Let´s make Christmas Cake! Vol I.

Tak jo, je to dost slabej rým a fotka taky není zrovna nejlákavější, ale! Když se to povede, může to vypadat třeba takhle:

Bystří už poznali, že se jedná o tradiční vánoční dort z Britských ostrovů, tento konkrétně od Mary Berry. Takže, jestli vás omrzela vánočka (což mě ne, ale vím, že jí dostanu po návštěvách dost), nebo chcete prostě jenom zkusit něco nového, a nebo něco slavnostního na štědrovečerní stůl, zkuste to se mnou. Tenhle recept totiž nemám vyzkoušený, takže mě na konci bude čekat stejné překvapení jako všechny, kdo to se mnou zkusí - a já doufám, že se někdo najde :) 

Teď k receptu - základem je korpus nacpaný sušeným ovocem naloženým v brandy (a jestli vás nepřesvědčí tohle, tak už fakt nevím), následuje další brandy, meruňková marmeláda, potažení marcipánem a případně vrstva royal icing - ale tu já s dovolením vynechám, moc jí nemusím.

Začínáme právě teď, korpus, který se nechává aspoň 3 týdny odležet ještě akorát stíháte. Tři dny před samotným pečením dortu ještě musíte nechat namáčet ovoce v brandy, takže není čas ztrácet čas:

Sušené ovoce:
280 g brusinek
100 g meruněk, pokrájených
50 g višní
250 g rozinek - sultánek, klasických, namíchaných, korintek - co máte
100 ml brandy/koňaku/dobrého rumu

Všechno uvedené sušené ovoce zalijeme v míse 75 ml brandy/etc., přikryjeme folii a necháme tři dny marinovat v lednici. Každý den ovocem trochu potřeseme, aby se nasáklo rovnoměrně.

Na korpus:
lžíce kandované pomerančové kůry/kůra z 1 biopomeranče
125 g změklého másla
125 g cukru muscovado/jemného třtinového
2 vejce
lžíce melasy nebo medu
35 g mandlí nebo ořechů, nahrubo posekaných
125 g hl. mouky
1/2 lžičky mletého hřebíčku
1/4 lžičky mletého badyánu
1 zarovnaná lžička skořice

Na kulatou formu o průměru 18-20 cm.

Postup:

Ovoce vesele odpočívá v lednici už třetí dne, jdeme na to. Do velké mísy (aby se tam pak vlezlo i ovoce) dáme změklé máslo a cukru a vyšleháme do zesvětlání ručním šlehačem. Přidáme vejce, zašleháme, melasu, ořechy a znovu zašleháme. Poslední přidáme mouku, kterou do těsta zašleháme pro změnu taky. Hmota je hutná, barvy mokrého písku. Teď přidáme pomerančovou kůru, koření a nasáklé ovoce - vařečkou nebo stěrkou promícháme s těstem. 

Troubu zapneme na 140°C a jdeme vyložit formu. Je třeba udělat na bocích dvojitou vrstvu pečícího papíru, aby se dort nepřipálil, kolečko papíru dáme i naspod. Mery Barry na to má takovou fintu s nastříháváním pečícího papíru, takže buď zalovte na youtube.com nebo si určitě poradíte ;) 

Do vyložené formy přendáme hmotu a lžící povrch co nejlíp zarovnáme a uhladíme. Vsadíme do trouby a pečeme, celkem cca 2 hodiny, po hodině zkontrolujeme, jestli povrch už moc nehnědne - jestli jo, přijkryjeme alobalem a jedeme dál. Po zapíchnutí vyjde špejle z hotového dortu čistá. Nejdřív necháme dort chladnout 20 min ve formě, potom vyndáme na mřížku a necháme úplně vychladnout. Pečící papír nesundávat, ušetří nám později práci. 

Pokud jste zbylou brandy nenalili do sebe, nalijeme jí na vychladlý dort - párátkem dort propícháme, aby se brandy lépe vsákla - stačí do půlky hloubky korpusu, rozestupy vpichů odhaduju tak na 1,5 cm - mřížka ;) Hotový dort zabalíme do pečícího papíru, jednak ve kterém se pekl, ale pak je potřeba přidat ještě jednu vrstvu, a dále do potravinářské folie. Tak, těžký balíček můžete buď uchovávat v lednici nebo na jiném chladném místě (chodba, sklep) aspoň 3 týdny. Po třech týdnech, tedy tak v předvánoční neděli, se s vámi podělím o dokončení :)

PS: Pokud ještě pořád zbyla nějaká brandy, asi tak za 2 týdny dort rozbalte, znovu polijte brandy a zase zabalte - určitě ho to může jenom vylepšit ;)

Daring Bakers November - Paris-Brest (Paris-New York)

Moje výroční výzva DB a já jí dávám na blog s dvoudenním zpožděním, achjo. Ale všechny komponenty jsem měla hotové už 27., takže jsem to vlastně skoro stihla. 

