Šafránové hvězdičky

Nemůžu se s vámi nepodělit o hvězdu (doslova) našich letošních Vánoc - šafránové hvězdičky podle Ottolenghiho. Sbírají úspěchy mezi kolegy i přáteli, sama už sem jich spořádala aspoň půl kila a vy je prostě potřebujete - je jedno, kolik toho už máte napečeno, protože tohle je fakt must-do (a taky must-eat)! Je s tím trochu práce, ale nebudete litovat ;) Původní recept jsem trochu upravila pro delší trvanlivost, originál najdete zde, recept následuje...

Na těsto:

360 g hladké mouky
70 g hrubé rýžové mouky (ve zdravých výživách)
165 g krupicového cukru
špetka prášku do pečiva
3 hvězdičky badyánu, najemno rozdrcené nebo rozmixované
1 zarovnaná lžička vločkové soli (nebo půl lžičky klasické, obyč kuchyňské)
kůra z 1 pomeranče
semínka z 1/2 vanilkového lusku
250 g studeného másla, nakrájeného na stejně velké kostičky
1 vejce, lehce prošlehané vidličkou

Poleva:

190 g moučkového cukru
3 g šafránu
3 lžíce horké vody
1/4-1/2 lžičky vody z pomerančových květů
2 lžíce pomerančové šťávy
2 lžíce citronové šťávy (případně víc)

Na dokončení:

hrst nahrubo nasekaných pistácií

Postup:

Těsto je vlastně takové linecké, takže prosejte do mísy mouky, přidejte sůl, cukr, nadrcený badyán, kůru z pomeranče, prášek do pečiva i vanilková semínka a všechno promíchejte. Potom přidejte máslo a prsty začněte zpracovávat těsto na drobenku (promnete máslo s moukou mezi prsty) až dostane konzistenci takových větších drobků. Přidejte vejce a prohněťte těsto v kompaktní hmotu, která drží pohromadě. Těsto zabalte do fólie a uložte na hodinu do lednice.

 

Troubu předehřejte na 170°C, plech(y) vyložte pečícím papírem. Odpočaté těsto vyválejte na tloušťku cca 5 mm (silnější linecké) a vykrajujte hvězdičky, které naskládáte na plech aby měly mezi sebou aspoň 1 cm místo (prostě se hlavně nesmí dotýkat). Pečte zhruba 15-20 min, až mají světle hnědé špičky, v půlce pečení plech otáčím, aby se všechno upeklo rovnoměrně. Upečené hvězdičky nechte vychladnout a připravte si polevu.

 

Pistácie nasekejte nožem nahrubo, šafrán přelijte třemi lžícemi horké vody a nechte chvilku rozpustit a louhovat. Do misky nasypte moučkový cukr, přilijte šafrán i s vodou, vodu z pomerančových květů a ovocné šťávy. Pokud je poleva moc hutná, doporučuju na střídačku ředit citronovou a pomerančovou šťávou a ochutnávat, aby nebyla poleva moc sladká (citronové spíš víc). Konzistence je prostě jako klasická citronová poleva. Vychladlé hvězdičky potírejte polevou, nejlépe to jde jídelním nožem, a do ještě nezaschlé polevy sypněte pár kousků pistácií. Poleva zatuhne a oříšky budou pěkně držet :)

 

Hvězdičky je nejlepší skladovat ve vzduchotěsné nádobě (prodloužíte trvanlivost), ale v papírové krabici na cukroví to taky zvládají a zkazit se nestihnou :) Každopádně vydrží 10 dní bez úhony, do té doby je určitě udáte ;)

Letos bude ještě štola, slibuju!

Arašídové kuličky s tahini

V prosinci peču dokonce i nepečené cukroví (samozřejmě pouze obrazně), moje letošní novinka jsou tyhle ovesné kuličky s arašídovým máslem a tahini, které jsou hotové dřív, než řeknete crunchy peanut butter ;) Mám v zásobě ještě jeden vyzkoušený recept na cukroví od Ottolenghiho a jednu variaci na vánočku, nebojte, všechno bude, ale tradičně nestíhám. A to mi ještě chybí 3 dárky!

Na cca 20 kuliček o průměru 3 cm:

110 g jemných nebo rozmixovaných ovesných vloček
2 vrchovaté lžíce medu
2 vrchovaté lžíce crunchy arašídového másla
1 lžíce tahini
3 lžičky kokosového oleje
volitelně špetka soli

Postup:

Jednoduchost sama - prostě v míse všechno smícháte a rukama uplácáte kuličky, žádná věda ;) Pokud by byla hmota moc tekutá, přidejte lžičku ovesných vloček, pokud by nechtěla držet pohromadě, přidejte arašídové máslo. Et Voila!

Růžovo-malinový čokoládový dort

Děje se teď nějak moc věcí najednou a čas letí jako splašená mrcha, ale konečně jsem se dostala k dalšímu pečení a dalšímu příspěvku - tentokrát zase nějaký těžší kalibr, na zimu pod těma svetrama to na vás stejně nebude vidět ;) Navíc je dost sytý, takže jeden tenhle krasavec nám vyšel na 15 porcí - dobrý, ne?

 

Velmi vhodný narozeninový dort, který má v sobě nejen enormní množství čokolády, ale taky malinovou marmeládu a růžovou vodu, takže je to zase něco trochu jiného než obvykle. Naprosto jsem se poslední dobou zamilovala do Sonnentoru, takže kromě bio růžových poupat, které vidíte nahoře na fotce (a ke zdobení čehokoli jsou prostě báječný) máme doma ještě čaj Nadechnutí v lese (s jehličím!) a kurkuma chai latte (jakože kakao ale s kurkumou a zázvorem, ideální když je venku odporně a vypotřebujete rychle zahřát). Těžko říct, kde se moje posedlost zastaví, momentálně jedu na vlně čajů z různých zdrojů, takže zkouším na co přijdu :)

 

K té růžové vodě, která se přidává do náplně - nepřežeňte to, ale vážně. Když přidáte růžové vody moc, bude dort chutnat mýdlově a to je při té spotřebě čokolády zatracená škoda, takže heslo zní: méně je více. Sehnat jí můžete asi za 40 Kč v obchodech s arabskými a blízkovýchodními potravinami, v supermarketech jsem zatím neviděla, a nebo samozřejmě na internetu. Vydrží vám zřejmě velmi dlouho, protože do receptů je vždy potřeba jen opravdu malé množství, takže investice to bude jistě návratná. No a pokud růži nemusíte, můžete přidat do páru jinou chuť - třeba trochu vanilkového extraktu :)

Na dort o průměru 20 cm budete potřebovat následující...

Korpus:

200 g hladké mouky
35 g holandského kakaa
150 g třtinového cukru
175 g změklého másla
špetka soli
180 g kysané smetany
3 vejce
1/2 lžičky jedlé sody
1 zarovnaná lžička prášku do pečiva

Náplň:

5 vrchovatých lžic malinové marmelády
2-3 lžičky růžové vody

Poleva:

250 g kvalitní hořké čokolády (Belcolade, napůl 65% a 82%)
125 g smetany ke šlehání

 

Něco pěkného na ozdobu - ráda zdobím něčím, co už jídlo obsahuje, takže jsem zvolila růžová poupata a mrazem sušené maliny rozemleté na prášek (od Mixitu), ale použijte co se vám bude líbit a co zrovna máte (na zimu mě teda momentálně nic nenapadá, v sezóně samozřejmě poslouží čerstvé kyselejší ovoce). A nebo to klidně nechte jen tak, čokoláda je sama o sobě taky moc pěkná ;)

Postup:

Jako obvykle, začněte korpusem. Troubu předehřejte na 180°C, a buď jednu, nebo v ideálním případě 2 otevírací formy vyložte na dně a na bocích pečícím papírem. Aby líp držel na místě, stačí ho trochu podmazat nějakým obyč olejem. Pokud máte formu jenom jednu, připravte si aspoň ten papír i na druhé pečení, pak už to jenom rychle vyměníte a máte dopečeno raz dva. Můžete samozřejmě upéct i celý korpus najednou a pak ho jenom prokrojit, ale těsto má tendenci se uprostřed vyboulit a budete pak muset zbytečně hodně zarovnávat, takže pečení na dvakrát mi přijde vlastně jednodušší.

 

Do větší mísy prosejte mouku a kakao, přidejte prášek do pečiva, jedlou sodu a špetku soli a důkladně rozmíchejte. Ve druhé míse utřete máslo s cukrem, buď ručně vařečkou nebo elektrickým šlehačem, po jednom zašlehejte vejce a nakonec kysanou smetanu. I kdyby se vám zdálo, že je "mokrá" směs totálně hrudkovitá, ničeho se nebojte, to se spraví. Máslovou směs nalijte k mouce a ještě krátce prošlehejte, aby se všechno pěkně spojilo (a hrudky jsou pryč, malý zázrak moderní doby). Polovinu těsta (vážila jsem to a vyšlo to na cca 445 g) přesuňte do formy a lžící uhlaďte, přesuňte do trouby a pečte cca 15 - 20 min. Po 15 min vyzkoušejte párátkem a jakmile je čisté, vyndejte z trouby a nechte ve formě 5 min vychladnout, potom vyklopte na mřížku a nechte dochladnout úplně. Do vlažné formy už můžete dát pečící papír na druhé kolo a stejným způsobem dopéct i druhý plát těsta. Marmeládu rozmíchejte s růžovou vodou - lžičky přidávejte postupně a ochutnávejte, pokud by vám ujela ruka, nařeďte přidáním další marmelády a pak zužitkujte zbytek třeba na palačinky ;)

 

Ideální stav jsou korpusy rovné z obou stran, takže případný vypouklý vršek zarovnejte ostrým nožem, aby se dort lépe skládal. První korpus namažte z vrchu polovinou marmelády, druhý opět z vrchu druhou polovinou marmelády a omarmeládované strany připlácněte na sebe - skončíte tak s vrchním korpusem vzhůru nohama, takže máte krásný absolutně rovný vršek, který se lépe zdobí :)

 

Čokoládu nakrájejte na malé kousky a přesuňte do misky, smetanu zahřejte těsně pod bod varu (začne stoupat pára) a přelijte přes čokoládu. Nechte minutu stát a potom důkladně lžící nebo stěrkou rozmíchejte v hladkou hmotu. Pokud se čokoláda úplně nerozpustí, můžete opatrně polevu zahřát ve vodní lázni (spodek misky s polevou se nesmí dotýkat horké vody). Píšu opatrně, protože když to celé zahřejete moc rychle, z čokolády se oddělí tuk a budete mít polevu, kterou rozhodně nikam chtít dát nebudete (ověřeno osobní zkušeností). Pokud se vám tohle náhodou stane, není ještě vše ztraceno - co nejrychleji, dokud je směs ještě teplá, ji rozšlehejte elektrickým šlehačem (s normální metličkou) a všechno se zase krásně spojí dohromady ;) Hotovou polevu přesuňte na vršek dortu a uhlaďte. Pokud budete dort zdobit, nechte polevu aspoň hodinu zatuhnout a teprve potom se do toho pusťte. Dort doporučuju nechat přes noc odležet na chladnějším místě (kromě lednice klidně chodba, sklep apod.) a před podáváním nechat půl hodiny odstát při pokojové teplotě.

