Daring Bakers October - Macarons

No, říjnovou výzvu DB jsem plnila opravdu na poslední chvíli, takže včera kolem desáté jsem vytáhla makronky z trouby, dvě naplnila, vyfotila, a následně padla za vlast. Na blog se tedy dostávají s mírným zpozděním, ale tak snad to zvládnete ;) Říjnovou výzvu pro nás společně připravily Rachael z pizzarossa a Korena z Korena in the Kitchen. Měli jsme upéct makronky buď francouzskou (použito) nebo italskou metodou, což vysvětlím níže, příchuť i všechno ostatní bylo na nás.

For the month of October we got to take on one of many bakers' deepest, darkest kitchen nightmares : macarons. Our talented bakers Korena from Korena in the Kitchen and Rachael from pizzarossa made the intimidating task of mastering these French beauties a breeze.

Macarons jsou opravdu takovou malou noční můrou většiny cukrářů a pekařů, jsou opředené mnoha "legendami" typu "venku nesmí pršet, když je pečete, jinak se vám nepovedou" a tak podobně. Pekla jsem je několikrát, někdy se povedly, někdy ne, ale jsem si celkem jistá, že to bylo vždycky způsobené konzistencí makronkového základu, kterou jsem umíchala buď moc nebo málo. Je to prostě o cviku, takže netřeba tančit šamanské rituály a modlit se k makronkovému božstvu, aby se vám ty potvory povedly ;) Ale zase nebudeme si lhát, trochu tu připomíná manipulaci s radioktivním materiálem :D

Teď k těm metodám přípravy. Buď můžete použít francouzskou metodu, kterou používám i já a na ní tu taky najdete recept. V kostce je rozdíl v tom, jakým způsobem přidáte cukr do bílků - u italské metody se totiž nejdřív svaří cukrový sirup na 118°C a následně lije do ušlehaného sněhu, čímž se sníh značně stabilizuje, naopak u francouzské prostě přidáte cukr rovnou do sněhu a šleháte klasicky. S cukrovým sirupem se mi moc pracovat nechtělo, takže jsem se držela už známé metody, ale jednu "výzvu" jsem přeci jenom zkusila - tyhle makronky nejsou mandlové, což je tradiční recept, ale z kešu oříšků. Teoreticky by měly jít vyrobit z jakýchkoli ořechů, takže třeba i z pistácií, pekanů a pod., ale výsledek nemůžu zaručit ;) Jinak mi přišlo, že se s kešu pracovalo vlastně stejně s mandlemi, akorát mi při mletí v mixéru zbylo trochu víc větších kousků než u mandlí, ale to může být i výměnou mixéru. Chuť skořápek je takhle trochu víc oříšková, takže tolik k rozdílům ;)

A když už teda oříškové, tak pořádně! Jako náplň jsem zvolila arašídové máslo s medem. Možná to zní divně, jakože ořechy mezi dalšíma dvěma ořechama, ale je to super - arašídové máslo je trochu slané a v kontrastu s medem a sladkými makronkami je to prostě pecka ;) Večer ve mně převládla marnivost a ještě jsem makronky dozdobila zlatým jedlým prachem, kdybyste se divili tomu lesku ;) Jsem ráda, že jsem se nakonec překonala a šla péct, ostatně jako vždycky, když jde o Daring Bakers :) Recept na klasické mandlové u mě zde, postup zůstává stejný.

Skořápky:

29 g mletých kešu oříšků

58 g moučkového cukru

36 g bílku

18 g cukru krupice

 4 g holandského kakaa

Náplň:

3 vrchovaté lžíce arašídového másla (crunchy)

2-3 lžičky tekutého medu

Postup:

Bílky osobně nechávám aspoň jeden den "stařit", tedy odpočívat v ledničce, ale mělo by to jít i bez toho, takže záleží na vás ;) Každopádně necháme bílky dojít pokojové teploty.