Listopadovou výzvu pro nás připravila Luisa z blogu Rise of the Sourdough Preacher. Měli jsme upéct věnečky z odpalovaného těsto s oříškovým žloutkovým krémem - Paris-Brest (dezert vymyšlený jedním francouzským cukrářem na počet cyklistického závodu trasa Paris - Brest). 

 The November Daring Baker’s challenge took us for a ride! Luisa from Rise of the Sourdough Preacher challenged us to make Paris-Brest, a beautiful pastry celebrating the Paris-Brest bicycle race.

Paris-Brest je dezert s mandlemi, které jsou jednak na povrchu a pak také ve žloutkovém krému, ale mohli jsme udělat i variaci z jiných ořechů. V mé oblíbené Bouchon Bakery byl recept  na Paris-New York - místo mandlí arašídy. Recept na krém mousseline jsem ale použila od Luisy, Keller plní věnečky tzv. krémem diplomat (créme patissiere se šlehačkou a želatinou), který se mi tolik nelíbil. A rozhodně jsem zvolila dobře, protože náplň byla božská ;)

U odpalovaného těsta se chudák M. trochu nadřel, protože náš robot moc nedává malé množství těsta (a já zas nechci péct jako pro regiment, protože bych to pak všechno musela sníst, chápete), takže statečně operoval s vařečkou. Buď zkuste robota, a nebo namastěte svaly ;) 

Na dva plechy věnečků, které budou mít dostatek životního prostoru:

Odpalované těsto:

90 g hladké mouky
16 g krupicového cukru
120 g vody
60 g másla
1,5 g soli (špetka)
125 g vajec (4 menší, ze kterých odeberete část žloutku)
hrst arašídů na posyp

Praliné (oříšková pasta):

60 g arašídů, nesolených
40 g krupicového cukru
8 g vody

Créme mousseline:

80 g praliné (ale když tam dáte všechno, tak se podle mě nic hroznýho nestane)
250 ml plnotučného mléka
2 žloutky (nebo 3 z malých vajec)
55 g krupicového cukru
20 g hladké mouky
125 g másla pokojové teploty
1 vanilkový lusk

cukrářský pytlík s tzv. french star koncovkou, teploměr

Postup:

Začneme odpalovaným těstem. Do rendlíku nalijeme vodu, přidáme máslo a pomalu na mírném žáru máslo ve vodě necháme rozpustit. Mezitím v misce smícháme cukru s moukou a solí, vajíčka prošleháme vidličkou a k ruce vezmeme dřevěnou vařečku. Když je máslo rozpuštěné, přivedeme vodu k mírnému varu. Jakmile začne vařit, sundáme z ohně a najednou vsypeme všechnu mouku a rychle vařečkou rozmícháme když je hmota už trochu homogenní, vrátíme rendlík na střední žár a 1-2 min šmrdláme těsto vařečkou. Mělo by se následně odlepovat od stěn, je hladké a lesklé, ale nevypadá suše. Rendlík s těstem zase sundáme z žáru a buď dáme do robota a 30 s necháme na nízkou rychlost míchat, nebo mícháme sami - těsto musí vychladnout, aby se přidaná vajíčka neuvařila. Když je těsto chladnější, postupně přilíváme vejce - cca tak po těch lžících, důkladně zapracujeme, potom teprve přidáme další dávku vajec. Vznikne lesklé těsto, které necháme dojít pokojové teploty. Arašídy nasekáme nahrubo.

Troubu předehřejeme na 190°C, plechy vyložíme pečícím papírem. Kdo si věří, může věnečky dělat od oka, zbytek nás nedokonalých si na plech obkreslí kolečka třeba podle malé skleničky. Je důležité nechat dostatečné rozestupy, protože těsto se nafoukne. Připravíme si cukrářský pytlík s koncovkou french star (nebo hladkou a pak do věnečků uděláme rýhy vidličkou, aby se dobře nafoukly). Těsto přemístíme do pytlíku a na plech s papírem nastříkáme požadované tvary (můžete si všimnout, že já měla jednu várku velkých tenkých věnečků a druhou malých ale plnějších). Konce zahladíme prstem namočeným ve studené vodě a každý věneček posypeme asi tak lžičkou sekaných arašídů (není bezpodmínečně nutné). Arašídy do těsta trochu přitlačíme a celý plech mírně orosíme vodou z rozprašovače (pára pomáhá lépe se nafouknout).

Plech strčíme do trouby a teplotu snížíme na 180°C, pečeme cca 18 min, až začnou lehce hnědnout, potom snížíme na 160°C na další 4 min a konečně na 140°C na posledních 5 min. Kdyby začaly vypadat moc hnědě ještě před koncem celé procedury, tak je prostě vyndejte dřív, ale jinak troubu v žádném případě neotvíráme, jinak to celé spadne. Pokud budete péct dva plechy zároveň, dejte jeden do spodní a druhý do horní třetiny trouby, jinak jeden plech doprostřed. Hned jak plech vyndáme, uděláme z boku do každého věnečku díru párátkem, aby mohla uniknout případná pára. Necháme vychladnout na mřížce a jdeme na krém.