Při krájení si namočte nůž do horké vody, půjde to snáz a čokoláda se nebude lámat ;)

Kardamomové sušenky s čokoládou

Tenhle měsíc se radši vůbec nedívám na zůstatek účtu, protože je to opravdu smutná podívaná, ale tak jako všechny ty věci samozřejmě potřebuju ;) Strašně moc jsem potřebovala už docela dlouho i jeden z embosovaných válečků od polské firmy Valek. Je to krásný dřevěný kousek s laserově vyrytým vzorem, který bez námahy vyrobí úchvatný vzor na sušenkovém těstě, marcipánu a určitě to jde použít i třeba na čokoládu (stopro, musím si to nějak obhájit, žejo). No, takže když byly dny Marianne a mně do mailu přišla sleva v e-shopu Kitchennete, tak sem to jenom tak z povinnosti prošla, co kdyby náhodou měli něco zajímavýho, že, no a samozřejmě měli - embosovaných válečků tam mají mraky. Takže stačilo jenom půl hodiny vybírat vzor, vnitřně si obhájit tolik peněz za kus (krásnýho) dřeva a říct si, že je vlastně na to ta sleva, takže je to skoro zadarmo :D

 

A teď něco k použití - zkusila jsem recept od Kitchenette na její velikonoční sušenky, který jsem jenom trochu upravila a místo vanilky a růžové silice jsem přidala kardamom. Pekla jsem z poloviční dávky a i tak je toho celkem dost, takže pokud vyloženě nepotřebujete nakrmit regiment a chcete dělat spíš menší sušenky, úplně vám bude mnou uváděné množství stačit. Samozřejmě nemusíte vůbec používat speciální váleček, vzor se dá dodat i jinak (vypraný kus vzorované tkaniny, kousek tapety apod.), ale klidně můžete sušenky nechat jenom tak hladké. Vykrajovat taky nemusíte ničím speciálním, půjde to i třeba skleničkou. Ale fakt se moc prosím neochuďte o tu čokoládu, protože ta kombinace s kardamomem je vážně skvělá ;)

Těsto:

200 g hladké pšeničné mouky
70 g světlého cukru muscovado (nebo moučkového)
100 g studeného másla, na kostičky
1 malé vejce
1 vrchovatá lžička kardamomových tobolek

 

hořká čokoláda na dokončení, odhadem cca 100 g (čím kvalitnější, tím lepší výsledek, použila jsem Belcolade 64% kakaa) 

Postup:

Nejdřív lehce podrťte kardamom, abyste dostali z tobolek černá semínka. Tobolky a jiné tuhé části pak vyhoďte a nechte v hmoždíři jenom semínka, která nadrtíte na co nejjemnější prášek, kterého byste měli mít asi tak půl lžičky. Těsto na sušenky můžete buď zpracovat ručně - všechny ingredience smícháte ve větší míse, prsty zapracujete máslo do konzistence drobenky a pak lehce propracujete, aby těsto drželo pohromadě, nebo všechno nasypte do robota s třecí metlou, zapněte a počkejte si. Každopádně těsto nezpracovávejte zbytečně dlouho, aby sušenky byly po upečení pěkně křehké, takže když to drží pohromadě, už do toho nevrtejte. Těsto zabalte do fólie a nechte aspoň 1 hodinu odpočívat v lednici.

 

Připravte si vál nebo podložku, hladkou mouku na podsypávání, váleček, případně embosovaný váleček nebo něco jiného na zdobení a vykrajovátko. Troubu předehřejte na 170°C, dva plechy vyložte pečícím papírem a ideálně si udělejte v lednici místo, aby se tam jeden plech s připravenými sušenkami vešel (je to boj, já to znám). Z lednice vyndejte těsto, rozdělte na půlku, jednu vraťte do lednice a druhou lehce propracujte, aby se líp válela. Z těsta vyválejte placku asi tak 5 mm silnou, kterou pak můžete ještě přejet embosovaným válečkem nebo normálním válečkem a zdobícím prvkem, čímž se ještě trochu ztenčí - asi na 3 mm. Z připraveného plátu vykrajujte sušenky a skládejte je s menšími rozestupy na plech, který následně přesunete aspoň na 10 min do lednice než ho dáte do trouby. Vychlazené sušenky pečte podle velikosti - moje mají cca 5 cm v průměru a pekly se tak 6 min, takže záleží na velikosti. Doporučuju první várku opravdu dobře hlídat a jakmile začnou sušenky na okrajích trochu hnědnout, máte upečeno. Hotové sušenky přendejte opatrně z plechu i s papírem vychladnout na mřížku. Bude to chvíli trvat, ale postupným vykrajováním, vyvalováním, chlazením a pečením jednou zpracujete všechno těsto a budete mít upečeno ;)

 

Ve vodní lázni (menší kastrůlek ve větším kastrůlku, ve spodním se mírně vaří voda a ten vrchní se dnem vody nedotýká!) rozpusťte čokoládu, sušenky po jedné namáčejte dle libosti a odkládejte zatuhnout zpátky na pečící papír. Za cca 1/2 hodiny po počokoládování už s nimi můžete manipulovat a samozřejmě je tím pádem i sníst :) Skladovat doporučuju ve vzduchotěsné nádobě, takže ideálně krabičky na pracovní oběd.

 

Plánuju takhle určitě zdobit minimálně i část letošních lineckých a perníčků, protože jsem z toho válečku strašně nadšená!

 

 

 

PS: Vzor je srdce a květy, kdyby se vám náhodou taky líbil ;) Ale i ty ostatní byly super, takže těžká volba...

Matcha smoothie

No konečně! Samozřejmě se trochu stydím, že jsem tak dlouho nepřinesla žádný nový objevný nejlepší z nejlepších recept, ale léto je na pečení tak trochu samostatná kategorie. Ono totiž když je venku devětadvacet, tak se mi nechce ještě přitápět troubou, a pokud myslíte na nepečené nebo přímo studené dezerty, tak v tom vedru se mi nechce dělat ani s tím. Navíc v práci jsem poslední dva měsíce dost vytížená, zřejmě nastanou i nějaké změny, k tomu nějaké to cestování a tak... no konec omluvy, zase tak úplně jsem se neflákala, ale většinou jsem páchala jenom recepty, které už mám vyzkoušené a najdete je tady ;)

Tak, ale dneska máme přece jenom takovou novinku (na poměry mého blogu), protože zdravých věcí tu až tak moc nenajdete, co si budem povídat. No, ono je to i raw, ale to není primárním účelem, i když v rámci pestrosti jídelníčku určitě neuškodí vyměnit pro jednou klasické mléko za kokosové (případně jiné rostlinné, např. mandlové nebo tak něco). Ještě mě hrozně láká vyzkoušet nějaký raw dort jako zdravější alternativu, protože co se sladkostí týče, jsem ochotná vyzkoušet téměř cokoli. Téměř, jako třeba žádnej hmyz, rozumíme si. Hlavním účelem ale bylo zakomponovat nějak do snídaně matchu, velmi to opěvovaný zázrak a všelék. Nesporně zdravá bude, o tom žádná, akorát mi tak nějak nesedí moc do pečení - co zdravého v tom zůstane, když to necháte upéct třeba na 180? Ale třeba se mýlím, může být. Každopádně v nezpracované formě mi to přišlo vhodnější, takže pokud si nechcete dělat přímo jenom čaj z čisté matchy, můžete začít touhle snídaňovou alternativou, která vás slušně nakopne ;) Akorát je potřeba na to myslet už večer, aby to ráno bylo raz dva.

Na 2 sklenice:

1 zralý banán
hrst ovesných vloček
15 kešu ořechů, nesolených
10 mandlí, nesolených a klidně neloupaných
250 ml vody (nejlepší je převařená nebo odstátá)
2 lžíce tekutého medu, případně víc podle chutí
1 lžička matcha prášku
1 malá plechovka kokosového mléka (použila jsem Franz Josef, 165 ml)
libovolně jakákoli semínka pro zpestření

Postup:

Je to opravdu velmi prosté - do větší sklenice nebo misky nasypte vločky, ořechy a případně semínka, pokud používáte, zalijte vodou, přiklopte nějakým víčkem nebo jakkoli jinak zakryjte a nechte přes noc stát na lince.

 

Do nádoby mixéru vylijte nabobtnalé vločky s ořechy i všechnu vodu, kterou nevsákly, přidejte banán, kokosové mléko, med a matchu a pořádně rozmixujte. Čím déle, tím jemnější smoothie bude, ale zase to nemusíte přehánět, nějaké 3-4 minuty by měly stačit ;) Ochutnejte a případně doslaďte, jinak už stačí jenom zapíchnout brčko a můžete snídat.

 

Vzhledem k vločkám a ořechům i jedna sklenice celkem zasytí, takže můžete použít jako lehčí snídani nebo ideální dopolední svačinu :)

Pečené meruňky s čokoládovou omáčkou a kešu ořechy

 

Fotka nic moc, já vím, ale měli jsme hlad, chápete :D Každopádně, zase pro jednou dezert z kategorie easy-peasy, kterým snadno přeměníte čerstvé kyselejší ovoce ve sladkou tečku a ani se nemusíte moc namáhat. Zvolila jsem meruňky, protože kombinace meruňky-čokoláda-kokos (který tam přijde spolu s kešu) mi přijde úplně báječná, ale upotřebíte klidně i třeba broskve nebo švestky. Kromě dezertu vám ale dneska dám i tip na super hlavní chod, který doporučím zejména milovníkům sushi, protože obsahuje syrového lososa, kromě toho taky smaženou cibulku, makadamové ořechy a moc dobrou zálivku. Pokud už z popisu začínáte trochu slintat, rozhodně se podívejte na tenhle recept na salmon poke na Seriouseats a pak mi dejte vědět, jestli chutnalo, protože nás to teda nadchlo ;) Jen pro info - poke je salát ze syrové ryby, který pochází z Havajských ostrovů, tradičně se připravuje z tuňáka nebo chobotnice, ale vyzkoušená variace s lososem byla každopádně taky skvělá, takže se nebojte a pusťte si do jídelníčku trochu exotiky ;)

Na 4 menší porce (1 porce=1 ramekin):

4 meruňky
4 lžičky medu (případně víc - podle sladkosti ovoce)
50 g hořké čokolády (64 % Belcolade)
50 g smetany ke šlehání
50 g kešu ořechů
30 g strouhaného kokosu (může být i sušený nebo mražený)
1/2 a 1/2 lžičky kokosové oleje (nebo případně řepkového)

Postup:

Troubu zapněte na 200°C, meruňky omyjte a rozkrájejte na čtvrtky. Připravte si zapékací mističky nebo ramekiny, případně jednu větší misku, ze které pak vykouzlíte jednotlivé porce. Meruňkové čtvrtky položte do misek řeznou plochou vzhůru a pokapejte medem - pokud máte ovoce kyselejší, klidně přimedujte. Takhle připravené přesuňte mističky do trouby na 10 min, pak je zkontrolujte a přidejte dalších 5 - 10 min podle propečenosti - cílíte na měkké, ale ne rozblemcané, takže by si ovoce mělo zachovat tvar. Upečené meruňky vyndejte a nechte v mističkách při pokojové teplotě.