Tak dál: kešu nasypeme do mixéru (pokud nemáme moučku) a rozšmelcujeme je na jemnou drť (v této fázi přidáme i kakao). Přidáme k nim moučkový cukr a společně ještě chvíli mixujeme, obě se obě přísady spojily. Směs kešuí a cukru prosejeme přes sítko do mísy a, abychom se nenudili, prosejeme je pak ještě jednou. Připravíme si cukrářský sáček (já ho dávám do odměrky a kolíčkem na prádlo ho dole zajistím, aby pak hmota nevytekla při plnění), vyložíme si plech (pekáč se silným dnem) pečícím papírem.

Teď přichází šlehání bílku, což je fáze, u které si připadám trochu jako cvok, ale tak když to funguje, proč ne - na různou rychlost budeme bílek šlehat různou dobu. Bílek dáme do mísy, přidáme krupicový cukr (klidně všechen najednou) a začneme šlehat - na nejnižší rychlost 35 - 45 s, pak dalších 35 s na druhou rychlost a dalších 35 s na nejvyšší. Máme značně tuhý sníh, kdo chce, může v této fázi přidat barvivo na doladění barvy, šleháme posledních 35 s na nejvyšší rychlost (aspoň si pak nebudete případně vyčítat, že vy jste se k nim chovali tak hezky, a ony, mrchy, se nepovedly).

Do sněhu přidáme najednou směs kešu s cukrem a stěrkou začneme vytvářet hmotu na macarons. Klíčem je správná konzistence, která by měla být "lávová", spadat ze stěrky "ve stužce" - což vám asi nic moc neřekne, takže já se učila odhadovat zde. Pozorně se podívejte i na video, zjistíte, že rozhodně není důvod se s bílkovou hmotou nějak moc mazlit, protože z ní hlavně chceme dostat vzduch. Až si budete myslet, že už je to akorát, nechte spadnout ze stěrky trochu směsi zpátky do mísy a když po cca 30 s "zapadne" zpátky, je hotovo. Zásada zní "Lepší nedošlehat, než přešlehat", protože pokud bude směs moc tekutá, nejen že se nezvedne, ale můžete jí taky na plech nanášet tak maximálně lžičkou, neb sáčkem proteče.

Když máte ideální konzistenci, přendáte směs do sáčku a jde se dělat kolečka na plech (kdo to od oka neumí stejně velké, najde si na internetu šablonu). Dávejte je dostatečně od sebe, nebo se vám spečou jako mně při posledním pokusu a pak už s tím nic nenaděláte. Když je hotovo, bouchneme plechem/pekáčem párkrát o stůl, aby se uvolnily vzduchové bubliny a nehyzdily pak macarons při pečení. Na plechu je necháme 30 min odpočívat a mezitím si předehřejeme troubu na 150°C. Po odpočinku dáme macarons do trouby a přichází další část, kdy vám nepomůže  nic jiného než zkušenost - já peču 20 min, po 20 min je vyndám a nechám na pekáči úplně vychladnout (tak se jim zatáhne spodek a nelepí se k papíru). Macarons nejsou rozplývavé a uvnitř vláčné hned po upečení, toho dosáhnete až naplněním a dobou, po kterou se náplň tak nějak vsákne do skořápky (tohle jsem třeba zjišťovala hodně dlouho a ze začátku byla nešťastná, že macarons jsou buď suché a nebo se lepí).

 

Náplň je úplně jednoduchá - arašídové máslo smíchejte s medem, ochutnejte a případně doslaďte, následně lžičkou naplňte makronky. Nechte je alespoň několik hodin odležet, pak budou úplně ideální ;)

Je to sice děsná piplačka, ale když se to jednou naučíte, stojí to za to. Hodně mi pomohl tenhle odkaz, takže ho určitě doporučuji k přečtení. Když vám zbude nějaké arašídové máslo s medem, můžete ho namáznout na toast, přidat na kolečka nakrájený banán a máte údajně oblíbený sandwich Elvise Presleyho ;)

Díky Koreně a Rachael, že jsem se díky nim zase jednou dokopala k makronkám :)