Nejdřív musíme udělat praliné. Připravíme si kus pečícího papíru, který lehce potřeme olejem. Do rendlíku nasypeme cukr, zalejeme vodou a necháme bez míchání na středním žáru dojít 120°C (nebo prostě tak nějak zhoustnout a zesirupovatět), potom přidáme arašídy a obalíme v cukrovém sirupu. Začne se to drobit a krystalizovat, ale vytrváme a za stálého míchání necháme ořechy zkaramelizovat. Hotové ořechy přemístíme na pečící papír a necháme vychladnout. Vychladlé je v robotu nasekáme tak, aby nám vznikla hustá pasta.

Poslední komponent - créme mousseline. Mléko nalijeme do rendlíku a svaříme s vanilkovým luskem (rozpůleným). Necháme tak 15 min vychladnout. Žloutky vyšleháme s cukrem do světlé pěny, přidáme mouky a zašleháme, až se všechno spojí. K vaječné směsi přilijeme trochu vychladlého mléka (pozor na míchaná vejce), potom celou směs přelijeme ke zbylému mléku a vrátíme na mírný žár. Hmotu zahříváme, dokud nezačne houstnout zhruba do podoby vanilkového pudingu. Odstavíme, přikryjeme folií a necháme vychladnout na pokojovou teplotu. Praliné prošleháme se změklým máslem a přidáme k vychladlému krému, prošleháme do spojení. Créme mousseline - done. 

A teď finální fáze a servírování. Créme mousseline nacpeme do cukrářského sáčku (ideálně hvězdicová koncovka). Každý věneček rozřízneme, naplníme krémem - shora nastříkáme na spodní díl několik "hvězdiček" krému, až celý věneček naplněný. Přiklopíme vrchním dílem, pocukrujeme moučkovým cukrem a můžeme servírovat. 

Celá tahle sranda vám zabere podle zkušeností tak 3 - 4 hodiny, věnečky nejlépe chutnají samozřejmě čerstvé, ale jsou bez problému konzumovatelné i druhý den ;) 

Díky Luise za pěknou výzvu, na nějaký zázrak z odpalovaného těsta jsem se chystala už dlouho - a není čeho se bát ;)

Rozinkové muffiny se sušeným banánem

Sušené banány byly jednou ze zajímavých potravin v říjnových Zajících v krabici (mrkněte sem). Tenhle projekt považuju za super způsob, jak vyzkoušet a vlastně se vůbec dozvědět o potravinách, na které běžně nenarazíte nebo byste si je nekoupili, protože vás ani nenapadne, co byste s tím pak proboha dělali. V krabici najdete kromě surovin rovnou i pár receptů, takže tenhle problém odpadá - už jsem jich pár vyzkoušela a ani jednou jsme nešlápli vedle ;) Navíc, krabice je moc pěkná a můžete jí pak dál na něco používat - třeba jako box na koření nebo tak něco. Konec vychvalování, teď něco k receptu. Tyhle muffiny bych označila jako "svačinové", jsou plné sušeného ovoce, které dodá energii, navíc částečně z celozrnné mouky a se semínky, takže je rozhodně považuju za to zdravější, co tady u mě můžete najít :)

Na 9 větších muffinů:

130 g hladké mouky
70 g celozrnné pšeničné mouky
75 g třtinového cukru
150 g podmáslí (acidofilní mléko)
2 vejce
2 lžíce oleje
1 lžíce kakaa
lžička jedlé sody
100 g rozinek
50 g sušených banánů, na kostičky
2 lžíce drcených lněných semínek
1 lžíce semínek chia
40 g mandlí, nasekaných nahrubo, případně jiných ořechů

Postup:

Troubu zapneme na 180°C a připravíme si plech na muffiny. V míse smícháme obě mouky s cukrem a jedlou sodou, prosejeme lžíci kakaa a dobře promícháme. V jiné misce prošleháme vidličkou vajíčka s podmáslím a olejem, nalijeme k sypké směsi a vidličkou promícháme. Když je směs už skoro promíchaná, přisypeme semínka, sušené ovoce a mandle a rozmícháme tak, aby už nebyly vidět ostrůvky mouky. Těsto je spíš hutnější.

Muffinový plech vyložíme papírovými košíčky, do každého košíčku vpravíme cca 2 lžíce těsta a dáme péct. Pečeme 15 - 20 min, upečení zkusíme špejlí. Upečené muffiny vyklopíme z plechu a necháme vychladnout na mřížce.