 

Omáčka je taky úplně jednoduchá - smetanu nalijte do rendlíku, ohřejte pod bod varu a občas promíchejte. Čokoládu nakrájejte na menší kousky a nasypte do misky. Když ze smetany začne stoupat pára, přelijte s ní čokoládu, nechte minutu stát a potom lžící rozmíchejte do hladké omáčky. Nechte stát při pokojové teplotě a připravte posypku.

 

Na oříškovou posypku už jenom opražte na pánvi nejdřív kokos na první 1/2 lžičce oleje, do světlounce hnědé barvy a přesypte do misky. Pánvičku vytřete do sucha papírovou utěrkou a na zbylém oleji opražte kešu oříšky, opět do světle hnědé barvy. Kešu ořechy nahrubo nasekejte, smíchejte s kokosem a máte vlastně hotovo.

 

Meruňku v misce přelijte čokoládovou omáčkou, posypte dle libosti oříškovou posypkou a můžete se do toho pustit :) 

 

PS: Zbytek čokoládové omáčky se dá v pohodě uchovávat v lednici přinejmenším několik dní a určitě vám nemusím říkat, že bude skvělá třeba na banán s trochou šlehačky, na maliny nebo na palačinky ;)

Ostružinový koláč s vanilkovým krémem

To bylo tak. Jeli jsme se s M. podívat za děckama (už tady v tom Brně bydlím asi fakt dlouho) na tábor do hlubin moravských lesů a přispět samozřejmě moudrou radou ohledně čehokoli. Radit nikdo moc nechtěl (překvapivě), takže M. s klukama zastali aspoň roli námezdní síly a připravovali večerní oheň. Jako ne že bych nechtěla pracovat, ale zase všeho moc škodí, takže jsem radši dopředu dala vědět, že bych spíš vyrazila na sběr lesních plodů, zejména hub a ostružin, aby si náhodou někdo nemyslel, že bych taky mohla třeba řezat dříví nebo tak něco ;) Nakonec jsme šli dvě + prcek s kotlíkem a optimistickou vidinou, že se bude brzo plnit (zejména těma houbama by to šlo mnohem rychlejc, ale tak příště). Houba ani jedna, ale je fakt, že jsme šli spíš po cestách a do lesa se moc nepouštěli. Na druhou stranu ostružin bylo docela dost, takže za chvíli už byl kotlík do půlky plný a to nám úplně stačilo. Prcka už to taky nebavilo a zbytek cesty nám házel na záda bodlákový kuličky, takže paráda :D Ale tohle není konec zápletky! Šla jsem se pak podívat za klukama, jak jim to pěkně jde, a shodou okolností byli ve stínu u obřího naleziště ostružin. No a mě se zmocnil tak trochu amok, pocit, že musim sesbírat všechno na co dosáhnu a případně i když na to nedosáhnu, takže nedbaje kopřiv a šlahounů plných trnů jsem ten kotlík prostě dosbírala skoro plnej. Pocit pokračoval i druhý den a ještě než jsme ráno odjeli zpět do civilizace, tak jsem ukořistila poslední hrst ostružin protože přece to tam nemůžu jen tak nechat, že jo ;) Ano, sem trochu cvok, mám poškrábaný ruce i nohy a v sobotu asi vyrazím na borůvky :D

 

Ostružiny jsem rozdělila na dvě části, z jedné upekla tenhle koláč (přesně teda dva malé koláčky) a druhou zamrazila na horší časy. Tenhle koláč je ovšem velmi variabilní a můžete do něj použít jakékoli trochu nakyslé ovoce, aby to dobře ladilo se sladkým krémem. Není to vlastně vůbec nový recept, ale spíš spojení pár věcí z několika předchozích receptů, abyste mohli upotřebit aktuální ovocný nápor. Množství ovoce uvádím v jednotkám objemu, protože nepředpokládám, že byste si do lesa brali váhu a i na trzích jsem spíš viděla tohle drobné bobulové ovoce prodávat po litrech, takže mi to přijde praktičtější. Rozhodně přidejte do krému ten vanilkový lusk, protože kombinace vanilka - ostružina je prostě geniální! Křehké těsto už znáte, vanilkový krém tu už taky byl jako custard zde, takže nic nového pod sluncem, ale chutnat vám to zaručeně bude ;)

Na 1 koláč o průměru cca 23 cm:

250 g hladké mouky
50 g moučkového cukru
125 g studeného másla
1 velké vejce
špetka citronové kůry

500 ml smetany ke šlehání
4 žloutky
1 celé vejce
30 g cukru
1 vanilkový lusk

0,5 litru ostružin (malin, borůvek, višní, rybízu...)

Postup:

Začněte těstem, nebude mu vadit strávit chvíli v lednici a spíš mu to naopak prospěje (můžete ho udělat i den předem). Do velké mísy nasypte mouku, smíchejte s cukrem a citronovou kůrou. Máslo vyndejte z lednice a nakrájejte na přibližně stejně velké kostičky, vejce v misce prošlehejte vidličkou. Máslové kostičky přesuňte k mouce a prsty začněte zpracovávat na konzistenci drobenky. Pracujte spíš rychle a moc se s tím nemažte, jinak bude těsto zbytečně tuhé a ne křehké, takže jakmile to jakže takž drží pohromadě, přidejte vejce, nejdřív ho trochu zapracujte vidličkou a následně ručně. Jakmile máte hmotu odpovídající těstu (když bude sem tam hrudka másla, tak to nevadí), zabalte ho do potravinové folie a pošlete odpočívat do lednice.

 

Dál budete potřebovat krém, že ano. Do rendlíku nalijte smetanu, vanilkový lusk podélně rozřízněte, vydlabejte tupou stranou nože semínka a spolu s celým luskem je přihoďte do smetany. Nechte na plotně zahřát na teplotu pod bod varu (začne stoupat pára), nevařte, občas promíchejte (já zahřívám na stupeň 7). Ve větší misce (kam se vejde následně i ohřátá smetana) promíchejte vejce s cukrem a připravte si k ruce ještě jednu čistou misku, do které potom přelijete hotový krém, aby vychladl. Tak dál - jakmile je smetana horká, přilijte naběračku po stěně misky k vejcím a promíchejte metličkou, zopakujte ještě jednou, až se směs vajec se smetanou ohřeje (chceme to ohřát postupně, aby se vejce nesrazila). Jakmile je směs ohřátá, nalijte k vejcím zbytek smetany a promíchejte metličkou. Rendlík umyjte, vraťte na plotnu a přesuňte do něj zpátky základ budoucího krému. Pomalu zahřívejte na středním žáru (stupeň 5 nebo 6, záleží jak si věříte) a neustále míchejte. Po pár minutách začne směs houstnout do konzistence vanilkového pudingu a to už je čas ji přelít do připravené čisté misky a nechat vychladnout. Heslo zní: hlavně míchejte! Se škraloupem si nelamte hlavu, pak ho tam rozmícháte a nebude to vůbec poznat ;)

Další fáze je pečení koláčového korpusu, takže si připravte formu, váleček a podložku nebo vál. Těsto vyndejte z lednice, trochu rukama propracujte, aby se lépe válelo, podsypte si podložku trochou hladké mouky a vyválejte z těsta přibližný kruh o tloušťce tak 3 mm. Těsto přesuňte do koláčové formy (můžete ho namotat opatrně na váleček, pokud by se vám špatně přenášelo) a přitiskněte ke krajům. Klidně nechte okraje na vrchu i přečnívat, olámete je pak z upečeného koláče a těsto se aspoň ve formě nesmrskne, kdybyste ho málo napěchovali na strany ;) Formu s těstem přesuňte zpátky do lednice a zapněte troubu na 180°C. Když je trouba předehřátá, vyložte ještě dno formy pečícím papírem a nasypte na něj zátěž pro pečení na slepo - fazole, rýže, však to už znáte. Koláč dejte do trouby a pečte 10 min, potom odstraňte zátěž a pečte dalších 10 - 15 min do světle hnědých okrajů. Upečený korpus nechte pár minut vychladnout ve formě a potom přesuňte dochladnout na mřížku.

 

No a teď už to jenom spojíte. Zchladlý krém ještě jednou rozmíchejte metličkou a nalijte nebo lžící přesuňte na vychladlý koláčový korpus. Ostružiny buď můžete jen tak rozházet po povrchu, jak vám to přijde pod ruku, nebo je tam prostě jednu podruhé narovnejte jako já. Hotový koláč dejte ještě aspoň na 2 hodiny do lednice a pak už se do něj můžete pustit ;)

 

 

 

PS: Jednu houbu jsem nakonec přece jenom dostala - viděla jsem jí z auta na stráni cestou z tábora, krásnej hříbek, takže jelikož byl Marťa tak laskav a zastavil, s triumfálním pocitem jsem jela do Brna s jednou houbou v ruce ;)  

Frozen yoghurt s mangem a kandovaným zázvorem

Léto, teplo, prázdniny (teda pro nebohý pracující lid ne, ale co naděláte), takže dneska si dáme tu slíbenou zrmrzku. Je to teda úplně přesně frozen yoghurt (původní recept jsem vyštrachala na seriouseats.com), tedy mražený jogurt. Jestli vám v hlavě taky vyskočilo "Mám tady mražený jogurt. Říkám mu mrogurt." tak jsme asi na stejný vlně, jestli ne, můžete si to pustit tady :D No ale dost srandiček, určitě chcete ten recept, žejo. Základem je celkem nepřekvapivě bílý jogurt, sáhněte po nějakém hodně smetanovém (použila jsem Choceňský, takže dávám poměry všeho podle něj), čím větší je obsah tuku, tím líp se vám pak se vzniklou zmrzlinou bude manipulovat při servírování. Pokud by jogurt obsahoval hodně vody, zmrzne to úplně na kost, takže to neošiďte. K lepší konzistenci pomáhá i přidaný cukr, nebojte, není to přeslazené, slibuju ;) Jogurt a cukr jsou takový základ, který pak můžete libovolně ochutit. Já sem zvolila zralé mango a kandovaný zázvor, použít můžete asi jakékoli ovoce, oříšky, našla jsem i recept s bílým vínem, takže klidně ozkoušejte co vás napadne. Postup je stejný jako u všech zmrzlin, buď to hodíte do mašinky nebo budete jednou začas promíchávat, však to už znáte :) Množství z receptu je to pravda celkem velké, ale zase vám aspoň chvíli vydrží, nebo si teda udělejte poloviční dávku, kdyby to jinak nešlo... ;) Pokud máte zmrzlinovač Bosh MUM jako já, budete tohle množství muset šlehat na dvakrát, ale to jen tak pro pořádek.