Domácí vanilkový puding a whiskey jablka

Občas na sobě pozoruju, že trpím takovou zvláštní formou masochismu - jako třeba teď ve čtvrtek. Mezi 17 - 19 hod jsem si naplánovala upečení mrkvového dortu, výrobu čokoládových koleček a ještě dezertu pro návštěvu, která měla přijít na osmou na večeři - domácí puding s jablky podušenými v troše whiskey. No, přišla jsem domů a dvě hodiny lítala jak neřízená střela, úkolovala M. co má nakrájet, jakou vyložit formu a tak podobně, a nakonec jsem to všechno stihla ;) Samozřejmě, mohla jsem si kolečka udělat den předem, i dortový korpus se dal dělat den předem, ale to by pak nebyl ten správnej adrenalin, no ne? :D Každopádně, všechno dopadlo úspěšně, ale teda u pudingu jsem se trošku navztekala. Recept jsem brala z kuchařky Deník Dity P. a jela jsem přesně podle něj (uvidíte dále). Po přidání cukru a škrobu do horkého mléka mělo všechno začít houstnout. Mno. To se teda bohužel vůbec nestalo, takže jsem přidala oproti původnímu receptu ještě jeden žloutek a i tak byl puding značně tekutý i studený. Ve výsledku to naštěstí nikomu nevadilo a když budete počítat s tím, že ani vychlazený to nebude takový ten "krájecí" exemplář, určitě to vydejcháte ;) Chuť je podle mě samozřejmě mnohem lepší než u práškového, výroba jednoduchá, takže tady je recept:

Na 4 porce:

500 ml plnotučného mléka
2 lžíce cukru (ideální je domácí vanilkový, pak už nemusíte řešit lusk)
1/2 vanilkového lusku (pokud nemáte ten cukr)
2 lžíce kukuřičného škrobu (po svých zkušenostech doporučuju spíš vrchovaté)
3 žloutky

2 menší kyselejší jablka
panák whiskey
1-3 lžíce třtinového cukru podle kyselosti jablek
2 lžíce másla


Postup:

Začneme jablky. Jablka nakrájíme na čtvrtky, vykrojíme jadřinec a zbytek nakrájíme na cca 2 cm kostičky. Do pánve dáme rozpustit máslo, na něj přidáme jablka a krátce opečeme, potom zaprášíme cukrem a necháme jablka povolit a pustit šťávu. Přilijeme whiskey a ještě minutku povaříme, aby jablka změkla, ale nebyla na kaši (rozblemcaný jabka nebrat, jasný). Hotová jablka rozdělíme do připravených misek/sklenic/čehokoli a jdeme na puding.

Do hrnce se silným dnem nalijeme 350 ml mléka a necháme ohřívat na středním plameni (hlavně nepřipálit, fakt hrozně to nevoní). Ve zbylých 150 ml rozšleháme škrob a cukr (případně vanilkový). Pokud máte vanilkový lusk, tak rozkrojíme, semínka nožem opatrně vyškrábneme a přidáme ke žloutkům, zbytek lusku vhodíme do mléka co se ohřívá na plotně. Žloutky vyšleháme krátce do pěny. Jakmile začne mléko lehce vřít, odebereme z něj naběračku a po stěně misky vlijeme opatrně ke žloutkům a prošleháme - tím se žloutky teplotně vyrovnají aspoň trochu se zbytkem horkého mléka a až je budete nakonec lít do polovičně hotového pudingu, nebudete je mít míchaný. Vidličkou nebo pinzetou z mléka na plotně vylovíme zbytek vanilkového lusku a s klidným srdcem vyhodíme. Do vroucího mléka na plotně vlijeme směs se škrobem a cukrem a mícháme, aby se neudělaly hrudky. Jakmile začne směs trochu houstnout (haha, uvidíme, že?), přilijeme ještě žloutkovou směs a povaříme další tak 2 min za stálého usilovného míchání. Pokud by vám směs nehoustla po přidání škrobu, tak žloutky to jistí, takže se není čeho bát ;) Hotový puding nalijeme na jablkovou vrstvu v miskách/sklenicích apod. a necháme vychladnout.