M. snědl čtyři během jednoho dne - lepší potvrzení, že jsou dobré už nedostanete ;)

Dezert s vodou z pomerančových květů

Pomerančová voda mě uchvátila úplně náhodou v jednom malém obchůdku s orientálními potravinami v Korunní (stránky zde), ale určitě jí seženete i jinde. Lahvička mě stála velmi příjemných 40 Kč a vzhledem k tomu, jak malé množství se do různých dezertů používá, vám vydrží nejméně několik let ;) Předem upozorňuju, že je to zřejmě jedna ze surovin love/hate vztahu - já jsem z ní nadšená, M. mističku s díky odložil a netvářil se, že by chtěl kdy zkusit znova :) Zřejmě způsobeno nezaměnitelným aroma, které některým jedincům prostě učaruje a na jiné naopak působí značně repelentně. Následuje snadný recept:

Na 4 malé mističky:

4 - 6 savoiardi (dlouhé cukrářské piškoty s vrstvou cukru)
šťáva z 1 pomeranče
šťáva z 1/2 citronu
4-6 lžic krupicového cukru

300 g kysané smetany (nebo prostě dva kelímky)
4 lžíce moučkového cukru
1-2 lžičky vody z pomerančových květů (někdy také pomerančová voda)

volitelně kandovaná citrusová kůra na ozdobu

Postup:

Začneme sirupem - v rendlíku svaříme šťávu z pomeranče a citronu s cukrem, cukr přidávejte postupně a ochutnávejte, sirup může být malinko kyselejší, protože to pak vyrovnáte krémem, ale zase ať se vám nekřiví pusa. Vaříme na středním žáru, až se sirup zredukuje tak o třetinu objemu. Necháme aspoň 10 min vychladnout.  

Dno mističek vyložíme cukrářskými piškoty, které následně lžičkou přelíváme sirupem. Měly by být tak akorát nasáklé, počítejte s tím, že další vlhkost pustí krém, takže to nemusíte přehánět. Pokud vám nějaký sirup zbyde, můžete ho upotřebit jako základ limonády.

V misce rozmícháme kysanou smetanu a postupně přidáváme moučkový cukr - ochutnejte, aby to ladilo s kyselostí sirupu. Když je oslazeno dle našich představ, vmícháme postupně jednu a pak případně druhou lžičku vody z pomerančových květů - podle toho, jak moc silné chceme aroma (já preferuju dvě). Krém navrstvíme na nasáklé piškoty, případně ozdobíme citrusovou kůrou, a šoupneme aspoň na dvě hodiny do lednice. Hotovo :)

Tak co, love nebo hate? ;)

Daring Bakers October - Sachertorte

No, do vídeňské kavárny by mě asi nevzali, protože jsem korpus trestuhodně přepekla, takže výsledkem je poněkud sušší sacher než jsem doufala, ale i tak vypadá celkem slušně ;) Říjnovou výzvu pro nás připravila Korena z Korena in the kitchen a dala nám za úkol upéct Sachertorte čili Sachrův dort. 

The October Daring Bakers’ challenge was brought to us by Korena of Korena in the Kitchen. She took us to Austria and introduced us to the wonders of the Sachertorte.

Tentokrát bylo jako výzva něco, co jsem sama chtěla upéct už dlouho (minimálně od toho dílu Great British Bake Off, kde byl jako technická výzva), ale zatím jsem se k tomu neodhodlala - zejména mě děsila čokoládová poleva s cukrovým rozvarem, neb malá chyba v teplotě vám z budoucí polevy udělá velkou čokoládovou kouli neidentifikovatelné hmoty - paráda. Takže ano, jsem srab, ale dělala jsem polevu úplně jinou, podle receptu Mary Berry a pracovalo se s ní celkem dobře. Rozhodně dopadla líp, než u některých DB, kteří zkusili rozvar a nepovedlo se... Konec pohádky, tady je recept:

Na dort o průměru  23 cm:

6 velkých vajec, bílky a žloutky zvlášť
125 g dobré hořké čokolády (moje byla s 60 % kakaa, Belcolade)
125 g moučkového cukru
125 g změklého másla
125 g hladké mouky
100 g krupicového cukru

Meruňkové glazé:

400 g meruňkové marmelády
2 lžíce vody nebo likéru (např. Grand Marnier)

Poleva podle Mary Berry:

100 g hořké čokolády
140 ml smetany ke šlehání
samozřejmě si můžete udělat tu s rozvarem, ale v tom vám nepomůžu ;)

Kdo chce tak ještě 50 g čokolády na popisek

Postup:

Dort neobsahuje žádné kypřidlo, takže všechen vzduch musí být ze šlehání bílků - proto je potřeba si při oddělování dávat pozor na sebemenší kousek žloutku, který by vám později dost zatopil.

Otevírací dortovou formu o průměru 23 cm vyložíme na dně pečícím papírem, boky vymažeme tukem a vysypeme hrubou moukou. Troubu zapneme na 185°C. Čokoládu nalámeme na menší kousky a ve vodní lázni opatrně rozpustíme, odstavíme stranou a za občasného míchání necháme trochu vychladnout. Mezitím v míse robota nebo ručním mixérem našleháme máslo do světlé barvy a trochu nadýchané textury. K máslu přidáme moučkový cukr, nejdřív promícháme lžící, jinak bude cukr úplně všude, a pak znovu vyšleháme do nadýchané světlé hmoty. Po jednom zašleháme žloutky a následně vychladlou čokoládu. Výsledkem je krémová čokoládová hmota.