Na cca 12 porcí:

760 g smetanového jogurtu (dva velké kelímky Choceňského)
170 g krupicového cukru
1 zralé mango
šťáva z 1/2 citronu
1-2 lžíce moučkového cukru
40 g nahrubo nasekaného kandovaného zázvoru (balený mají třeba v Tescu)

Postup:

Pokud používáte zmrzlinovač, nechte jeho šlehací nádobu dostatečně dlouho předem namrazit. Kandovaný zázvor nakrájejte nahrubo (ne moc velké kousky, ono to pak zmrzne a jde to blbě kousat), mango rozkrájejte na kousky libovolné velikosti bez slupky a pecky, protože ho stejně budete mixovat. Kousky manga, šťávu z citronu a lžíci moučkového cukru dejte do mixéru (takového toho na koktejly, víme) a rozmixujte na pyré. Ochutnejte a případně doslaďte zbylým moučkovým cukrem - chlad trochu ubere na intenzitě chuti, takže i co se vám zdá při pokojové teplotě sladké už moc, bude nakonec akorát, tak na to myslete. K mangovému pyré přidejte jogurt a všechen krupicový cukr a mixujte, dokud se cukr nerozpustí a vy budete mít krásnou hladkou homogenní hmotu. Celou nádobu přesuňte na min. 1 hodinu (ale klidně i 24 hodin, vyzkoušeno) do lednice nachladit.

Pokud máte přístroj, tak teď začíná chvilka flákání. Namraženou nádobu vyndejte z mrazáku, zapněte šlehání a pomalu do ní přelijte polovinu jogurtové hmoty (nebo pokud máte velký zmrzlinovač tak to tam hoďte klidně najednou), zbytek vraťte do lednice. Přisypte polovinu nakrájeného kandovaného zázvoru a nechte zázrak techniky konat. Na pozorování to není vůbec špatný ;) Když už má hmota konzistenci zmrzliny jak si představujete, přendejte jí do plastové nebo jiné mrazuvzdorné nádoby a strčte do mrazáku. Postup opakujte se zbylou polovinou jogurtu i zázvoru a dejte taky zamrazit. 

Když přístroj nemáte, přesunete vychladlou směs do mrazuvzdorné nádoby a celé to dejte do mrazáku. Z mrazáku každých 45-60 min vyndejte, prošlehejte ručním šlehačem a zase vraťte. Až budete tuhle legraci dělat podruhé, přidejte nasekaný zázvor, v částečně zmrzlé hmotě se kousky lépe rozmístí a neudělají jeden velký chuchvalec. Cvičení se šlehačem zopakujte min 3x, klidně i vícekrát - zmrzlina bude hladší. Další variantou je místo do nádoby od zmrzlinovače dát směs do kovové nebo skleněné mísy, kterou postavíte do větší mísy plné ledu a 20 min budete pomalu šlehat ručně - sama jsem nezkoušela, ale zní to celkem smysluplně, takže když to vyzkoušíte, dejte mi rozhodně vědět jestli to funguje.

 

Ideální konzistence k servírování jsem dosáhla po 3 hodinách v mrazáku, pokud budete mrazit déle, nechte zmrzku před servírováním 10 min povolit, aby se líp nabírala.

 

Je to studený, sladký ale osvěžující a dobrý ;) A ani neobsahuje benzoan draselný :D

 

Citronový dort s pistáciemi

Slíbila jsem dort a tady ho máte. Původně jsem si chtěla upéct něco k narozeninám (už sem zase o rok starší, je to fakt děs), ale moje skvělá maminka mi upekla úchvatnou roládu s čokoládou a borůvkama, takže nebylo třeba. Ale něco s citronem a pistáciemi jsem chtěla spáchat už asi měsíc, takže když se M. vrátil po pár dnech ze služebky, pojala jsem to jako dort "vítací" a bylo.

Co se týče receptu, dovolím si několik poznámek. Jako tuk se používá olivový olej. Záleží na vás, jaký zvolíte - my máme doma hodně "ostrý" z Benátek a dort by asi spíš snesl něco víc jemného, takže pokud byste měli s chutí olivového oleje v dezertu vyložené problém, můžete použít i nějaký neutrální, třeba řepkový. Citrony jsou potřeba tak 3 - 4 podle velikosti a nesmíme zapomenout na pistácie, žeano. Miluju pistácie! Takže jsem koupila celkem 60 g, 30 g jsem dala do korpusu, cca 15 g jsem nakrájela na zdobení a zbytek jsem si v průběhu pečení nacpala do pusy, takže jestli to máte stejně jako já, udělejte si rozhodně pistáciovou rezervu :) Korpus je díky jogurty vláčný a navíc ho pak ještě napustíte sirupem, takže jeho poživatelnost je oproti jiným dortům bez promazání krémem zvýšena a možná bych i řekla, že je druhý den o trošku lepší ;) Jako ozdobu jsem kromě sekaných pistácií opět využila směs květů a koření od Sonnentoru Všechno nejmilejší, ale můžete použít i třeba jen samostatné růžové plátky nebo taky klidně jenom pistácie, bude to vypadat dobře i tak. Pokud nemáte doma vodu z pomerančových květů, tak se to taky nezblázní, ale je to s ní rozhodně lepší a lahvička na milion použití vás vyjde na třicet kaček, tak o tom zauvažujte ;) Inspirovala jsem se zde, pokud byste chtěli originální recept.

Na dort o průměru 20 cm:

180 g hladké mouky
1 zarovnaná lžička kypřícího prášku
1/2 lžičky jedlé sody
špetka soli
3 vejce
100 g třtinového cukru
180 g hustého bílého jogurtu (můžete použít řecký, Hollandii nebo nějaký smetanový, ale žádný odtučněný hrůzy)
170 ml olivového oleje (nebo viz úvod)
80 ml citronové šťávy
nastrouhaná kůra z půlky citronu (preferujeme chemicky neošetřený nebo řádně vydrhnutý)
30 g nahrubo nasekaných pistácií

Sirup:

šťáva z půlky citronu
2-3 lžíce krupicového cukru
1 lžička vody z pomerančových květů

Poleva:

šťáva z půlky citronu
moučkový cukr k dosažení ideální konzistence

Na dokončení: sekané pistácie a případně další věci dle libosti (směs květů a koření, citronová kůra)

Postup:

Troubu předehřejte na 170°C, otevírací dortovou formu vyložte pečícím papírem. Jinak je to vlastně klasika - v menší misce smíchejte mouku, prášek do pečiva, sodu, nasekané pistácie, sůl a pořádně promíchejte. Ve větší míse promíchejte jogurt, citronovou šťávu a kůru a olivový olej, dobře promíchejte. V ještě jedné vhodné misce prošlehejte šlehačem vejce, až zesvětlají, potom přidávejte postupně cukr, až celá směs trochu zhoustne a nabyde. Vaječnou hmotu teď stěrkou opatrně smíchejte s jogurtovou směsí a následně stejně opatrně zapřekládejte moučnou směs do té jogurtovo-vaječné - chcete uchovat co nejvíc vzduchových bublin, aby byl výsledný korpus pěkně nadýchaný, chápeme se. Těsto přendejte do připravené formy a pečte cca 25 - 30 min, výsledný korpus by měl mít světle hnědou barvu. Zkuste špejlí, upečený korpus nechte 10 min vychladnou ve formě a potom přendejte na mřížku, kde dochladne úplně.

V mezičase při chladnutí ve formě si vyrobte sirup - šťávu z citronu a cukr smíchejte v rendlíku a zahřívejte, až se cukr rozpustí. Potom ochutnejte a případně doslaďte, pokud byste křivili pusu ;) Až bude sladkokyselost ideální, přidejte vodu z pomerančových květů a promíchejte. Sirup chcete nalít na ještě teplý korpus, takže jakmile ho přendáte na mřížku, máte ideální příležitost - vršek korpusu zhusta propíchejte párátkem, aby se měl sirup kudy vsáknout, a potom korpus lžící sirupem polijte. Klidně může stéct i na boky, vůbec nevadí. Teď už nechte budoucí dort úplně vychladnout.

Když je korpus vychladlý, připravte si citronovou polevu - do mističky s vymačkanou šťávou z citronu postupně přisypávejte moučkový cukr, až dosáhnete požadované konzistence. Poleva by se měla dobře nanášet, ale zase by neměla být moc tekutá, aby vám na tom dortu vůbec držela, žejo. Zbytek pistácií, co jste nestihli sníst, nahrubo nasekejte. Hotovou polevu naneste na dort, posypte pistáciemi a případně dalším zdobením a nechte zaschnout.

Příště bude zmrzka ;)

Stovku dávám za 2 roky a 8 měsíců

Trvalo to docela dlouho, ale nakonec se to přece jen stalo - dnešní post má pořadí 100.! Doufám, že mi u té příležitosti prominete trochu nostalgie a malou rekapitulaci. 

 

Před třemi lety (bez jednoho měsíce) jsem se přestěhovala z Prahy do Brna. Před dvěma lety a osmi měsíci jsem začala psát tenhle blog. Souvislost je tam velká, přistěhovala jsem do města, kde jsem skoro nikoho neznala, nikdy nežila ani nestudovala, takže ze začátku to nebylo úplně moje nejspolečenštější období. Nový byt, nová práce, nové všechno a zároveň všichni moji přátelé i rodina byli někde úplně jinde. Tak jsem začala péct a psát blog. Nebyl to ze začátku úplně záměr, spíš jsem potřebovala něco dělat a s upečeným koláčem vás na návštěvě vždycky pěkně přivítají, takže proč ne. Vzniklo to jako takový online archiv vyzkoušených receptů, ke kterým se budu moct vždycky vrátit (nebo někdo jiný). Ani dneska to není o tom, že bych všechny recepty sama vymýšlela, spíš nějaký vyzkouším, doplním, upravím, zkombinuju s jiným, nafotím a dám sem, aby ta práce nepřišla vniveč a nikdo další už to nemusel dělat takhle složitě. Hodně mě ze začátku bavily i výzvy Daring Bakers, které ale poslední dobou už nejsou tak zajímavé, nejsou to výzvy s velkým V, nad kterými bych musela přemýšlet a na které bych se těšila, takže jsem se posunula zase někam jinam. Teď prostě jen peču (a sporadicky vařím), co se mi líbí a přijde mi zajímavé, fotím (snad už trochu líp než na začátkui když zrovna ty knížky se fotily fakt děsně) a dávám to všechno sem, kde to i pár lidí čte, což mi na začátku přišlo jako děsný ufo ;) To by byla ta nostalgická část, a teď něco praktického.