Takže doufám, že až tohle zkusíte, budete si puding dělat už jenom domácí ;)

Nejlepší perník

Ne, nezačínám vlastní sérii Breaking Bad ;) Ale je dost možný, že na tomhle perníku budete taky závislý (jako M.), takže pak neříkejte, že jsem vás nevarovala. Je to totiž úplně nejlepší perník na světě, fakt, přísahám, se super kořením, zázvorem, hutný, no prostě paráda. Dáte si jeden kousek, pak další, pak dojíte řadu a pak už to před váma musí ostatní členové domácnosti schovávat, jinak to do sebe naházíte celý i s pekáčkem :D No tak jo, to zas trochu přeháním, ale každopádně je to stálice v mých receptech na rychlý a superdobrý zákusek třeba k víkendovému obědu. Nalákala jsem vás? Super, tak teď už jen zbývá se s vámi podělit o další zázrak od Nigelly, v mé verzi se sníženým množstvím cukru:

Na menší pekáček cca 20 x 30 cm:

150g másla
100g zlatého sirupu
200g melasy (melasu i zlatý sirup kupuju v Marks&Spencer, ale tuším, že to mají i některé zdravé výživy, každopádně bez melasy to zdaleka není ono!)
90g tmavého cukru muscovado nebo třtinového cukru
2 lžičky najemno nastrouhaného čerstvého zázvoru
1 lžička mletého zázvoru
1 lžička skořice
1/4 lžičky mletého hřebíčku (já podrtila 6 hřebíčků v hmoždíři)
1 lžička jedlé sody
250ml plnotučného mléka
2 vejce, prošlehaná vidličkou
300g hladké mouky


Postup:

Troubu předehřejeme na 170°C, pekáčem vyložíme pečícím papírem tak, aby dosahoval i na boky. Do rendlíku dáme máslo, zlatý sirup nebo med, melasu, cukr, oba zázvory, skořici, hřebíček a na mírném žáru necháme všechno spojit. Občas promícháme, když je všechno rozpuštěné a spojené, odstavíme z plotny a necháme chvilku vychladnout. Mezitím do mísy nasypeme mouku, přidáme jedlou sodu a promícháme.

Do už trochu vychladlé směsi v rendlíku přilijeme mléko, rozmícháme a přilijeme vejce a zase rozmícháme. Výslednou tekutou směs nalijeme do mísy k mouce a promícháme. Snažíme se nemít hrudky, pokud to nejde, vyměníme vařečku za metličku a posnažíme se znovu ;) Hotové těsto nalijeme do pekáčku - a je to dost tekutý, tak se neděste - a dáme péct. Pečeme cca 35 - 50 min - záleží na velikosti pekáčku a výkonu trouby, takže průběžně kontrolujte špejlí. Perník je hotový, když ještě na špejli zůstává pár drobečků, neb potom "dojde" ještě po vyndání z trouby. Hotový perník vyndáme z trouby a necháme 5 min vychladnout v pekáčku, potom přesuneme na mřížku a necháme dochladnout úplně. Následně nakrájíme, přimlouvám se i za posypání moučkovým cukrem při servírování ;)

 

A druhej den je ještě lepší, protože se to koření krásně rozleží, teda jestli vám zbyde, protože venku je hnusně a kousek tohohle perníku s hrnkem čaje je prostě lék ;)

Fíky v dezertním víně s limetovým créme fraîche

Samozřejmě vím, že ta fotka teda není nic moc, ale zase jsem nemohla hosty nechat čekat, než si rozmyslím, jak to vlastně nafotím - to byste taky nechtěli. Každopádně je teď možnost sehnat čerstvé fíky dokonce i v Bille (a v Lidlu, wow!), dokonce vás to ani nezruinuje, takže jako dezert k sobotnímu pozdnímu obědu jsme je prostě museli zkusit. Mám takovou zvláštní úchylku, že vždycky když má někdo přijít na jídlo, nejmíň týden dopředu vymýšlím, co vlastně uvaříme, aby to bylo nejvíc super a úchvatný. Fíky byly teprve třetí vymyšlený dezert v řadě (mohli jste se tu dočíst o palačinkách s mascarpone a ricottou s pistáciemi a pomerančovou vodou nebo kávovo-čokoládových kalíšcích, ale tak třeba příště), takže to byl vlastně rychlý výběr ;) Sezóna čerstvých fíků v českých obchodech bohužel nebývá dlouhá, takže doporučuju vyzkoušet co nejdříve :) Recept je od Zdeňka Pohlreicha a jen mírně upravený co se týče množství cukru v limetovém sirupu (páč to původně děsně křivilo hubu, abych byla upřímná, takže sem přidávala):

