a bylo to fajn, ale zase cpát do muffinů bych je úplně nemusela... Ještě, že jsem svou vrozenou nedůvěru překonala! Balsamico byste v chuti samo o sobě nepoznali, ale chuť jahod nakopne úchvatně a ta vůně při pečení je jednoduše božská. Konec superlativ, prostě to zkuste, chvilku to sice zabere, ale stojí to za to. Původní recept nalezněte zde, já mám jiný na muffinové těsto a malinko pozměněný na jahody.

Na 8 muffinů:

120 g polohrubé mouky
60 g hladké pšeničné celozrnné mouky
1/2 lžičky prášku do pečiva
1/2 lžičky jedlé sody
100 g třtinového cukru
30 g ovesných vloček
špetka soli
2 vrchovaté lžíce kysané smetany
1 vejce
100 ml mléka
2 lžíce chuťově neutrálního oleje (řepkový, slunečnicový)

Pečené jahody:

200 g jahod
3 lžičky medu
1 lžička octa balsamico
1 lžička ořechového oleje - pistáciový, z vlašských nebo lískových ořechů prodává Lidl nebo Vom Vass
špetka soli

Postup:

Začínáme jahodovým minizázrakem. Troubu zapneme na 180°C, menší plech si vyložíme pečícím papírem. Jahody omyjeme a nakrájíme - menší na půlky, větší na čtvrtky. V misce smícháme všechny ostatní suroviny k jahodám, promícháme a jahody ve směsi důkladně obalíme. Jahody rozprostřeme na plech, případně polijeme zbývající "marinádou" a dáme na 30 - 40 min do trouby - do mírného ztmavnutí a zesirupovatění šťávy. Upečené jahody vyndáme, nesníme hned a necháme trochu vychladnout. Troubu nevypínáme, neb do ní za chvíli dáme muffiny.

Na muffinové těsto smícháme v jedné míse suché ingredience, ve druhé mokré a přidáme mokré k suchým (za mokré považuju poslední 4 ve výčtu, rozumíme). Plech na muffiny vyložíme papírovými košíčky - já mám dost epesní z Londýna - a do každého z osmi košíčků dopravíme (kydneme) lžíci těsta, doprostřed umístíme kousek pečené jahody, přikryjeme druhou lžící těsta a završíme kouskem nebo dvěma pečených jahod. Kdo vylije zbylou šťávu po pečených jahodách připraví se o skvělé pečené jahodové pseudoželé, které M. vyškrabával lžičkou přímo z pekáče - oproti jahodám samotným je trochu nakyslejší po balsamicu. Plech dáme do trouby a pečeme 20 min, na dalších 5 min přemístíme o příčku výš, aby měly muffiny jemně tmavý povrch a ztmavly i jahody - opravdu jemně ;) 

Upřímně, snědli jsme dva ještě ve večer upečení hned zatepla, protože když je to celozrnný a s vločkama, tak to musí být zdravý v každou denní i noční hodinu - no ne? 

Kokosovo-limetková panna cotta s jahodovým rozvarem

Byl pozdní večer, první máj... a já vážně chtěla přidat tenhle post s panna cottou, ale celý den chození po kavárnách a grilovačka mě tak strašně unavili, že to prostě nešlo. Tímto tedy přiznávám svou lenost a postuju až dnes, což ovšem nevadí, protože na panna cottu je vhodný čas úplně kdykoli - jahodový rozvar se dá s klidem udělat i z jahod z mrazáku. Chuťová kombinace vám možná přijde zvláštní, ale je svěží, zajímavá a pokud můžu soudit tak i moc dobrá. Postup je prakticky stejný jako na každou jinou panna cottu, jenže tahle se dělá místo jenom ze smetany převážně z kokosového mléka. Limetková příchuť je zajištěna (překvapivě) limetkou, ale také listy kafirové limety. Nepředpokládám, že by se v českých domácnostech vyskytovala po kilech, takže pokud jí nemáte, nic tak strašného se nestane (můžete místo toho přidat trochu limetkové kůry navíc), ale pokud byste si chtěli kafirovou limetu pořídit i na jiné vaření, třeba do indických karí, kde je vážně skvělá, můžete mrknout třeba sem a hledat "Kaffir lime". Na úvod už by to snad stačilo, jenom ještě dodám, že recept je převzat z mojí nové kuchařky Vegetariánská kuchyně pro labužníky, a ač nejsem vegetarián, dost mě nadchla. Nicméně, do panna cotty snad maso nedává nikdo, takže si jí mohou zkusit oba tábory, při nahrazení sojovou smetanu a agar-agarem dokonce i vegani ;)

Na 4 porce:

400 ml kokosového mléka
100 ml smetany ke šlehání
1/2 bio limetky (nebo super extra dobře vydrhnuté pod horkou vodou)
2 listy kafirové limety
40 g cukru, ideálně třtinového nebo muscovado
4 plátky želatiny/2 lžičky práškové želatiny/půl lžičky agar-agaru

Jahodový rozvar:

200 g jahod
3-4 lžíce cukru
50 ml vody

Postup:

Příprava chvilku zabere, takže vzhůru do toho. Limetku nakrájíme na tenoučké plátky, limetové listy natrháme na půlky. V rendlíku smícháme kokosové mléko a smetanu, přidáme cukr, limetku a limetové listy a přivedeme pomalu k varu. Zvolna (!) vaříme ještě 5 min, pak odstavíme a necháme dalších 30 min louhovat. Mezitím si v misce se studenou vodou necháme nabobtnat želatinové plátky (nebo se zařídíte podle toho, co použijete místo nich). Z odstáté směsi vylovíme limetku i listy, znovu zahřejeme, ale už nevaříme, a přidáme želatinu, kterou metličkou bleskurychle rozmícháme, aby neudělala cucky. Kdo je extra pečlivka, může v této fázi cedit přes jemné sítko, ale to se týká velmi malého procenta populace, takže my ostatní už v tuto chvíli můžeme nalévat směs do mističek nebo skleniček nebo formiček nebo čehokoli, z čeho následně budeme konzumovat. Necháme vychladnout a přesuneme alespoň na 3 hodiny do lednice, nejlépe přes noc. Těsně před podáváním svaříme nakrájené jahody s cukrem a vodou na omáčku, kdo chce může i rozmixovat. Osladíme tak, aby to bylo k limetce a kokosu akorát ;)

Na fotce v knížce je panna cotta čistě bílá a zároveň je v receptu uvedený hnědý cukr, z čehož vyplývá, že foodstylisti jsou lišky podšité a fotili panna cottu s bílým cukrem, která na focení vypadá líp než moje béžová - z čehož vyplývá, že kdo chce výsledek klasicky bílý, musí použit klasický bílý cukr.