 

Když mám náladu na pečení a hledám dobrý recept, dívám se nejčastěji na www.bbcgoodfood.com, www.seriouseats.com, http://cooking.nytimes.com a nebo na web The Guardian (sloupek Ottolenghiho ale i dalších autorů). Nechodím ale jenom na net, jsou dny, kdy strávím celý večer s kuchařkou, protože papírové klasické knížky mám tak nějak ráda víc než jenom webové stránky, a často jsou i předmětem mých narozeninových nebo vánočních přání (dobře se balí do papíru, takže doufám, že to dárci náležitě oceňují - taky jsem mohla sbírat třeba lodě v lahvi nebo vycpané ptactvo). No a teď se konečně dostávám k tématu dnešního postu - chci vám ukázat sedm svých nejoblíbenějších a/nebo nejvyužívanějších kuchařek a něco málo k nim napsat, kdybyste si je třeba chtěli taky pořídit jako zdroj inspirace. Takže tady je moje oblíbená sedmička:

1. Bouchon Bakery, Thomas Keller

Tohle je můj ekvivalent Bible, úplně beze srandy. Záběr od francouzské klasiky přes spoustu cukrářských technik, různá těsta, bonbóny, makronky, chleba, prostě všechno. Detailně popsané, někdy doplněné obrázkovým postupem, s naprosto přesně dávkovanými ingrediencemi. Přivezla jsem si jí z Londýna, málem jsem kvůli tomu překročila váhový limit příručního zavazadla, ale stálo to za to do poslední libry. Nevím, jestli se prodává i v českém překladu, ale v angličtině se to v pohodě dá. Značka: must have pro nadšence! 

2. Vánoce s Nigellou, Nigella Lawson

O téhle knížce už jsem tady psala tolikrát, že jí určitě znáte. Je to moje nejoblíbenější čtení na zimní večery a to nejen kvůli skvělým receptům. V téhle knížce najdete pravé comfort food, spoustu cukru a másla a pečeného masa a chutney, včetně dobře popsaných postupů. V českém překladu je občas nějaký fail, když překladatel tolik nevaří a třeba špatně přeloží název koření, ale nic co by se nedalo přežít. Minulý rok se prodávala v Neoluxoru za 199,- Kč a tahle cena nedosahuje ani ň z hodnoty, jakou tahle kuchařka má. Nemusíte vůbec umět žádné speciální techniky, všechno je jednoduché a blbuvzdorné. Must have i když nejste nadšenci, z téhle knížky vyžijete ještě nekonečně zim.

3. Lomelino's Cakes, Linda Lomelino

Vymodlená dortová kuchařka od Lindy Lomelino, která píše blog Call me cupcake. Dlouho jsem čekala, než se přeloží do angličtiny a když se konečně stalo, musela jsem jí koupit úplně hned. Obsahuje postupy a dobré recepty a hlavně úžasné fotky, na které bych se mohla dívat celej den. Vlastně to dělám, protože v práci na ploše počítače a na telefonu mám jako pozadí její fotky dortů a sladkostí - je to trochu masochismus, ale když jsou tak pěkný!

4. Deník Dity P., Dita Pecháčková

 

Dárek od M. k narozeninám těsně před přestěhováním do Brna - přečetla jsem úplně celou včetně okolního povídání, což teda u moc kuchařek nedělám (čest výjimkám). Je to pokladnice klasik typu kynuté chodské koláče nebo domácí vanilkový puding, ale i slaných vychytávek - miluju linguine s arašídovou omáčkou. Fotky jsou hodně stylizované, ale pěkné, a rozhodně mě knížka baví víc než seriál na ČT1. Ditu jsem měla ráda už jako šéfredaktorku časopisu Apetit, který jsem v jejích dobách i odebírala jako předplatitel, ovšem ty doby dávno minuly a tenhle časopis už se u nás doma pár let nevyskytuje. Nicméně, Deník Dity P. doporučím jakou součást každé domácnosti, protože recepty jsou dobré, klasické i zajímavé.

5. Sladké bary, Stáňa Mutlová

Zakoupeno v zimě, po naprostém uchvácení fotkama. V koutku duše bych taky někdy chtěla nějaký takový pěkný sladký bar, ale zase na druhou stranu moc nemusím umělá barviva a fondán, takže to půjde asi těžko zkombinovat :D Ale tak třeba někdy zvládnu nějaký nechemický sladký bar i tak ;) Každopádně je to kniha pro spíš užší publikum, takže pokud vás pečení až tolik nezajímá, tuhle nepotřebujete (ale je fakt pěkná).

6. Vegetariánská kuchyně pro labužníky, Bettina Mattheaiová

Z téhle knížky spíš vařím než peču, ale i dezerty jsou fajn - třeba panna cotta z kokosového mléka nebyla vůbec marná. Maso vaříme doma spíš míň než víc, takže inspiraci bereme prakticky neustále. Naprostá pecka je směs koření na houbové ragú, používáme i do jiných houbových receptů. 

7. The Weekend Baker, Paul Hollywood

Nejnovější přírůstek a zároveň láska na první pohled. Paul Hollywood je porotcem v britské soutěži The Great British Bake Off, kterou naprosto zbožňuju, sleduju a tak vůbec. Obsahuje slané i sladké recepty z různých zemí, churros už jsou na mém pomyslném to-do-listu a určitě nezůstanu jenom u nich. Přivezl M. z pracovní cesty, u nás se tuším zatím ještě neprodává, ale až bude, jděte do ní!

 

No a to je pro dnešek všechno, milí čtenáři. Díky, že čtete, doufám, že někdy i pečete a na příště vám slibuju easy citronový dort s pistáciemi a jeden zmrzlinový recept ;)

PS: Kdybyste měli nějaký tip na zajímavou kuchařku, sem s ním!

Ricotta, díl 2. - ricotta dolce

Sì sì, dneska si dáme dezert k prvnímu dílu, takže o víkendu si můžete udělat malý kulinární projekt a sfouknout to z jedný vody načisto ;) Dezert je to úplně jednoduchý, časově nenáročný a oplývá určitě i dalšími superlativy, které si jenom vymyslíte, dokonce to ani pro změnu není úplná kalorická bomba, takže není nad čím přemýšlet. Nemusíte nutně použít jahody, maliny nebo třešně budou taky fajn, jediné, co byste ale použít měli, je ta ricotta, takže co dál:

Pro 2 osoby jako ideální dezert:

120 g ricotty (co vám zbyla z tortellin, žeano)
2-3 lžíce světlého medu + lžíce na jahody
cca 10 jahod
1/2 lžíce celého máku

Postup:

Potřebujete udělat jenom dvě věci - ochutit ricottu a nakrájet ovoce, takže začněte tím, že do ricotty přidáte med podle chuti a důkladně promícháte. Jahody umyjte, odstraňte stopky a nakrájejte na čtvrtky, případně menší jedince na půlky, a umělecky je naaranžujte na talíře. Pak už jenom přidejte na talíř ricottu, jahody trochu zakápněte medem, všechno to posypte mákem a snězte :)

Ricotta, díl 1. - domácí tortellini s ricottovou náplní

Před týdnem jsme si s M. udělali krátkou dovolenou a zajeli navštívit našeho kamaráda Giordana a jeho rodinu do Benátek. Nebojte, nechystám se tu z toho udělat cestovatelský blog (byl by asi dost chudý na počet příspěvků), ale nedílnou součástí našeho cestování je velký zájem o místní jídlo, což sem určitě patří. No, vypili jsme pár skleniček Aperol Spritz (včetně verze s Cynarem, což je likér, který chutná po artyčocích a ne, to není super), snědli tak půl kila zmrzliny na osobu během dvou dnů a ochutnali spoustu kávy. Hlavní mise ovšem byla jasná - vybrakovat místní Coop! V Čechách tuhle značku vůbec nevyhledávám, ale v benátském Coopu jsem si připadala jako pravá východoevropanka, protože i v malé prodejně bylo tolik čerstvého ovoce a zeleniny, že si o tom místní Alberty a Billy (a my bohužel spolu s nimi) můžou nechat jenom zdát. Výsledkem je, že teď budeme doma jíst pravděpodobně půl roku jenom těstoviny, protože Barilla za 50 centů tam prostě nešla nechat. Horší to bylo se sýry, hlavně mozzarellou a ricottou, protože jsme je nechtěli trápit moc dlouho v autobuse a pak u nás v lednici, takže jsme vzali jenom pár exemplářů. Přivezli jsme si taky skoro kilo kafe, takže cold brew teď můžeme dělat furt ;)

 

Tím se ovšem konečně dostáváme k jádru pudla, protože, jak asi už tušíte, dobrá ricotta je u nás bohužel spíše dražší nebo výjimečná, ale to vůbec nevadí, protože jí nebudete potřebovat moc. Zároveň nabízím variantu vyrobit si vlastní podle receptu u sfogliatelle ricci, které jsme samozřejmě taky ochutnali a kdybyste někdy měli tu možnost, tak si to rozhodně nenechte ujít ;) Pokud budete kupovat, ať je to aspoň Galbani, ta je ok, ale jako vždycky u jednoduchého receptu hodně vyniknout použité suroviny, tak se zbytečně nešiďte. Bylinky do náplně použijte čerstvé, pokud byste si recept chtěli dělat v zimně, spíš než sušené tam postrouhejte trochu muškátového oříšku a bude to taky super :) Na tenhle recept (původně ze Serious Eats) nebudete potřebovat ani strojek na těstoviny, ani zvláštní vykrajovátka, prostě nic speciálního, takže jelikož vám nezbyla žádná výmluva, musíte se do nich pustit ;) Níže uvádím recept na porci pro 2 osoby, ideálně se salátem.