4 porce:

8 zralých (=měkkých) čerstvých fíků
3 limetky
100 g créme fraîche nebo co nejtučnější zakysané smetany
8 lžic dezertního vína - použito sherry Pedro Ximenéz, ale určitě můžete i jiné
3-6 lžic třtinového cukru
půl hrsti mandlí nebo jiných ořechů na dokončení

Postup:

Troubu nastavíme na 210°C, ideálně gril, a necháme rozpálit. Zapékací misku vyložíme pečícím papírem. Fíky omyjeme, osušíme a do kříže nakrojíme - ale nedokrojíme, aby se úplně nerozpadly. Dezertní víno necháme v rendlíku zahřát a mírně zredukovat varem asi tak 3 min. Fíky naskládáme do zapékací misky, přelijeme každý trochou dezertního vína, zbytek vína přilijeme do misky a necháme celé cca 10 min zapéct pod grilem. Heslo zní: mírně zkaramelizované ano, spálené ne.

V mezičase připravíme limetkový sirup. Jednu limetku velmi pečlivě omyjeme horkou vodou a kartáčkem, abychom odstranili nečistoty a co nejvíc chemie z kůry. Do rendlíku nastrouháme trochu kůry z omyté limetky (pouze tu zelenou část) a vymačkáme šťávu ze všech tří limetek. Přisypeme 3 lžíce cukru a necháme na středním plameni zahřát. Když se cukr rozpustí, ochutnáme, jestli náhodou sirup nepotřebuje ještě trochu/vagón cukru a podle chuti přisladíme. Když je sladkost a kyselost podle našich přestav, necháme sirup ještě 2-3 min svařit, aby se vypařila trocha vody a byl hustší. Necháme vychladnout aspoň na pokojovou teplotu. Mandle nebo ořechy nasucho opražíme na pánvi a nahrubo nasekáme.

Fíky vyndáme z trouby a necháme trochu vychladnout (jinak se vám créme fraîche následně totálně rozteče, jako mně ;)). Créme fraîche promícháme s limetkovým sirupem a ochutnáme - může být trochu kyselejší, protože fíky s vínem jsou naopak dost sladké. Taky se nelekněte, když to bude dost tekuté - záleží, jak moc jste sirup zredukovali. Fíky nandáme na talíře, přelijeme zbylým dezertním vínem ze zapékací misky, na každý navrstvíme požadované množství ochuceného créme fraîche, posypeme nasekanými mandlemi/ořechy a můžeme podávat.


Upozorňuju, že na fotkách od Pohlreicha je créme fraîche sněhově bílý a hustý, což se mi ani při vší snaze za použití třtinového cukru (který je ale v původním receptu) fakt nepodařilo, takže se neděste, na chuti barva neubírá ;)

Čokoládovo-třešňové cupcakes

Tak, slíbila jsem nějaký recept z pečení na svatbu a tady je - supervláčné čokoládové cupcakes s třešňovou příchutí. Ta samozřejmě není způsobená žádnou trestí nebo jiným podobným zlem, ale třešňovou marmeládou, která se přidává přímo do těsta - pecka, ne? Mě to teda celkem dost překvapilo, ale jelikož se jedná o recept od Nigelly, svěřila jsem se plně do jejích rukou a dopadlo to výborně ;) Zkoušela jsem ještě jeden recept na citronové muffiny, ale ten teda dopadl o poznání hůř, takže jsem se v rámci úspory času a snadnější výroby (čti "aby mi z toho nehráblo") rozhodla jenom pro jeden druh a pak ještě sušenky - zkusím vyfotit aspoň na místě, protože předem už to asi nestihnu. Tyhle cupcakes se každopádně stávají mým velkým favoritem a vzhledem k tomu, že jsem osobně dneska ráno ozkoušela, že jsou dobré i druhý den a ani je nemusíte nijak zvlášť hermeticky uzavírat, nedělám je určitě naposledy :) Recept zde, ubrala jsem jen trochu cukru:

Na 12 menších cupcakes:

125 g másla
100 g hořké čokolády (jedu na 70% Belcolade)
120 g cukru (jestli máte hodně sladký džem, klidně ještě uberte)
špetka soli
300 g třešňového džemu
2 velká vejce
150 g mouky
2 zarovnané lžičky kypřícího prášku do pečiva

Poleva:

100 g hořké čokolády (viz výše)
100 g smetany ke šlehání

Na ozdobu - směs koření a květů Sonnentor

Postup:

Troubu předehřejeme na 180°C, plech na muffiny vyložíme papírovými košíčky. Máslo dáme do kastrůlku rozpustit, čokoládu nalámeme na menší kousky, vejce prošleháme vidličkou. Když je máslo už téměř rozpuštěné, přidáme k němu čokoládu, sundáme z plotny a necháme chvíli stát, aby čokoláda povolila. Vařečkou rozmícháme čokoládu s máslem dohladka, přidáme cukr, džem, vejce a všechno důkladně promícháme.

Do mísy odvážíme mouku, přidáme špetku soli, kypřící prášek a promícháme. K suché směsi přendáme čokoládovo-třešňovou směs a promícháme. Teď už jen plníme do papírových košíčků a pečeme cca 25 min, propečenost zkusíme špejlí nebo párátkem. Upečené cupcakes vyndáme z trouby, necháme 5 min chladnout ve formě a následně úplně vychladnout na mřížce.

Když jsou cupcakes vychladlé, připravíme polevu. Čokoládu nakrájíme nebo nalámeme na menší kousky. Do rendlíku nalijeme smetanu a přivedeme na mírném plameni téměř k varu - ze smetany se kouří, ale ještě nebublá. Horkou smetanu přelijeme přes čokoládu, necháme chvilku povolit a potom dobře rozmícháme, abychom neměli hrudky. Lžičkou každý cupcake ozdobíme trochou polevy tak, aby nebylo moc volného místa mezi polevou a papírovým košíčkem - cupcakes pak vydrží déle vláčné a neokorají. Můžeme dozdobit čímkoli dle libosti - třeba směsí květů a koření.

Na samotnou velkou událost plánuju ještě upgrade ve zdobení, tak snad si neudělám ostudu ;)

Daring Bakers August - Gluten free seed and nut loaf/Bezlepkový semínkový chleba s ořechy

Tak, proč se tu zase tak dlouho nic nedělo? Protože jsme připravovali svatbu (vlastní), která úspěšně proběhla, všichni ve zdraví přežili, hurá! Takže teď už si jenom musím pořídit od Nigelly kuchařku How to be a domestic goddess a budu vdaná paní jak vyšitá ;) Ale nepředbíhejme. Dneska pro vás mám recept na ultra zdravý a vlákninou nadupaný jakožechleba, jehož příprava je strašně jednoduchá, takže to určitě zvládne i úplný začátečník, který zatím chleba jenom zvesela konzumoval ;) Poslední DB jsem vynechala, ale čas byl neúprosný a já fakt nestíhala, holt i když se snažím výzvy plnit pokaždé, někdy to prostě nedopadne. Ale nevadí, zvládla jsem aspoň tuhle, kterou pro nás připravila Susan z The Kiwi Cook, měli jsme upéct bezlepkový chleba se semínky a ořechy jako alternativu ke klasickému pšeničnému chlebu.

For the August challenge Susan from The Kiwi Cook dared us to make Seed & Nut Loaf – a super-healthy and gluten-free alternative to standard wheat-based bread.

No, přesně jak Susan psala, vypadá spíš jako ptačí zob než chleba, ale nebojte, není to vůbec špatný ;) Jediná ingredience, kterou doma nemívám, bylo psyllium, což je "rozpustná vláknina, která vzniká vyčištěním obalů semen jitrocele" - nic moc, co. Chuť to řekla bych žádnou samo o sobě nemá, ale prý je to super zdravé, dá se to dát i třeba jen tak do jogurtu nebo s tím zahustit vařené jídlo, tak proč ne. Akorát nezapomenout vždycky zapít velkou sklenicí vody, pro jistotu teda doporučuju i po konzumací tohohle chleba, jeden nikdy neví, žejo. Koupíte normálně v lékárně nebo ve zdravých výživách, velké balení tuším 300 g mě stálo asi 130 Kč. Psyllium je to, co drží chleba pohromadě místo mouky, takovej tak trochu rosol, plus ještě rosolovitý obal z chia semínek, tak se kdyžtak nelekněte :D Zbytek už jsou klasická semínka a ořechy - plátkované mandle můžete nahradit jinými, ale opravdu nadrobno nasekanými ořechy, aby se vám chleba nerozpadal. Jdem na recept:

Na jeden nízký bochníček:

140 g slunečnicových semínek
90 g celých lněných semínek
50 g plátkovaných mandlí nebo najemno nasekaných jiných ořechů
135 g ovesných vloček
20 g chia semínek (koupila jsem asi za dvacku v Albertu, paráda)
25 g psyllia
6 g soli
15 ml javorového sirupu nebo tekutého medu
3 lžíce rozpuštěného ghí (přepuštěné máslo) nebo kokosového oleje
375 ml vody

Postup:

Je to fakt super jednoduchý - nasypte všechny suché ingredience do větší mísy a pořádně promíchejte. V malé misce smíchejte všechny tekuté (vodu s javorovým sirupem a ghí), následně nalijte do mísy k suchým ingrediencím a chvilku promíchávejte, až zmizí všechna "přebytečná" voda a budete mít jenom mokře vypadající směs zrní. Připravte si silikonovou nebo normální formu na chlebíček, tu normální vymažte řepkovým nebo slunečnicovým olejem, a směs do ní přendejte. Na povrchu uhlaďte lžící nebo stěrkou, překryjte fólií a nechte min 2 hodiny nebo klidně přes noc bobtnat (hrozně divný slovo).

Troubu předehřejte na 180°C. Formu s budoucím superchlebem vrhněte do trouby a pečte 20 min, potom chleba opatrně vyklopte z formy buď na mřížku nebo na tenký plech (musí to být aspoň stejně velký jako samotný chleba, jinak se vám přes to ohne - true story), a vraťte na dalších 40 min do trouby dopéct. Hotový chleba by měl znít na poklep dutě a na povrchu být mírně hnědý, aby pak hezky křupal, takže až se do téhle fáze dostanete, vyndejte chleba z trouby a nechte dochladnout na mřížce. Vychladlý chleba krájejte ne moc zubatým nožem, jinak to bude fakt vypadat spíš jako ptačí sypání ;) Ideální kombinace je třeba s lučinou, avokádem a rajčetem, ať se teda držíme té zdravé linie aspoň pro dnešek ;)

Děkuju Susan za zajímavou výzvu, bez ní bych se asi do bezlepkového chleba nepustila, a tenhle si ráda někdy zopakuju. Nejvíc mi chutnají ty opečené okraje, takže ho asi natopinkuju, aby nebyl uvnitř tak měkký a aby super křupal prostě úplně celý krajíček. A že to teda je fakt jenom krajíček, protože chleba je dost nízký, tak se nelekněte ;)

Teď už tu snad nebude zas taková velká mezera, chystám se něco málo upéct kamarádovi na svatbu, takže to budu muset nejdřív vyzkoušet, abych si neuřízla ostudu, a o výsledky se pak s vámi ráda podělím ;)

PS: Blog bude pořád pod mým "dívčím" jménem, protože Blogger ho nezvládl přesunout pod můj nový emailový účet. No nic, to jenom pro info ;)

Meruňkové chutney

Dáme si malou pauzu od koktejlů ;) O víkendu jsme dostali košík (teda spíš kyblík) krásných meruněk ze zahrádky, a k němu rovnou i dvě skleničky meruňkové marmelády. No, přece nebudu nosit dříví do lesa, že jo, takže dělat další marmeládu by bylo zbytečný. Na druhou stranu, takový chutney z meruněk je jiná záležitost, která se hodí jak k sýrům, tak třeba k drůbežímu masu nebo na šunkový sendvič. Včera osobně vyzkoušeno ke kozímu sýru - velmi úspěšně :) Jediná nevýhoda je, že vám v bytě celkem solidně pojede vůně vařeného octa, možná jí dokonce budete cítit i druhý den, ale dá se to rozhodně přežít a sliznice vám to nerozpustí :D Recept je z webu BBC Good Food a oproti originálu vynechávám sladkou papriku, která mi tam nějak nesedí. Z kila meruněk budete mít přibližně 6 skleniček chutney, záleží na velikosti. Pokud se divíte, kde je nějaký Gelfix nebo jiná podobná vychytávka, tak vězte, že k zahuštění stačí pektin z jablek a ke konzervaci použitý cukr, takže nic dalšího netřeba ;) A teď už recept...