V čisté míse vyšleháme bílky s krupicovým cukrem do tuhého sněhu - po vytažení metly se ale špičky ještě ohýbají. Nejlepší je bílky trochu prošlehat, přidat tak dvě lžíce cukru, šlehat dál a když už hmota vypadá jako sníh, nasypat tam ten zbytek. Teď přichází velmi důležitá část - bílky je potřeba zašlehat do čokolády, aby ztratily co nejméně vzduchu. Stěrkou přendáme k čokoládové hmotě třetinu bílků a opatrným překládáním spojíme - hmota se nadlehčí a zbytek bílků pak ztratí ještě méně vzduchu. Znovu opatrně překládáním zapracujeme další třetinu bílků a nakonec i poslední třetinu - ne úplně, aby ještě byly vidět bílé stopy bílků. Do ne úplně spojené hmoty prosejeme (ale vážně, kdo bude švindlovat, bude mít hnusnej dort!) polovinu mouky, opatrným překládáním zapracujeme a prosejeme druhou polovinu mouky, zase zapracujeme. Měla by vzniknout světle hnědá nadýchaná hmota, kterou opatrně přesuneme do formy. Ve formě uhladíme a vsadíme do trouby. Rozmezí pečení je značně individuální, mně by bývalo stačilo tak 25 min, Korena psala 35 min, takže doporučuju po 20 min korpus zkontrolovat a zkusit test špejlí. V troubě se trochu nafoukne, ale pak zase splaskne, takže povrch je nakonec celkem rovný.

Jakmile špejle vyjde čistá, vyndáme korpus, objedeme strany ostrým nožem a necháme 10 min chladnout ve formě. Potom korpus opatrně vyklopíme na mřížku, sundáme kolečko papíru a necháme úplně vychladnout. Když dort necháte takhle, je to hezčí stranou nahoru ;) 

Vychladlý korpus opatrně prokrojíme na dvě stejné části (snaha se cení). Teď jdeme na glazé - meruňkovou marmeládu a vodu/likér nalijeme do rendlíku a svaříme, aby hmota zhoustla. Pokud máte marmeládu s kousky, přichází zábavná část pasírování přes sítko, pokus máte rozmixovanou (jako já od Marti, byla super!), tuhle část si můžete odpustit. Každopádně budete potřebovat tak 300 g glazé. Polovinu natřete na spodní část korpusu a nechte vsáknout, přiklopte druhou polovinou a pomažte korpus z vrchu i ze stran. Je třeba tohle všechno zvládnout, dokud je meruňková hmota ještě teplá. Na povrchu uhladíme širokým plochým nožem a jdeme na polevu.

Korpus postavíme na mřížku, pod mřížku dáme plát pečícího papíru. V rendlíku zahřejeme smetanu, čokoládu nalámeme na co nejmenší kousky a dáme do misky, ze které se bude poleva dobře nalívat. Horkou smetanu přelijeme přes čokoládu a rozmícháme do hladké polevy. Polevu nalijeme na vršek korpusu, stékáním po bocích by se měl obalit do polevy celý - kdyžtak si pomůžeme lžící. Širokým nožem uhladíme vršek i boky dortu.

Na ozdobné psaní už jen rozehřejeme čokoládu ve vodní lázni, necháme trochu zchladnout, přesuneme do zdobícího sáčku nebo kornoutku z papíru na pečení a napíšeme na korpus nápis - doporučuju zkusit na kousku pečícího papíru ;) 

Pokud bude váš sacher nedopatřením tak suchý jako ten můj, stejně to celkem zachráníte pořádnou porcí šlehačky, která se k tomuhle dortu prostě servírovat musí ;) 

Florentýnky/Florentines

Poslední dobou to tu nějak flákám, ale fakt se polepším a začnu hned teď tímhle receptem na úžasné florentýnky. Je to z kategorie nejsem-přece-máslo-je-to-jenom-recept-to-zvládnu, čímž jsem chtěla říct, že jsem se odhodlávala opravdu dlouho, než jsem se do nich pustila. Není to zrovna nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak vyrobit oříškové sušenky s medem, takže pokud na tenhle typ receptů nejste, kupte si v cukrárně marokánku a na tohle zapomeňte ;) Jenže, florentýnka je sice tak trochu jako marokánka, ale je v ní navíc vrstva sušenky, spousta medu a mandle a pistácie a tak a je hrozně dobrá a tak vůbec - vykašlete se na marokánku a hecněte se jako já :) Recept je opět z Bouchon Bakery (jako všechna "vyšší cukrařina", která se tu vyskytuje), takže postup vypadá složitě, ale rozhodně ne neproveditelně! Odměnou budou křupavé oříškové sušenky s medem a hořkou čokoládou, které jen tak z chuťové paměti nevyženete ;)

Na plát o velikosti cca 25 x 35 cm:

1 dávka křehkého těsta (cca 325-350 g)
126 g plátkovaných mandlí
42 g loupaných pistácií (zbavené i jemné slupky, takže případně blanšírované a "svlečené")
42 g kandované citrusové kůry (třeba v Marks&Spencer)
42 g medu
42 g zlatého sirupu nebo glukózy
52 g plnotučného mléka
79 g krupicového cukru
105 g másla pokojové teploty, na malé kostičky
špetka soli
150 g hořké čokolády (min. 60 % kakaa)

Povinná výbava:

pekáček o rozměrech 25 x 35 cm, kuchařský teploměr, roztírací cukrářský nebo jiný plochý větší nůž, stěrka, volitelně cukrářská karta se zoubky, případně vidlička

Postup:

Je třeba začít křehkým těstem, viz odkaz. Odpočaté hotové těsto vyndáme z lednice a rozválíme na plát o velikosti dna pekáčku - válíme nepříliš vehementně a postupně těsto otáčíme vždy o 90°, aby se potom při pečení v troubě nesmrsklo, výška zhruba 2-3 mm. Troubu předehřejeme na 180°C. Dno pekáčku vyložíme pečícím papírem (klidně může být i výš po stěnách, pak se bude aspoň líp vyndávat), na něj opatrně přeneseme vyválené křehké těsto namotané na válečku. Těsto propícháme vidličkou, aby se při pečení nevzdouvalo. Na těsto dáme další kus pečícího papíru a zatížíme rýží/fazolemi/tak něco na slepé pečení, rovnoměrně rozprostřeme a vsadíme do trouby na cca 20 min - až bude po okrajích světle hnědé a upečené. Sundáme papír s fazolemi (nevyhazujeme, schováme na později a ten pod těstem tam necháme) a upečenou sušenkovou vrstvu necháme v pekáči mírně vychladnout, mezitím si připravíme oříškovo-medovou vrstvu. Troubu nevypínáme, za chvíli budeme zase péct.

Do rendlíku se silnějším dnem nalijeme mléko, přidáme med, zlatý sirup a cukr, na mírném plameni mícháme do rozpuštění cukru. Připravíme si teploměr a nervy, protože následuje 8-10 min snahy o dosažení 120°C medové hmoty. Pění to jako blázen, musíte míchat jako ještě větší blázen, ale jde to. Horkou hmotu odstavíme a vmícháme postupně máslo a špetku soli, potom přidáme mandle, pistácie a citrusovou kůru a promícháme. Výsledná konzistence je taková, že se dá akorát nalít/rozetřít na plát sušenkové vrstvy v pekáčku a zarovnat. Rozetřeme pěkně až do krajů, ať jsou stejně poživatelné všechny florentýnky, které pak z plátu nakrájíme. Sušenkový plát s medovo-oříškovou hmotou přemístíme do trouby (která pořád jede na 180°C) a pečeme 20-25 min, v půlce pečení plech otočíme, aby se všechno propeklo rovnoměrně. Nedopečená vrstva nebude držet, přepečená bude naopak hodně tuhá, takže to radši hlídejte a kdyby to tmavlo moc, honem vyndat. Medovo-ořechová vrstva ještě trochu ztmavne a zpevní, ale taky se lehce rozlije do krajů.

Upečenou velkou skoroflorentýnku vyndáme z trouby a jdeme na další zábavnou část. Dokud je hmota ještě teplá a tudíž tvárná, je potřeba jí trochu zatlačit zpátky na okraje plátu, protože jinak to z pekáče nevyklopíte ani za nic. Dobře to jde třeba dřevěnou obracečkou, můžete si pomoc i prsty ale pozor na spálení, je to přece jen pořád dost horké. Obracečkou se zkuste dostat pod vrstvu pečícího papíru a plát odlepit, pokud se k pekáčku trochu připekl. Teplá je placka ještě celkem ohebná, takže s trochou opatrnosti by si nemusela zlomit ;) Když máme spodek odlepený, přikryjeme medovo-oříškovou vrstvu tím kusem papíru, na kterém se pekly zatěžkávací fazole, dále přiměřeně velkým prkýnkem a překlopíme - skončíme tak, že máme nahoře sušenkovou vrstvu, prostřední je medovo-oříšková a úplně naspodu pečící papír a prkýnko. V tomto stavu necháme plát úplně vychladnout. Kdo je hodně velkej estét, může ořezat okraje (a pak samozřejmě sníst), aby měl dokonalý obdélník.

Když je plát vychladlý, přemístíme ho na mřížku (dá se použít i ta z trouby, na které normálně pečete) a pustíme se do poslední čokoládové vrstvy. Ideální je ještě pod mřížku dát plát pečícího papíru, ať nemáte celou kuchyň od čokolády, jako se to povedlo mně. Čokoládu nalámeme na menší kousky a rozpustíme opatrně ve vodní lázni (dno misky se nedotýká vody a voda jen tak lehce bublá). Rozpuštěnou čokoládu necháme lehce zchladnout, aby měla konzistenci vhodnou k polévání, tzn. ne moc řídká, protože taková steče, ale ani ne už tuhnoucí, protože tu fakt nenalejete. Čokoládu nalijeme na plát a roztíracím nožem nebo jiným vhodným nástrojem ji rovnoměrně rozetřeme. Bude trochu stékat po okrajích, ale s tím se smíříme, případně jí můžeme po zatuhnutí schovat do uzavíratelné sklenice a použít příště (vždycky je tu samozřejmě varianta, že jí rovnou sníte). Jdeme na poslední frajeřinku - vlnky v čokoládě. Když je čokoláda na plátu už trochu ztuhlá, kartou se zoubky nebo vidličkou "vyryjeme" na plát vlnky, kdyby to nešlo, stačí jen dalších 5 min počkat, až čokoláda ještě víc ztuhne. Necháme úplně vychladnout a ztuhnout při pokojové teplotě.