Ricottová náplň:

130 g ricotty
4 větvičky čerstvého tymiánu (nejlépe citronového), případně čerstvé bazalky nebo šalvěje, nasekané
sůl
pepř

Těstoviny:

140 g hladké mouky
1 vejce
2 žloutky
půl lžičky soli

Omáčka:

300 ml passaty nebo 1 plechovka krájených rajčat
lžíce olivového oleje
sůl a pepř

Na dokončení - olivový olej, parmazán

Potřebujete - váleček, větší kulaté vykrajovátko na sušenky (vlnkované) nebo obyčejnou skleničku, vál nebo silikonovou podložku

Postup:

Začněte těstem na těstoviny. Připravte si vál nebo silikonovou podložku, nasypte tam mouku, do ní sůl a vidličkou promíchejte. Pak uprostřed mouky udělejte větší důlek, kam vyklepnete vajíčko a dva připravené žloutky. Vidličkou začněte vmíchávat mouku z okrajů důlku do vajec, a až z toho bude jakž tak těsto, začněte ho propracovávat rukama a spojte v kompaktní hmotu. Těsto vypracovávejte rukama cca 5 min, až bude hladké a pružné, kdyby se moc lepilo, přidejte mouku nebo v případě moc drobivého těsta trochu studené vody. Vypracované těsto zabalte do potravinové fólie nebo pytlíku a nechte 30 min odpočívat na lince.

 

Mezitím si připravte náplň, která je úplně jednoduchá - prostě jenom do ricotty lžící zapracujete nasekané bylinky a sůl a pepř podle chuti, nic víc v tom není. Náplň dejte ledničky, než budete mít odpočaté těsto.

 

Teď už budete jenom vytvářet tortellini, což je ta nejzábavnější část ;) Dejte vařit velký hrnec s osolenou vodou. Těsto vymotejte z fólie a krátce propracujte, zploštěte do disku a začněte válet. Válíte jenom od sebe k sobě, když už víc válet nejde, otočíte celý plát o 90° a pokračujete. Nezapomeňte si podsypávat, ať se vám to nepřilepí. Nakonec chcete mít plát těsta o síle tak 1-2 mm. Z vyváleného těsta vykrajujte kolečka o průměru cca 5-6 cm, okrájené zbytky co nejrychleji zabalte zpátky do fólie, protože s oschlým těstem už toho moc nenaděláte. Z lednice vyndejte náplň a do každého kolečka jí dejte cca půl lžičky, časem množství vychytáte, aby to bylo akorát na velikost tortellini. Takže máte asi toto:

Přichází na řadu samotné balení. Kolečko s náplní přehněte napůl, aby vám vznikl takový napuclý půlměsíc:
¨

Jeho okraje pořádně přimáčkněte, aby náplň nevytekla při vaření, pokud by nechtěli držet, můžete je malinko potřít vodou, aby se lépe slepily. Teď už jenom okraje půlměsíce složíte kousek jeden přes druhý a máte tortellinu (jestli se to tak skloňuje):

Hotové tortellini skládejte na pomoučené místo, jinak se velmi rády přilepí. Zbytek těsta znovu vyválejte a vykrajujte, dokud stačí těsto a náplň. Mně to teda vyšlo úplně přesně, tak snad vám taky nic nezbyde :)

Pokud budete okraje půlměsíce obtáčet kolem prstu, budete mít tortellini s dírou uprostřed (vzorek poskytl M.), takže záleží, co vám půjde líp, není žádný předepsaný správný tvar ;)

Až budete mít všechny tortellini připravené, udělejte v rychlosti rajčatovou omáčku - jenom rozehřejte v rendlíku olivový olej, na něm minutku zasmahněte passatu, přidejte sůl a pepř, nechte prohřát a je to. Omáčku nechte v rendlíku a uvařte tortellini - na dvě várky v té vroucí osolené vodě. Vyplavou napovrch, tam je ještě tak minutku nechte, mezitím do misek nandejte omáčku a pak vylovte děrovanou naběračkou hotové tortellini rovnou do omáčky (nebudou se k sobě lepit a neoschnou). Zopakujte proces vaření s druhou várkou a jste prakticky u cíle, teď už jen stačí zastrouhat trochu parmazánem, zakápnout olivovým olejem a sníst!

No a jestli si říkáte, co udělat s tou zbylou ricottou, kterou nepoužijete do náplně (protože obvykle je balená po 250 g), tak to vám řeknu příště, protože to už bude zase o sladkém ;)

Cold brew a rovnou koktejl

Venku to sice zatím moc nevypadá, že se jednou dočkáme toho superparného léta jako loni, ale já předpovídám, že se tak stane! No a až se tak stane, tak si zkuste "uvařit" tuhle studenou kávu, protože je prostě skvělá. Trochu pomůže, jestli pijete kafe rádi i normálně, ale není to nutně podmínkou, protože studená extrakce dostane z kávových zrn vlastně trochu jinou a velmi zajímavou chuť, která podle mě může chutnat i nekafařům. Postup je strašně jednoduchý, jak se dočtete za chvíli, velkou výhodou je i variabilita - můžete si dát cold brew jenom tak samotné, nebo na ledu s mlékem (případně ještě tmavým třtinovým cukrem nebo vanilkovým cukrem) no a nebo, a za to se přimlouvám, zkuste koktejl z cold brew, toniku, ginu a kapky citrusové šťávy. Zní to dost divně, tonik s kafem, žejo, ale ta chuť je tak unikátní, že to fakt musíte zkusit - chutná to totiž citronově, což mě strašně překvapilo už loni na Špilberk Food Festivalu, kde jsem tuhle kombinaci zkusila poprvé. Napříč světem to byl a pořád je docela velký hit, takže doufám, že se necháte zlákat a propadnete tomu taky ;)

Ještě si dovolím poznámku k hrubosti namletí kávy. Ideální je ještě trochu hrubší mletí než na french press, pokud máte vlastní mlýnek, pokud ne a nejste takoví kafašisti, kupte si třeba v Tchibu zrnkovou kávu na espresso a nechte ji namlít na hrubost french press, bude to úplně  v pohodě. Jemnější mletí se bude strašně špatně cedit a budete mít místo kafe blátíčko ;) Samozřejmě, že čím lepší kávu použijete, tím lepší bude i výsledné cold brew, je to stejné jako se vším jiným, ale k tomu vždycky můžete dojít až po prvních pár pokusech - zjistíte, jaká káva vám v tomhle receptu vyhovuje víc - já normálně kávu s vysokou aciditou nemůžu bez mlíka skoro ani vidět, ale v cold brew mi chutnala moc, takže to prostě musíte vyzkoušet :)

Cold brew

60 g kávy, čerstvě namleté (viz výše)
500 ml vychladlé převařené vody

Postup:

Je to fakt triviální - do konvice dejte vařit vodu, pak ji přelijte do něčeho, kde bude líp chladnout, a nechte jí chvíli být. Mezitím horkou vodou vymyjte skleněnou lahev nebo velkou sklenici s víčkem, kde plánujete cold brew vyrábět (ideální objem je v tomhle množství tak 0,7l) a namelte si kávu (nebo si odvažte koupenou namletou). Namletou kávu přesuňte do vymyté sklenice, zalijte vychladlou převařenou vodou, promíchejte, zavřete a je to. Kouzlo za vás provede lednice, kde kávu necháte 16 - 24 (prý až 48) hodin zastudena louhovat. Zvolila jsem zlatou střední cestu a louhovala jsem po 20 hodinách.

Až bude vylouhováno dle vašich představ, připravte si jinou čistou nádobu, kam cold brew přecedíte (konvice na čaj třeba) a trychtýř nebo keramický nástavec na filtrovanou kávu a čistou utěrku nebo plátýnko, přes kterou budete cedit. Teď teda přijde trochu opruz, protože káva bude samozřejmě látku zadělávat, takže jí budete muset 2x nebo 3x proprat pod tekoucí vodou, abyste se zbavili mletých zrnek, ale jinak už máte vlastně hotovo. Přefiltrovanou kávu můžete nechat v konvici nebo nalít zpátky do sklenice, případně rovnou ochutnat. Cold brew uchovávejte každopádně v uzavřené nádobě v lednici, tři dny vydrží určitě (ozkoušeno).

Cold brew-gin-tonic

40 ml ginu
60 ml cold brew
tonik
pár kapek šťávy z limetky nebo citronu
led

Postup:

Vysokou sklenici naplňte ledem, přilijte gin, cold brew a dolijte tonikem. Na závěr kápněte pár kapek citrusu, přidejte brčko nebo míchátko a je to ;)

Pokud jste ještě tonik s kafem nezkoušeli, překvapení zaručeno! :)

Banánový chlebíček (Banana bread)

Předpokladem pro to, aby vás dnešní recept uchvátil, je jediný - máte rádi banány. Samozřejmě je výhodou, když se vám doma průběžně povalujou na misce s ovocem aspoň dva, co to mají už trošku za sebou a nahnědlou slupku s puntíkama, přičemž čím víc, tím líp (aspoň pro tenhle recept). Banana bread je poměrně tradiční americké pečivo a dokonce má svůj vlastní den, který jsem teda už značně prošvihla, protože je 23. 2., ale nevadí, že jo. Poměr ingrediencí jsem vzala z receptu na King Arthur Flour a jen trochu upravila (čti snížila jsem sladkost), jestli máte hodně zralé banány, klidně ještě uberte cukr. Nedivte se trochu divnému přepočtu množství, původní recept je v cups, ale ty předpokládám doma všichni nemáte a na váhu je to stejně přesnější ;) Pokud chcete zužitkovat hodně zralé banány, nemusíte je už cpát jenom do koktejlu nebo smoothie, i když to má teda taky můžu, ale nacpěte je do tohohle chlebíčku a ten pak nacpěte do sebe!

Na 1 chlebíčkovou formu (cca 28 x 7,5 x 7,5 cm):

113 g změklého másla pokojové teploty
130 g tmavého cukru (muscovado je ideálka, nebo tmavý třtinový)
1 lžička vanilkového extraktu nebo domácího vanilkového cukru
1/2 lžičky mleté skořice
1/4 nastrouhaného muškátového oříšku
1 zarovnaná lžička prášku do pečiva
1 zarovnaná lžička jedlé sody
1 zarovnaná lžička soli
340 g rozmačkaných zralých banánů (mně to vyšlo 2 a půlka menšího)
2 lžíce medu
2 vrchovaté lžíce meruňkové (případně pomerančové) marmelády
2 vejce
270 g hladké mouky
60 g vlašských, pekanových nebo případně jiných ořechů (volitelně, nebo můžete přidat i rozinky)

Postup:

Troubu zapněte na 160°C, formu na chlebíček vymázněte máslem a banány vidličkou nebo rukama nebo třeba šťouchadlem na brambory rozmačkejte tak, aby sem tam klidně zbyl malý kousek banánu. Do větší mísy (od robota) dejte máslo, cukr, vanilkový extrakt nebo cukr, koření, prášek do pečiva, jedlou sodu, sůl a buď zapněte robota s třecí metlou nebo si vemte ruční elektrický mixér nebo vařečku - každopádně obsah mísy utřete do hladka (nechcete hrudky cukru). Přidejte banány, med, marmošku, vejce a znovu zatřete v kompaktní hmotu. Teď si vezměte ideálně gumovou stěrku nebo kovou lžíci, do mísy přisypte mouku a ořechy a promíchejte už jen tak, aby se těsto spojilo (nepřemíchat, bude to zbytečně tuhé a to nechcete). Hotové těsto přendejte do formy na chlebíček a nechte 10 min odpočívat.