Meruňkové chutney:

1 kg meruněk, omytých
2 červené cibule
5 cm kousek zázvoru
2 jablka
2 červené chilli papričky nebo jednu větší (já použila jednu větší ancho chilli, která je taková "uzená")
1 lžička koření pěti vůní
1 lžička drcených kuliček pepře - já zvolila růžový
1 lžička soli
400 ml bílého vinného octa
450 g cukru (můžete použít i třtinový)

Postup:

Nejdřív je potřeba připravit sklenice. Troubu zapněte na 140°C. Nachystejte si nejméně 6 sklenic, pro jistotu klidně i víc, a důkladně je umyjte v horké vodě se saponátem, včetně víček. Víčka opatrně vyskládejte na utěrku tak, abyste se ideálně vůbec nedotkli vnitřku, a nechte vyschnout. Umyté sklenice naskládejte do trouby, můžete je klidně dát na plech pro snazší manipulaci, troubu vypněte a nechte v ní sklenice do vychladnutí. Když je dáte do trouby ve chvíli, kdy začínáte připravovat chutney, budete to mít tak akorát na plnění, protože horký obsah, jak známo, je lepší plnit do přinejmenším teplých sklenic. Takže je tam prostě nechte se vyhřívat a vrhněte se na přípravu samotného chutney ;) Do lednice si připravte malý talířek na zkoušení hustoty.

Omyté meruňky vypeckujte a nakrájejte na menší kousky. Cibuli, zázvor a jablka oloupejte, nahrubo nakrájejte a pak prožeňte robotem na hrubou kaši (pokud se vám rozbil mixér jako mně, musíte nakrájet všechno uvedené nadrobno ručně nebo mít někoho šikovného, kdo to udělá za vás). Chilli zbavte stopky a přidejte do robota nebo nadrobno nakrájejte - pokud neholdujete příliš pálivému, odstraňte semínka.

Do širšího hrnce přesuňte cibuli, jablka, zázvor a chilli (prostě všechno z robota), zalijte octem, přidejte všechno koření a sůl a přiveďte k varu. Otevřete okno a zapněte digestoř na co nejvíc to jde :D Snižte teplotu a nechte tak 5-10 min povařit, až všechno trochu povolí a občas zamíchejte. Teď už můžete přidat nakrájené meruňky, promíchat, znovu přivést k varu, snížit teplotu a vařit dalších 5-10 min, až meruňky trochu změknou, zase občas zamíchejte. Přichází poslední fáze - do hrnce nasypte cukr, promíchejte a nechte 25-30 min za občasného míchání vařit a houstnout na mírnějším plameni (u mě stupeň 6 z 9). Až chutney dostatečně zhoustne, tzn. když dáte lžičku na studený talířek, má to po chvilce konzistenci jako klasická marmeláda, máte hotovo.

Sklenice vyndejte z trouby a připravte si chňapku nebo utěrku, kterou je budete moct držet bez popálení (to chutney se totiž chvilku vařilo, víme, takže když budete sklenici držet jenom v ruce a nalijete do ní horký obsah, vůbec se vám to nebude líbit). Větší lžící nebo prostě čímkoli vhodným začněte plnit sklenice. Ideální je naplnit každou sklenici min 1 cm pod okraj, pokud je naplníte zase moc, budou se vám špatně otvírat, takže prostě tak nějak akorát. Na plnou sklenici opatrně našroubujte víčko, utáhněte a sklenici položte dnem vzhůru. Naplňte postupně všechny sklenice, pokud vám něco zbyde, můžete to dát jen tak do misky do lednice, kde by to mělo vydržet tak max týden. Jinak chutney ve sklenicích vydrží na chladnějším a tmavém místě až 1 rok.

Tak co, meruňky nasladko, nebo naslano? ;)