Tak, teď už zbývá jen plát nakrájet na čtverce tak velké, jak velké chcete mít florentýnky. Upřímně, málem mě u krájení kleplo, když začala čokoláda praskat jinak, než jsem chtěla, takže si vezměte opravdu ostrý nůž a ještě před krájením (já měla čokoládovou vrstvu nahoře) ponořte čepel do hrnku s horkou vodou - čokoláda by neměla tolik praskat, po každém zakrojení zopakujte a mělo by to jít líp než mně ;) Tadááá, tak teď už je opravdu hotovo - není to krása?

Já se znám, vždycky nadávám, že takhle složitou věc už v životě dělat nebudu, ale pak si tak nějak nemůžu pomoct... ;)

Pekanové bagety

Dnešní příspěvek bude trochu delší, tak se na to psychicky připravte.

Ráda bych napsala, že se díváte na bagetu upečenou z mnou vlastnoručně vypiplaného kvásku, ale není tomu tak. Poslední tak dva týdny trpím kváskovou mánií a desítky hodiny jsem strávila procházením receptů na internetu i v kuchařkách, sledováním videí jak překládat a tvarovat chleba, jak nařezávat bagety, už mi chybí jenom vlastnoruční upletení pedigové ošatky, abych začala sama sebe fakt považovat za cvoka. Vlastně mi chybí ještě jedna věc - kvásek (ale už na tom pracuju a snažím se ho vyžebrat jinde). Původně jsem se rozhodla vypěstovat kvásek vlastní, pšeničný, návod zde. Čtyři dny jsem z práce chodila na oběd domů, poctivě krmila tohohle "tamagočiho" ve sklenici, nahřívala jsem ho na routeru, aby měl ideální teplotu a tak podobně. V pátek jsem strčila kvásek do lednice, aby hezky hibernoval, než se vrátíme z víkendu. Samozřejmě, když jsem v pondělí kvásek vyndala a přivoněla, rozhodně bych to nepřirovnala k vůni jablek. Spíš tak nějak... odlakovač. Úplně jako odlakovač, aceton jako blázen. Takže další hodina googlení prozradila, že jsem svůj pracně vypěstovaný kvásek utrápila hlady a kvasinky začaly odumírat. K tomu moje drahá maminka prohlásila, že když mi chcípne i kvásek, nemám si radši nikdy pořizovat děti - bez komentáře. Takže kvásek si radši pořídím od někoho, ten už snad silnější jedinec a hned tak hlady nepojde.

Jenže, v záchvatu těšení na kváskový chleba, už jsem nakoupila zásobu pekanových ořechů na ořechový bochník. Ne že by byl problém je zkonzumovat jenom tak, ale já se na to pečení už fakt těšila, takže jsem se pokusila ořechy udat někde jinde. Jako obvykle, má oblíbená kniha Bouchon Bakery nezklamala a zjevila mi recept na pekanové bagety.

Upřímně, čekala jsem, že mi to po té super přípravě půjde líp, ale nešlo ;) Udělala jsem pár chyb, které ale naštěstí neměly nijak velký dopad na chuť výsledku, takže se zase nemusíte tak bát a můžete si domácí bagety zkusit taky - jinak jsou totiž luxusní. Určitě si nejdřív přečtěte celý recept včetně upozornění, ať zbytečně nezmatkujete.

Na 3 cca 20 cm dlouhé bagetky:

331 g hladké pšeničné mouky (já měla jenom 250 g a přidala jsem zbytek žitnou chlebovou, což byla velká chyba...ale i tak se povedlo)
18 g světlého třtinového cukru nebo muscovado cukru
2 g instantního droždí
18 g másla
35 g pekanových ořechů, nasekaných na menší kousky
221 g ledové vody (já použila víc, ale kvůli změně mouky)
21 g soli

Další vybavení: pekáč se silným dnem nebo litinový hrnec, další pekáč na odpaření vody, PETka s vodou, ostrý nůž

Postup:

Jen pro info - vyhraďte si tak 4 hodiny času - začala jsem v sedm večer a bagety vyndávala z trouby něco před jedenáctou.

 

Nejdřív pořešíme máslo - Keller uvádí "brown butter", které se musí nejen pražit do světle hnědé barvy, cedit a podobně, což se mi fakt nechtělo, takže jinak: máslo rozpustíme v malém kastrůlku, na středním žáru a za neustálého míchání chvíli "pražíme" do tmavě zlaté nebo světle hnědé barvy, odstavíme a necháme trochu vychladnout.