 

Formu šoupněte do trouby a pečte 40 min, potom přikryjte vršek alobalem aby se chlebíček nespálil a dopékejte dalších 20-25 min, případně můžete vždycky prodloužit o 5 min. Asi tak v polovině pečení to začne fakt ukrutně vonět ;) Upečenost kontrolujte špejlí, vyjde čistá nebo s jedním-dvěma drobečky. Upečený chlebíček vyndejte z trouby a nechte 10 min chladnout ve formě, potom vyklopte na mřížku a nechte dochladnout. No a vychladlý do sebe nacpěte!

 

Kdybyste chtěli tip, tak kromě toho, že se dá samozřejmě velmi úspěšně jíst jen tak samotný, můžete chlebíček taky potřít trochou tvarohu rozmíchaným se lžící mlíka, navrch pokapat medem a třeba si ještě přidat pár nasekaných vlašáků, jako to vidíte na úvodní fotce ;)

 

 

 

PS: Pokud vám i přesto zbydou nějaké hodně zralé banány, můžete je nakrájet na kolečka a v pytlíku vhodném do mrazáku zamrazit - jsou z toho pak super ty koktejly a smoothie a samozřejmě se to dá nechat přes noc rozmrznout v lednici a pak dát do tohohle receptu na chlebíček ;)

Pšeničný chleba z žitného kvásku

Co by taky člověk fotil na titulku, když je to recept na chleba, že jo ;) Jsem si plně vědoma, že jsem to tu poslední dobou trochu zanedbávala, ale v práci toho bylo tolik, že představa dalšího psaní (čehokoli) ještě po večerech nebo o víkendu mě fakt ani trochu nelákala. Nicméně, poslední víkend už byl zase lepší, v nedělí jsem na brunch zopakovala čokoládovo-třešňové cupcakes, čímž vás nabádám, abyste je určitě vyzkoušeli, protože jsou prostě super a přitom jednoduché. Ale konec agitky a zpět k tomu, proč tohle dneska píšu - dva víkendy za sebou jsem "tunila" recept na chleba ze Serious eats, původně z hladké mouky a droždí (což mě nezastavilo), abych vám ho sem s velkou parádou mohla napsat a vy si ho pak o dalším víkendu mohli upéct. Nebo samozřejmě během týdne, to už nechám na vás. Tentokrát je to skoro čistě pšeničný (takže bílý) chleba s vysokým podílem vody (hodně hydratovaný), takže jeho příprava je trošinku náročnější, ale výsledek samozřejmě stojí za to. Zkoušela jsem ho i podle původního receptu kynutý droždím a obávám se, že jsme doma už prostě ztracení pro normální pečivo, pokud to nemusí být, protože nám přišel tak nějak bez chuti - na rozdíl od jeho kváskové modifikace.

A teď teda k tomu, co musíte udělat jinak oproti mému klasickému receptu nebo podmáslovému chlebu - mnohem delší zrání a kynutí těsta v chladu. Už jsem to uváděla jako možnost dřív, ale tomuhle receptu dlouhá a pomalá příprava prospěje opravdu velmi - těsto je dost tekuté, takže když ho necháte kynout klasicky při pokojové teplotě pár hodin, bude vám tak trochu "utíkat" pod rukama až ho budete tvarovat do ošatky a na plech ho z ní taky spíš tak nějak vylijete ;) Ale samozřejmě to jde, jen musíte být trochu trpělivější než já :D Každopádně, velmi doporučuju zrání těsta přes noc v lednici a následně kynutí těsta v lednici aspoň 10 hodin (nejlépe 12), aby byla práce s těstem co nejjednodušší.

V tomhle receptu taky nedám dopustit na mnou jinak opomíjenou autolýzu, což je vlastně nabobtnání mouky smíchané s vodou, a to ještě předtím, než se přidá zbytek surovin a uhněte těsto. Dělá se to úplně jednoduše, prostě jen množství vody a mouky v receptu (takže bez soli a kvásku) nahrubo smícháte v míse a necháte 30 min stát jen tak, bez vnějších zásahů. Zrnka mouky pak nějak líp přijímají vodu a u těst, kde je vody hodně tohle prostě potřebujete. Kdybyste tam už v téhle fázi dali sůl, tak vám naváže tu vodu ona, proto tam nesmí, kvásek někdo přidává a někdo ne, takže je to asi jedno. Jako neříkám, že s tím není trochu crcání, ale zase to pak dobře dopadne, takže doufám, že nebudete brblat a zkusíte to ;)  

Kvásek:

130 g žitné chlebové mouky
130 g vody
lžíce kvásku z lednice

Těsto:

260 g kvásku
850 g pšeničné chlebové mouky (z toho 250 g lze nahradit pšeničnou celozrnnou nebo špaldovou celozrnnou a je to super)
550 g vody (nejlépe odstáté)
22 g soli


Postup:

Opět detaily najdete výše v klasickém receptu, ale jako vždy 10 - 12 hodin před plánovaným pečením si namnožte kvásek - rozmíchejte lžíci kvásku z lednice ve vodě, přisypte mouku a důkladně promíchejte. Přikryjte fólií nebo strčte celou nádobu do pytlíku a nechte kvasit na lince nebo jiném místě, kde je pokojová teplota.

Do mísy nasypte mouku (případně obě, pokud používáte celozrnnou) a vodu a buď ručně nebo pár tahy v robotu nahrubo promíchejte. Nechte stát aspoň 30 min, v mezičase si můžete zapřemýšlet nad něčím důležitým nebo se třeba naložit do vany, aby vás to nelákalo zbytečně do budoucího těsta vrtat ;) Po autolýze už můžete přidat kvásek (ze kterého jste si už odebrali lžíci zpátky do skleničky do lednice) a sůl a uhníst těsto. Robotem je to 5 min na první rychlost, dalších 10 min na druhou, ručně to bude cca 30 min práce s vařečkou a následně na vále, ale to už znáte. Těsto se bude lepit na stěny mísy, takže ho vždycky jednou za čas stěrkou stáhněte zpátky do středu. Hotové těsto poprašte trochou žitné mouky, strčte mísu do igelitky a nechte 10 - 12 hodin zrát v lednici (nebo 2 hodiny při pokojové teplotě).

Vyzrálé (jestli se tomu tak říká?) těsto vyklopte na dobře pomoučenou pracovní plochu a připravte se, že bude docela lepit. Každopádně, těsto přeložte a pak pro jistotu proces překládání zopakujte ještě jednou, aby byl výsledný bochník trochu "utažený" a v troubě se nerozplácnul, jakmile ho vyklopíte z ošatky. Takže trpělivost, mouku si sypejte spíš na ruce než na chleba a hezky ho popřekládejte, potom vložte do důkladně vysypané ošatky (žitná mouka) nebo cedníku vyloženého čistou utěrkou (a vysypaného žitnou moukou), vraťte do igelitky a nechte kynout v lednici dalších 10 - 12 hodin (nebo 4-5 hodin normálně).

Půl hodiny až dvacet minut před koncem kynutí zapněte troubu na 250°C, dejte do ní na dno kastrůlek nebo jinou vhodnou nádobu s vodou a plech nebo pekáč (hrnec, dlaždici, pečící kámen), na kterém chleba hodláte péct. Chleba může jít z lednice rovnou do trouby, není třeba ho nechávat venku odstát nebo něco podobného. Vykynutý bochník vyklopte z ošatky na pomoučenou kartonovou podložku nebo staré dřevěné prkýnko, ostrým nožem nařízněte a vsaďte na vyhřátý pekáč do trouby. Teplotu snižte na 230°C a pečte 15 min, potom vyndejte nádobu s vodou a pečte dalších 50 min na 190°C. Upečený chleba zní zespodu na poklep dutě, v případě nejistoty ho radši na dalších 5 min vraťte dopéct.

Na závěr mám ještě jedno poděkování - včera blog přesáhl hranici 10 000 zobrazení stránky, což by mě na začátku fakt ani ve snu nenapadlo, takže tímto děkuju vám všem, kteří sem zavítáte a počtete si, případně vyzkoušíte nějaký ten recept a dokonce se i vrátíte. Díky moc!

PS: Blíží se můj stý příspěvek a chystám něco trochu jinačího, tak doufám, že se vám to bude líbit :)

Hot cross buns

Dneska si dáme jeden zahraniční kousek s doufám dostatečným předstihem, který je ideálním kandidátem na velikonoční pečení. Nevím jak u vás, ale u nás je naprostou nutností velikonoční mazanec, většinou se přihodí i beránek, ale naopak třeba jidáše jsem nepekla vlastně nikdy. Letos beránek nebude, protože tahat od rodičů litinovou formu autobusem se mi fakt nechce, mazanec zkusím kváskový podle Maškrtnice (jdete do toho taky?) a tak jsem si řekla, že bych mohla zabrousit i do jiných kultur - když už tak už. Hot cross buns jsou tradiční britské a americké velikonoční pečivo, něco jako malinké mazance, ale ne tolik sladké a povětšinou spíš takové "chlebové". V hodně receptech se na ně taky používá pšeničná chlebová mouka a máte pak takové snídaňové sladší houstičky se sušeným ovocem. Tenhle recept nicméně pochází ze serveru www.seriouseats.com, který tímto vřele doporučuji vaší pozornosti, a zaručuju, že měkčí kynuté těsto jste určitě nikdy neměli. Příprava je přiznávám trochu divná, ale výsledek stojí za to - na výše uvedeném serveru k receptům totiž přistupují s až vědeckým zaujetím, takže jsou vždycky vypiplané a nemusíte se bát, že se to nebude dát jíst ;) Rozdíly jsou i v tom, jakým způsobem docílíte toho důležitého cross - poleva se buď míchá z mouky a mléka a nanáší na bochánky před pečením, takže se pak tak jakoby vsákne do povrchu, nebo se, jako v tomhle receptu, nanáší až na hotové bochánky a tím pádem se v ní mouka nevyskytuje. Křížky se dělají nejlépe cukrářským pytlíkem, ale stejně dobře funguje i pevnější obyčejný pytlík, kterému ustřihnete růžek ;) Není to opět žádná dietka, bílá mouka a cukr a tak, ale zase to není vůbec přeslazené a sušené ovoce a koření jsou ve skvělé kombinaci. Určitě nevynechejte brusinky nebo třešně, protože právě jejich kyselost potom v kontrastu se sladkou polevou vážně oceníte ;) Každopádně, za jedno odpoledne máte upečeno, a protože hot cross buns se tradičně pečou a jí na Velký pátek, který je už i u nás konečně dnem volna (hurá!), je to jedinečná příležitost :)

Na pekáček cca 20 x 30 cm:

70 g cukru
8 g sušeného droždí nebo 20 g čerstvého
1/2 lžičky (4 g) soli
340 g hladké mouky
85 g másla
85 g mléka (plnotučné - už je to stejně jedno)
170 g hustého bílého jogurtu
30 g kandované pomerančové kůry (Marks & Spencer, Tesco)
55 g sušených třešní nebo brusinek
55 g sušených meruněk (ideálně nesířených)
1/2 lžičky mleté skořice
1/4 lžičky drceného koriandru (vůbec se ho nebojte, je krásně pomerančový)
špetka mletého nového koření
cca 10 strouhnutí muškátového oříšku

1 žloutek
1 lžíce mléka

Poleva:

115 g moučkového cukru
1/2 lžičky vanilkového extraktu
špetka soli
1 lžíce smetany
1-2 lžičky plnotučného mléka

Postup:

Sušené ovoce pokrájejte na menší kousky, aby se mohlo lépe rozptýlit po jednotlivých bocháncích. Koření, které máte v celku, nadrťte, a můžete se do toho pustit. Pokud máte čerstvé droždí, tak ho rozdrobte do mísy, zasypte cukrem a umíchejte vařečkou na kašičku - chvíli to trvá, ale droždí nakonec povolí. Pokud máte instantní droždí, nasypte ho do mísy (od robota) spolu s cukrem, moukou, solí a promíchejte. Máslo dejte do kastrůlku a začněte zahřívat, až začne bublat. Potom ho sundejte z plotny, přilijte mléko a vmíchejte jogurt. Tekutou směs přidejte do mísy k sypké a vařečkou promíchejte, aby se vytvořilo takové sušší těsto. Teď už můžete nechat pracovat robota - hněteme 7 min na nejnižší rychlost, až je z těsta elastická koule kolem hnětacího háku, a potom ještě dalších 10 min, aby se dobře vyvinul lepek. Ručně vás čeká cvičební půlhodinka s vařečkou na začátku a následně propracovávání na vále - pokud to jenom trochu půjde, tak ho nepoprašujte moukou, těsto by pak bylo tuhé! Přidejte pokrájené sušené ovoce a koření a nechte minutu zapracovat do těsta (nebo ho zapracujte vy). Takhle připravené těsto přikryjte v míse fólií nebo strčte do igelitky, nepoprašujte moukou, a nechte 1 a 1/2 hodiny kynout při pokojové teplotě. Hodně nabyde a bude plné vzduchových bublin.

Pekáček vyložte pečícím papírem. Vykynuté těsto vyklopte na nepomoučený vál nebo podložku a rozdělte od oka na 15 přibližně stejných kousků. Už ho nepropracovávejte, nehněťte, neválejte, prostě nic dalšího, jinak nebude tak krásně měkké a nadýchané. Těsto je trochu mastnější, ale po upečení to vůbec nepoznáte. Každý z těch 15 kousků jemně uválejte dlaní proti válu do bochánku a snažte se ho příliš nezploštit a nepřipravit ho o ty vzduchové bubliny, na kterých po celou dobu kynutí pracovalo. Moc se s tím nemazejte, mně se stejně pak při pečení všechny bochánky spojily v takovou jednolitou hladinu, akorát se pak líp oddělovaly ;) Vykoulené bochánky naskládejte do pekáčku, přikryjte zase fólií nebo igelitkou a nechte další 1 a 1/2 hodiny kynout při pokojové teplotě. Pokud vám i po téhle době přijdou spíš tuhé a málo nadýchané, dejte jim ještě 15 min. 20 min před koncem kynutí zapněte troubu na 175°C.

Vykynuté bochánky už je jen potřeba pomazat žloutkem rozmíchaným s mlékem. Mašlovačkou jenom jemně potřete bochánky vajíčkem, abyste je "nevyfoukly", chápete ;) Případně, pokud máte velmi ostrý nůž, můžete ještě před potřením vajíčkem do každého bochánku nakrojit kříž, ale přiznám se, že mně to moc nešlo - pak ho tam stejně uděláte polevou ;) Pomazané bochánky šoupněte do trouby a pečte cca 30 - 35 min, až budou zlatohnědé. Vůně, která se bude linout z trouby, vás stejně nenechá opustit kuchyň ;) Doporučuju po 30 min zkusit špejlí nebo párátkem, jestli ještě ulpívají drobečky, byla by škoda je přepéct. Upečené bochánky vyndejte z trouby a nechte vychladnout přímo v pekáčku aspoň 20 min.

Tyhle hot cross buns jsou nejlepší hned po vychladnutí, když jsou ještě mírně vlažné, takže zatímco chladnou, připravte polevu. V misce jednoduše stěrkou smíchejte cukr, sůl, extrakt a smetanu. Pokud bude poleva moc hustá, že se s ní nedá pracovat, nařeďte postupně mlékem a dobře rozmíchejte. Hotovou polevu přesuňte do cukrářského sáčku nebo obyč pytlíku, ustřihněte dostatečně velký kousek rohu (špičky) a na každý bochánek, který jde k přímé konzumaci, udělejte kříž. Zbylou polevu dejte do lednice (smetana a mlíko nechtějí být moc dlouho venku při pokojové teplotě), dá se s ní pracovat v pohodě i zastudena. Bochánky jsou samozřejmě nejlepší hned po upečení a s časem se jejich kvalita snižuje, ale dají se dalších 24 h uchovat ve vzduchotěsné nádobě při pokojové teplotě - pak je zase vylepšíte polevou, případně můžete chvilinku nahřát v mikrovlnce ;)

Jestli teda nějaké zbydou, abyste vůbec uchovávání museli řešit - přiznávám, že jsme s M. sežrali úplně sami celý pekáč a nepodělili se vůbec s nikým... ehm :D

 

 

PS: Ještě jenom jedna malá připomínka - jdu s dobou, takže mě můžete sledovat i na Instagramu jako @misa_knob, kam dávám převážně fotky jídla nebo s jídlem související ;)

Podmáslový chleba

Moudří už asi z názvu tuší, že dneska to bude recept na chleba zadělávaný podmáslím (a teda i trochou vody). Pokud jste ještě nenastudovali post o chlebových základech, tak teď je ta pravá chvíle, pokud jste už zdatní chlebopekaři, můžete se do toho pustit rovnou ;) Podmáslový chleba je trochu nakyslejší než klasický zadělávaný vodou, má měkčí střídu a je i sytější. Těsto je docela hutné, takže v případě, že si nebudete jistí dostatečnou upečeností, radši mu dejte ještě 5 min navíc v troubě, než potom litovat - nedopečený chleba vám udělá se žaludkem pěknou paseku a fakt nedoporučuju to zkoušet (zn. ozkoušeno za vás). Žádnou další zásadní informaci k dnešnímu receptu nemám, takže tady je :)

Kvásek:

130 g žitné chlebové mouky
130 g vody
1 lžíce kvásku z lednice

Těsto:

260 g kvásku
500 ml podmáslí (cca 520 g)
60 g vody
150 g žitné chlebové mouky
550 g pšeničné chlebové mouky
18 g soli
volitelně 40 g slunečnicových semínek (nebo jiných, jak je libo)

Postup:

K detailnímu postupu vás s dovolením odkážu na odkaz uvedený výše, tady už to znova tak dopodrobna rozebírat nebudem ;) Každopádně, 10 - 12 hodin před plánovaným pečením si namnožte kvásek - rozmíchejte lžíci kvásku z lednice ve vodě, přisypte mouku a důkladně promíchejte. Přikryjte fólií nebo strčte celou nádobu do pytlíku a nechte kvasit na lince nebo jiném místě, kde je pokojová teplota.

 

Před zaděláním těsta si nezapomeňte odebrat lžíci z namnoženého kvásku zpátky do ledničky, zbytek přesuňte do mísy, přidejte podmáslí a vodu a důkladně rozmíchejte. Přisypte obě mouky a navrch sůl, zapněte robota na nejnižší rychlost a nechte ho 5 min pracovat (nebo si 10 min zapracujte vy s vařečkou nebo ručně na válu). Pak zvyšte na druhou rychlost a dejte mu ještě 8 min, přisypte semínka a další 2 min je nechte zapracovat, takže celkově 10 min na vyšší rychlost (těsto je hutnější a potřebuje propracovat trochu déle). Pokud se těsto lepí na stěny mísy, stáhněte ho stěrkou do středu, aby se líp namotalo na hnětací hák. Hotové vypadá přibližně takto:

 

 

 

Těsto nechte v míse, poprašte žitnou moukou, celou mísu strčte do igelitky a nechte 2 hodiny zrát při pokojové teplotě.

 

Jdeme na kynutí - těsto vyklopte na vál nebo silikonovou podložku poprášenou žitnou moukou a nejdřív ho přeložte a následně vytvarujte bochník (viz odkaz). Ošatku důkladně vysypte žitnou moukou (nebo vyložte cedník čistou utěrkou a do ní zatřete dostatek žitné mouky), vložte chleba spojem nahoru, zase nacpěte do igelitky a nechte cca 5 hodin kynout při pokojové teplotě (u nás 22°C).

 

Půl hodiny až dvacet minut před koncem kynutí zapněte troubu na 250°C, dejte do ní na dno kastrůlek nebo jinou vhodnou nádobu s vodou a plech nebo pekáč (hrnec, dlaždici, pečící kámen), na kterém chleba hodláte péct. Vykynutý bochník vyklopte z ošatky na pomoučenou kartonovou podložku nebo staré dřevěné prkýnko, ostrým nožem nařízněte a vsaďte na vyhřátý pekáč do trouby. Teplotu snižte na 230°C a pečte 15 min, potom vyndejte nádobu s vodou a pečte dalších 45-50 min na 190°C. Upečený chleba zní zespodu na poklep dutě, v případě nejistoty ho radši na dalších 5 min vraťte dopéct.

 

Hotový chleba nechte vychladnout na mřížce a pak s chutí zakrojte ;) Na řezu vypadá takhle:

 

 

 

Tak, další recept bude velikonoční a sladký, pokusím se ho dodat už zítra, abyste stihli nakoupit :)