Ideální na další práci je robot, s vařečkou se trochu nadřete, ale jde to určitě taky. Mouku a droždí promícháme, přidáme cukr, máslo a všechnu vodu a 5 minut hněteme na nejnižší výkon. Potom posypeme povrch těsta solí a hněteme dalších 15 - 20 min (v originále 30 min). Těsto by mělo být nelepivé a ne moc řídké (já teda měla tuhnou kouli nalepenou na hnětacím háku, ale nevadí). Přisypeme ořechy a necháme jenom zapracovat. Těsto vyndáme z mísy na pomoučený vál (pokud to nejde, pomůžeme si stěrkou nebo cukrářskou kartou) a teď začíná trochu ta legrace. Je potřeba těsto tzv. přeložit, což vám asi nezvládnu popsat slovy jako normální člověk, takže se podívejte na video. Pak těsto přendáme do lehce olejem vymazané mísy, přikryjeme fólií a necháme 30 min kynout na teplém místě (třeba v troubě, kterou jste zapnuli jen na pár minut a není v ní moc velké teplo).

Vykynuté těsto vysvobodíme z mísy na pomoučený vál a rozdělíme na tři stejné díly (ideální je předem těsto zvážit a pak zvážit i jednotlivé kusy) - rozdělování zde. Teď je potřeba vytvarovat takový "předtvar" pro bagety - postup zde, ale nebudeme vyvalovat do délky, skončíme u podlouhlého bochánku/bagety a necháme je tak 15 min odpočinout. Dotvarujeme na bagetky asi tak 20 cm na délku, takže bochánky prostě trochu povytáhneme, aby alespoň vzdáleně připomínaly bagetky. Bagety naskládáme spojem dolů na pekáček nebo velký talíř podsypaný moukou, potřeme na povrchu olejem a celý strčíme do čisté igelitové tašky, kterou zavážeme, aby měly ideální podmínky pro kynutí. Opět necháme kynout, tentokrát 1,5 - 2 hodiny, dokud nezdvojnásobí objem (a opět hlasuju za vlažnou troubu). Pusťte si třeba film ;)

Půl hodiny před plánovaným koncem kynutí připravte troubu (bagety nechte případně dokynout venku). Do trouby dáme úplně naspod jeden plech, na který na začátku pečení stříkneme trochu vody z PETky, aby vznikla pára a bagety líp vyběhly a nepopraskaly. Případně to můžete udělat tak, že dáte na spod hlubší pekáč, na začátku pečení do něj nalijete horkou vodu a po prvních 10 min ho z trouby vyndáte, aby se mohla utvořit kůrka - osobně vyzkoušeno, že to funguje. Na mřížku umístíme pekáč se silným dnem (já použila keramický od Emile Henry a šlo to báječně), troubu zapneme na 240°C a necháme aspoň 30 min nahřívat.

Už se blížíme k bagetě, slibuju. Vykynuté bagety opatrně, abyste neponičili povrch a neunikl vám všechen vzduch ze vzduchových bublin jako mně ;), přesuňte na prkénko nebo kus kartonu hojně posypaný moukou - bagetu pak "sešoupnete" rovnou na pekáč a nemusíte s ní pak u manipulovat rukama. Teď ale nejdřív bagety na povrchu trochu posypejte moukou a nařezejte - inspirace tady, prostě pár šikmých řezů ostrým nožem, hloubka tak 2 mm.

Přichází adrenalinová fáze pečení. Úkolem je sesunout bagety do pekáče se silným dnem, stříknout na pekáč na dně trochu vody a troubu zavřít, aby pára ani teplo zbytečně neunikaly (nebo nalít vodu do hlubšího pekáče na dně trouby a zavřít). Kdo se trochu bojí, vyndá si pekáč před sázením baget z trouby na linku, v klidu sešoupne bagety, plech vrátí zpátky do trouby, vykoná fintičku s vodou a zase zavře - je to jenom na vás. Kdo dal hlubší pekáč s vodou na dno, nastaví si minutku na 10 min a následně pekáč vyndá, celkový čas pečení je tak 20-25 min, osobně bych řekla, že je lepší mít bagety trochu tmavší, než nedopečené. Hotová bageta zní při poklepu na spodek dutě, případně můžete zkusit vnitřní teplotu - 90°C. Upečené bagetky necháme vychladnout na mřížce, pogratulujeme si k přežití a sníme. 

 

Upozornění - lepší jsou dlouhé rukávy, ideálně i silné chňapky, abyste se zbytečně nepopálili o pekáč nebo o dvířka, manipulace s vodou v okolí skleněných dvířek vyžaduje soustředění - pokud vám kápne na sklo, komplet popraská - takže bacha.

 

Tak jo, vypadá to složitě, ale za ten výsledek to opravdu stojí - až si na svojí první vlastnoručně upečenou bagetu namažete máslo, pochopíte ;)